Obezita, kouření, cukrovka, nedostatek pohybu i vyšší věk dožití jsou příčinami častého výskytu kardiovaskulárních onemocnění v Česku. V evropském srovnání si naše země stojí špatně i v četnosti úmrtí na nemoci srdce. Kardiologové proto připomínají lidem, aby mysleli na zdravý životní styl a nepodceňovali ani preventivní vyšetření nejdůležitějšího lidského svalu.
„Vysoká úmrtnost v porovnání s jinými zeměmi EU je daná zejména rizikovými faktory, k nimž česká společnost inklinuje – kouření, špatná dieta, nedostatek pohybu. Dospělý člověk by se měl alespoň 150 minut týdně věnovat aerobní fyzické aktivitě. Víme, že polovina lidí to nedělá,“ uvedl v materiálu, který má redakce k dispozici, Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
ČTĚTE TAKÉ: Epidemie černého kašle? Nemoc se bude vracet, říká expertka a odkazuje na kolektivní imunitu
„Odborná společnost usiluje o co nejlepší organizaci péče, v čemž nás zvláště v některých krajích limituje personální kapacita. Například v Karlovarském kraji je to 1,9 lékaře na sto tisíc obyvatel. Naším aktuálním cílem je například existence regionálních specializovaných center. Zároveň však platí, že prvním krokem k dostupnosti a kvalitě péče je prevence. Ta začíná jednak zodpovědným přístupem každého jedince, a pak také u praktických lékařů,“ dodal Linhart.
Vrozené vady se projevují i nečekaně
Některá onemocnění srdce jsou vrozená a jejich projevům se nelze vyhnout ani zdravým životním stylem. Najevo mohou vyjít zvětšením srdečního svalu (hypertrofií).
Dýchací obtíže přičítal viróze, selhávalo mu ale srdce. Přežil jsem svou smrt, říká Stanislav
Před dvěma lety přišel pan Stanislav z Darkovic u Hlučína k praktickému lékaři s tím, že ho trápí pokašlávání a ztížené dýchání. Domníval se, že se jedná o běžnou virózu, problém byl však mnohem vážnější. Po několika vyšetřeních si vyslechl, že mu selhává srdce. „V nemocnici mi říkali, že jsem přežil svou smrt. Nepřijel jsem za pět minut dvanáct, ale ve dvanáct pět,“ vzpomíná. Srdce mu tehdy fungovalo na 15 procent, hraniční hodnota je přitom 55 procent.
„Riziko u vrozených srdečních vad je v tom, že se mohou projevit i neočekávaně, například u aktivních sportovců nebo u lidí, kteří se cítí zcela zdraví. Proto je nutné na srdce myslet například při pravidelných preventivních prohlídkách,“ podotkl Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické, LF UP a FN Olomouc.
Doporučení, jak se starat o srdce, informace o různých diagnózách i poradenství nabízí lidem Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO). „Snažíme se pomáhat mimo jiné lidem se vzácnými diagnózami, což jsou i různé druhy kardiomyopatií. Umožňujeme jim sdílet zkušenosti, propojujeme je s odborníky, dodáváme jim ucelené a relevantní informace, šíříme osvětu,“ popisuje činnost pacientské organizace její místopředsedkyně Kristýna Čillíková.
K lepšímu povědomí o tom, že srdce potřebují pozornost, se rozhodl přispět také houslový virtuóz Pavel Šporcl. „Život umělce je v mnoha ohledech hektický. S postupujícím věkem vnímám, že je potřeba věnovat větší pozornost tomu, abych nevypadl z rytmu nejen při hraní. Proto mi dává smysl upozorňovat na rizika výskytu srdečních vad a připomínat lidem, že mají myslet na svá srdce,“ míní populární houslista.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ústavní soud poprvé rozhodne o eutanazii. Nechci se dočkat života na vozíku, říká Petr
