Každá pohádka má svůj konec. S těmito slovy se veleúspěšná oštěpařka Barbora Špotáková loučí s kariérou. Během ní dokázala především dvakrát získat zlato na olympijských hrách a třikrát se stala světovou šampionkou.
Posledním závodem jednačtyřicetileté atletky na vrcholné scéně bylo čtvrteční finále Diamantové ligy v Curychu, kde skončila pátá s výkonem 59,08 metru.
Někdejší vícebojařka Špotáková se poprvé jako oštěpařka představila na mistrovství Evropy 2002 v Mnichově. Tam se letos už jako trojnásobná mistryně světa a majitelka dalších medailí z vrcholných akcí po dvaceti letech vrátila a v dramatickém finále vybojovala posledním pokusem bronz. Ten s ní oslavili i partner Lukáš a oba synové, devítiletý Janek a čtyřletý Darek.
Na můj rozkaz, všichni usmívat! Jak to vypadalo v Pekingu při olympiádě 2008
Nikde jinde jsem to neviděl. Pekingští policisté hlídající přechod pro chodce v Olympijském parku se celý den roboticky usmívali od ucha k uchu. Pod velkým nápisem Smiling Beijing Police stáli na mou duši bez jediné změny ve tváři – od rána do večera, v parnu i za deště, až do bolestivé křeče. Jejich strnulé úsměvy rozhodně nejsou jedinou výraznou vzpomínkou na dosud poslední olympiádu, která se v čínském hlavním městě konala. Roku 2008 jsem byl u toho. V jiném světě, k němuž se teď po 14 letech znovu obrací celá sportovní planeta.
„Každá pohádka má svůj konec a tahle pohádka má nádherný happy end,“ poznamenala Špotáková na setkání s novináři v restauraci u Pinkasů, kde slavila své medaile.
Triumfovala na olympijských hrách v Pekingu 2008 a Londýně 2012. V roce 2016 přidala na hrách v Riu de Janeiru bronz a po druhé mateřské pauze se chtěla loučit na olympiádě v Tokiu. Ta byla kvůli koronaviru o rok odložena a nakonec se konala v bublině bez diváků, takže Špotáková postrádala olympijskou atmosféru a vypadla v kvalifikaci.
Atletickou kariéru si o další rok prodloužila a bezprostředně po evropském úspěchu si nebyla jistá, jak se svou budoucností naloží. Nakonec se rozhodla pro odchod z vrcholné scény. V pokročilém sportovním věku už je pro ni příprava náročná. „Tělo už si stěžuje. Nějakou dobu mi nadává, že bych se k němu měla chovat líp,“ řekla. Trénink už byl bojem o to, aby se udržela zdravá.
Ve čtvrtek v Curychu se jí při rozcvičení ozvala achilovka, takže nemohla podat maximální výkon. „Byla jsem naštvaná. Říkala jsem si, proč se mi to muselo stát před posledním závodem. Zase bez nohy 59 metrů docela jde,“ poznamenala.
Nyní se chystá věnovat rodině a pracovat na Dukle s mladými atlety.
