Během let pronikly do češtiny některé romské výrazy, tzv. romismy. Které znáte? Zdroj: Profimedia.cz
„Dobrý den, gadžo. Jak se máš?“ zní překlad věty v titulku tohoto článku. Na pátek 5. listopadu připadá Mezinárodní den romského jazyka. Víte, co znamenají výrazy more, žužo nebo dilina?
Během let pronikly do češtiny některé romské výrazy, tzv. romismy. „Například slovo žůžo, které vzniklo z romského žužo, což znamená čistý. Kdo zase občas použije výraz ‚lážo plážo‘, tedy něco jako pohoda, tak lážo je z romského slova ‚lačho‘, což znamená dobrý,“ vysvětluje Jan Dužda, romský hudebník a student romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Další slova sice nejsou používaná běžně, ale také už je v češtině slyšel asi každý. Jsou to například „benga“ čili policisté, nebo „love“, tedy peníze. Dále třeba „more“, což znamená romský chlapec, nebo slovo „dilina“, což je zkrátka blbec (pravopisně správně je to v mužském rodě dilino, pozn. red.). V hovorové češtině občas zazní i slovo čórovat, vzniklé z romského „čór“, což byl výraz pro zkušeného zloděje.
Romů žije v Česku na 300 tisíc. Základem jejich kultury zůstává jazyk. Romština se dnes vyučuje i na vysokých školách – nabízí ji například katedra středoevropských studií Univerzity Karlovy. Řadu let už se také mluví o tom, že se zavede volitelně na školy základní a střední. Podle Rady Evropy je její výuka v Česku nedostatečná.
Původ mají v Indii, do Česka se dostali přes Řecko
Při studiu vývoje romštiny se dá velmi dobře číst o historii etnika. Například jedno z nejstarších slov je výraz „Rom“, což znamená muž, „Romňi“ je žena, „Roma“ pak lidé. Historici se shodují, že Romové patřili k původnímu obyvatelstvu Indie, k dodnes velmi rozšířené kastě Domů, kde slovo „dom“ znamená „člověk“.
Když došlo mezi 3. až 9. stoletím k migraci z Indie, romská kultura se rozvíjela na území tehdejšího Řecka a Persie (dnešní Írán). Důkazem je, že skoro všechny romské dialekty obsahují slova perského a řeckého původu.
Když se Domové dostali kolem 12. století do Evropy, slovo dom se postupně změnilo na výraz Rom. Je tak mnohem starší než pojmenování cikán, které vzniklo ztotožněním Romů se skupinou tzv. acinganů, heretické sekty používající magii.
Slovo cikán bylo od počátku vnímáno jako hanlivé, a zatímco Romové k označení sebe sama slovo Rom vždy používali, o výrazu cikán to spíš neplatí.
Byť se u mladších generací může romština někdy vytrácet, většina Romů svůj původní jazyk stále ovládá. Například moderátor České televize Richard Samko týdeníku 5plus2 nejdříve romsky a pak i česky řekl: „Miri čip hini miri identia. Můj jazyk je moje identita. Romi čip hini igen šukar te zorali andro vakeriben. Buteder so phenes romanes našti phenes gadžikanes. Romská řeč je krásná a silná ve svém významu. Řadu slov, která řeknu v romštině, nejde doslova přeložit do češtiny. Význam se ztratí.“
Mezinárodní den romského jazyka se každoročně slaví po celé České republice. „Oslavy budou v Praze, Ostravě, Písku, Jihlavě a Rokycanech. V každém městě proběhne autorské čtení děl romských spisovatelů a vystoupí i muzikanti,“ říká jedna z koordinátorek akce Erika Nováková.
Jak čeští a ruští vědci oživili tvora spícího 24 tisíc let a v jaké bondovce si zahrál Jan Werich, si můžete přečíst v pátečním vydání týdeníku 5plus2 a na www.5plus2.cz.
