Na přelomu 80. a 90. let vyhrál se Spartou ligu hned pětkrát, velkou radost má i ze současného titulu, který tým z Letné vybojoval po devíti sezonách plných soužení. Bývalý fotbalový reprezentant Václav Němeček v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětluje, proč to mužstvu jeho srdce vyšlo zrovna teď. Popisuje také, jak vnímá kousavé narážky slávistů, kteří skončí až druzí.
Jak to, že Sparta po devíti bídných sezonách vyhrála český titul právě letos?
Myslím, že k tomu najdeme dost dobrých důvodů. Jedním z rozhodujících bylo angažování dánského trenéra Briana Priskeho. Dal tomu jasný řád, disciplínu, vštípil klukům správnou motivaci, chuť. Dle mého osobního názoru pod ním také lépe trénují. O tom jsem přesvědčený. Mám totiž za to, že sparťané v předešlých letech nebyli v dobré fyzické kondici. Když to takhle řeknu, nevypadá to jako moc složitý recept na úspěch, co?
Možná ne, přesto k němu bylo devět let strašně daleko.
Záleží pochopitelně i na dalších faktorech. A to i u samotného kouče, u něhož například vidím obrovské charizma. Taky umí s hráči správně mluvit. Líbí se mi, jak vystupuje po zápasech, jak dokáže pracovat i s fotbalisty, kteří se třeba zrovna nedostanou do základní sestavy.
Padl díky němu mýtus o české kabině, které zahraniční trenér nikdy nemůže porozumět?
Tohle byly vždycky jenom řeči. Až bych řekl – kecy. Nesmysl. Mnohokrát jsem se dohadoval se spoustou lidí, roky jsem tvrdil, že mi u našeho týmu ze všeho nejvíc chybí sparťanský duch. Oni mi namítali: „Ale prosím tě, nic takového už dávno neexistuje.“ Jenže já to nemyslel ve smyslu, že ho může přinést jenom hráč, který odmalička působí na Letné. Spíš mi šlo o borce, který přijde dělat svou práci do jakéhokoliv klubu a dělá ji pro svého zaměstnavatele na maximum. Nechá na hřišti všechno. To je pro mě skutečné sparťanství.
Brian Priske se raduje se sparťanskými fanoušky. Zdroj: Getty Images
Přinesl ho paradoxně jeden mladý kluk z Brna.
No jasně – Láďa Krejčí. Přesně! Líbí se mi, co mužstvu dodal. Jako hráče ho mám moc rád. Zamlouvá se mi jeho herní nasazení, schopnost strhnout kolektiv, vzít na sebe klíčová rozhodnutí. Vedle toho všeho má navíc i mimořádné zakončení, dal dost gólů. Je dobře, že se malinko zklidnil. A je taky dobře, že z něj udělali kapitána. Proč? Protože na něj padla zodpovědnost, už nemůže vyvádět zkraty, které dřív předváděl. Samotná impulzivnost mi nevadí, emoce do sportu patří. Láďa na sobě obecně hodně zapracoval. A bezesporu je jedním z faktorů, které Spartu posunuly.
Jaké jsou ty další?
Co si budeme povídat, pomohlo nám, že Slavia začala klopýtat. Ale to by samo o sobě nestačilo. Hlavně si to ve Spartě celkově sedlo. Tým má kluky, kteří trochu vyčnívají, máme třeba poměrně silný útok. Zlepšila se i obrana, hodně jí pomohl spolehlivý Sörensen. Nesmírně důležité je, že to v kabině podle všeho funguje i lidsky. My nejsme Paris Saint-Germain, v němž šejkové zaplatí miliardy eur a sestaví tým z nejlepších fotbalistů planety. My musíme sázet na partu. A jestli je zrovna česká, nebo mezinárodní, na tom nezáleží. Důležité jsou charaktery a ukočírovatelnost jednotlivých fotbalistů. Jsou totiž hráči, kteří se dost snadno urazí. Proto je klíčové i to, aby trenér našel společnou řeč i s nimi.
Během sezony jsem si všiml zdánlivě nepodstatného detailu – Krejčí před zápasy hecuje tým v angličtině. Zřejmě proto, aby se cizinci necítili odstrčení. Vypovídá to o něčem?
Bezesporu! Důležitá věc. Super, fakt. V kabině Sparty to prostě nemůže být stejné jak před třiceti lety, kdy jsme se tam potkávali jen jako Češi a Slováci. Mění se celá společnost, měnit se musí i zdejší fotbalové pořádky. Nevidím na tom nic špatného. Když máme zahraničního kouče mluvícího anglicky, ve stejném jazyku se můžou burcovat i kluci mezi sebou. S tím, že je naopak dobré, pokud cizinci ukáží dobrou vůli a taky se snaží něco česky přiučit. Což se ve Spartě zjevně děje. Když ostatní vidí, jak se kluci zvenku snaží, partě to ohromně pomůže. Opravdoví vítězové táhnou za jeden provaz.
