Kyberútoky na nemocnice neustanou ani po koronaviru, varuje expert

Při nouzovém stavu čelilo útokům hackerů hned několik českých nemocnic. V Benešově a ve Fakultní nemocnici Brno byly jejich snahy ochromit systém úspěšné, naopak pokusům prolomit ochranu ve Fakultní nemocnici Olomouc, Fakultní nemocnici Ostrava či Nemocnici Pardubického kraje se podařilo zabránit. „Hackeři si vždy vybírají nejslabší článek systému, kde lze napáchat co největší škody. A to jsou v Česku bohužel také nemocnice. Krize kolem koronaviru útočníkům jen nahrála do karet, slitování bychom u nich hledali marně,“ vysvětluje Karel Obluk, který dříve vedl vývoj antiviru AVG.

Podle odborníka takové útoky nesledují pouze finanční zisk, jako tomu bývá obvykle. „Některé z nich se snaží jen škodit, zasévat nedůvěru a paniku mezi obyvatelstvo. To je taktika vlastní spíše hackerům napojeným na státní agentury než běžným kyberzločincům,“ dodává s tím, že podobné akce neustanou. „Dokud budou nemocnice relativně slabé cíle, budou čelit útokům i nadále.“

Nedostatek schopných IT odborníků

Schopní IT odborníci ale nejsou nejlevnější a ekonomický útlum již nyní vede mnohé firmy k úsporným opatřením. Šetřit se chystá i stát. „Ochrana proti kybernetickým hrozbám a elektronizace jsou jedny z posledních oblastí, kde by se mělo škrtat. Už finanční krize v roce 2008 ukázala, že se firmy, které tehdy utlumily investice do IT, následně potýkaly s většími problémy a v důsledku je to výrazně poškodilo,“ říká expert. Zločinci na síti navíc nezahálejí. „Tak jako nyní využívali pandemie koronaviru, příště to bude jiné palčivé téma,“ vysvětluje.

Útoky zaznamenaly nemocnice po celé republice

Například v noci na pátek 17. dubna hackerský útok odrazila ostravská nemocnice, pokusy o obdobné napadení zaznamenaly také Fakultní nemocnice Olomouc nebo Nemocnice Pardubického kraje. V noci na 18. dubna byla terčem kyberútoku Karlovarská krajská nemocnice, dva pokusy odrazila a nezpůsobily jí žádné škody. „Hrozba je vážná, my ji nijak nepodceňujeme. Jediné, co můžeme dělat, je připravit se,“ řekl v březnu k událostem ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Oběťmi takových akcí byly i nemocnice Benešov, Brno, Kosmonosy, nemocnice v Olomouci, ale i další firmy jako Povodí Vltavy nebo Letiště Praha.

Počet kybernetických útoků souvisejících s koronavirem se v dubnu proti březnu zvýšil až šestkrát. Každý den se uskutečnilo více než 14 000 útoků, v týdnu od 7. dubna došlo dokonce k 20 000 útokům za den. Většinu tvořily phishingové útoky, které měly za cíl ukrást údaje k platebním kartám nebo osobní údaje. Vyplývá to z údajů antivirové firmy Check Point.