První lékaři a lékařky z Ukrajiny, kteří utekli před válečným konfliktem do České republiky, budou už zanedlouho léčit zdejší pacienty. Deset se jich již zapojilo do procesu uznání lékařského vzdělání, který je u nás pro výkon jejich povolání nutný. Pomáhají jim v tom kolegové praktici ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL) v rámci Projektu Ukrajina. Zapojení ukrajinských lékařů pomůže podle SVL přetíženým ordinacím. Tito lékaři dosud mohli vykonávat jen pomocné profese nebo pracovat mimo zdravotnictví.
Projekt Ukrajina měl od začátku války pomoci zařadit lékaře, kteří emigrovali, do českého zdravotnictví a umožnit jim dělat jejich práci. „V tuto chvíli vím o kolegyni z Ukrajiny, která je velmi blízko složení atestace. Další čtyři lékařky jsou v různé fázi aprobačního procesu, který je nutný, aby se mohly v Česku své profesi samostatně věnovat,“ uvedl v dokumentu, který má redakce k dispozici, Cyril Mucha, místopředseda SVL ČLS JEP.
Válka na Ukrajině
Projekt funguje přes dva roky, zapojilo se do něj více než 50 ukrajinských lékařů a asi 20 ordinací českých praktiků. Původně SVL v rámci projektu vyčlenila milion korun na finanční příspěvek ordinacím, které lékaře z Ukrajiny zaměstnávaly jako pomocnou sílu. Nyní plyne podpora přímo těm lékařům, kteří se zapojili do procesu přípravy na českou atestaci. Při něm se totiž dostávají do situace, která může být pro uprchlíka prakticky neřešitelná.
Proces je velmi náročný
„Systém je nastavený tak, že přibližně rok a půl trvá, než proběhne jen takzvaná nostrifikace neboli uznání diplomu a lékař se rozkouká natolik, aby mohl jít k aprobačnímu testu – ten je velmi náročný. Poté musí lékař absolvovat půlroční stáž v akreditovaném zdravotnickém lůžkovém zařízení. Tu si ovšem většinou platí sám, a k tomu zdarma pracuje na plný úvazek. Z čeho by měl žít, není jasné,“ pozastavil se nad celou situací Mucha.
ČTĚTE TAKÉ: Zubaře v Raškovicích lákají i na byt. Brali by i ukrajinského, zákon to však neumožňuje
Až poté může podle místopředsedy lékař k atestační zkoušce. Potíž vidí praktici i v tom, že alespoň část stáže nemohou ukrajinští lékaři absolvovat v ambulancích.
Česká srdce ztrácejí rytmus. Lidé nemyslí na prevenci, úmrtnost je vyšší než jinde v EU
Obezita, kouření, cukrovka, nedostatek pohybu i vyšší věk dožití jsou příčinami častého výskytu kardiovaskulárních onemocnění v Česku. V evropském srovnání si naše země stojí špatně i v četnosti úmrtí na nemoci srdce. Kardiologové proto připomínají lidem, aby mysleli na zdravý životní styl a nepodceňovali ani preventivní vyšetření nejdůležitějšího lidského svalu.
„Domnívám se, že je potřeba celý proces zjednodušit tak, aby ukrajinští lékaři mohli rychleji začít pracovat,“ uvedl Svatopluk Býma, předseda SVL ČLS JEP. Jak sám říká, hned po vypuknutí války na Ukrajině se odborná společnost SVL snažila státní správu přesvědčit k alespoň dočasnému uvolnění pravidel pro uprchlíky, například ve formě výjimky u aprobační stáže, ale bez odezvy.
Přestože nových lékařů podle Muchy již do Česka z Ukrajiny příliš nepřichází, objevují se ti, kteří tady již delší dobu žijí – a nově se hlásí o zaměstnání ve zdravotnictví.
„Měli jsme tady lékařky, z nichž jedna pracovala v zahradnictví, druhá zase v baru. Souvisí to samozřejmě i s jazykovou bariérou. Dokud nemluví plynně česky, tak se pochopitelně trochu bojí. Je velká škoda kvalifikovanou pracovní sílu nevyužít, a to jak pro nás lékaře, tak pro české i ukrajinské pacienty,“ dodal Mucha. Odhaduje, že v Česku v tuto chvíli na různých pomocných pozicích pracují desítky lékařů, lékařek a dalšího zdravotnického personálu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: I hokejisté se bojí jehel, říká ortoped. Malé děti toho někdy vydrží u doktora více než oni