Václav Němeček (s kapitánskou páskou) ve slavné sezoně 1991-92, kdy Sparta trápila velké evropské týmy včetně Olympique Marseille. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Parta je teď ve Spartě opravdu k nepoznání. Dřív se na Letné tvořily skupinky, o výsledky se staral sólista Kanga…
…toho mi ani nepřipomínejte, já ho úplně nesnášel.
Nesnášel?
Naprosto jsem na něm viděl, jak na sebe strašně rád strhává veškerou pozornost. Dozadu se mu makat naopak vůbec nechtělo. Pro mě to nebyl dobrý charakter.
V jeho časech se Sparta snadno sesypala, jakmile dostala první gól. V aktuální sezoně se jí naopak dařilo mnoho nepříznivě se vyvíjejících zápasů otočit.
Sparta je teď rozhodně mentálně silnější, což opět souvisí s Priskem. Ale přidal bych ještě něco. Copak že jsme se snadno sesypali, jakmile jsme dostali první gól... Mně se nelíbilo ani to, že pokud jsme dřív gól naopak vstřelili, zničehonic jsme přestali hrát. To mi vadí. Chci vidět Spartu, která vstřelí gól a bude chtít dát další tři. To je pro mě Sparta! Tým, který chce soupeře přejet. Zničit. Dorazit všechny možné šance do konce. Slibné je, že to poslední dobou vidím v našem týmu přece jen častěji.
A co poslední derby se Slavií, které Sparta pouze ubránila k remize?
To beru jako výjimku, zrovna tomu jsem naprosto rozuměl. Hrálo se prostě tak, aby se bodovalo, a tým v tabulce zůstal první. V téhle fázi sezony byl už zisk titulu nutností, prostě jsme si to už nesměli nechat ujít. I za cenu ne zcela hezkého fotbalu. Občas to ke sportu zkrátka patří. Statistiky nám to nevyhrají.
Slávisté škodolibě tvrdí: Spartě to stejně vyhrál Křetínský, po jehož skandální návštěvě u rozhodčích při zápase s Brnem kopala spoustu podezřelých penalt. Co na to říkáte?
No jasně… Tohle je nejlepší ignorovat. To jsou řeči poražených. Druhých. Že Sparta kopala víc penalt v nastaveném čase? Já si nevymyslel devítiminutová nastavení. Já si nevymyslel VAR. Jestliže se prodlužuje sedm minut, přičemž někdo v 95. minutě zaviní penaltu, pak nechápu, proč by se neměla kopat. Absolutně nesnáším komentáře typu „taková penalta by měla být v poslední minutě nastavení jasnější“. Nesmysl. Penalta buď je, nebo není. A zda k ní dojde v první, šedesáté, nebo devadesáté minutě, to je šumák. Stejně jako v případě červených karet. Ještě něco vám k tomu řeknu: dobře, třeba penaltu na Slovácku jsme skutečně kopat neměli, další ale byly z mého pohledu jasné, neoddiskutovatelné. I ta, která podle mého rozhodla o titulu.
Která?
Ta, kterou v nastavení derby se Slavií zařídil faulem Ogbu. Ať si slávisti sáhnou do svědomí, to od něj byla prostě stupidita. Stoper samozřejmě musí do soubojů chodit agresivně. Jenže Ogbu zkrátka nerozlišil, že v tomhle konkrétním případě si už nemůže dovolit jít do souboje nohama napřed. Pokud udělá podobnou pencli, holt si musí připustit: „No jo, moje chyba.“ Takže ne, na těch penaltách v náš prospěch fakt nevidím nic zvláštního. Vždyť kolikrát nám ji rozhodčí naopak nepískli, i když měli? A nejen nám? Pokud se to zprůměruje, každé ligové mužstvo by v tomto ohledu přišlo s případy, kdy sporné penaltové situace vyzněly jak v jeho prospěch, tak i neprospěch. A vycházelo by to stejně i v případě, kdyby neexistoval VAR. Pokaždé se může stát, že se rozhodčí splete.
Fanoušci Sparty slaví úspěch, na který dlouho čekali. Zdroj: Profimedia.cz
Ať už je to jakkoliv, Sparta má titul. Co s ní bude dál?
Nutně musíme posílit. Pokud chceme hrát v Evropě důstojnou roli a doma obhájit titul, jinak to nepůjde. Nejen proto, že někteří naši fotbalisté mají výkonnostní výkyvy. Jde i o konkurenci. Každý dobrý tým ji musí mít. Hráče žene k lepším výkonům. Sezona je navíc dlouhá, může docházet ke zraněním. Sparta je obr, který musí mít k dispozici adekvátní náhrady.
Věříte, že sledujeme znovuzrození železné Sparty?
Chci tomu věřit. Je mi jasné, že kluci včetně Ládi Krejčího budou chtít dříve nebo později zkusit zahraniční angažmá. Rozumím tomu. Sparta je ale musí umět vhodně doplňovat. A pokud to půjde, zásadní hráče ještě nějakou chvíli přece jen udržet. Jedním z důležitých dopadů tohoto titulu bude, že Sparta přestane být pro vytipované posily rozpačitou adresou. Když Slavia několikrát za sebou vyhrála ligu, fotbalistům odjinud se samozřejmě chtělo spíš k ní. To už teď bude jiné. A i z toho mám velkou radost.
