Liberecké padáky zachraňují životy. Čeští výrobci poznávají svůj produkt na videích

„Aktuálně máme hlášených 106 případů úspěšné záchrany, ale odhadujeme, že jich bylo ve skutečnosti víc, o všech se nedozvíme,“ tvrdí Milan Bábovka, majitel firmy, který padáky pro ultralighty a malá letadla vyvíjí už od poloviny osmdesátých let.

Na úspěchy je patřičně hrdý, na webových stránkách firmy je hned několik videí, kdy se náhodným svědkům podařilo zachytit, jak se letadlo po nehodě pomalu snáší k zemi a pád při tom brzdí padák s typickým růžovou-bílým zbarvením. „Tu barevnou kombinaci držíme, abychom byli na záběrech schopni rozeznat, jestli je to náš padák, nebo od konkurence,“ vysvětluje konstruktér.

Zařízení zachránilo už několik životů

Složený padák, nebo lépe řečeno slisovaný, v obalu má rozměry menšího batohu. Po rozbalení může mít průměr až patnáct metrů a dokáže zakrýt menší dům. Z letadla ho vystřelí malá raketa aktivovaná zatažením za páčku v kabině. Ve vzdálenosti pětadvaceti metrů od letadla se obal sám stáhne a padák se rozbalí. Minimální výška, při které může úspěšně zafungovat, je sedmdesát metrů, nicméně stroje, které padák mají, běžně létají i do výšky tří tisíc metrů a dotahují rychlosti čtyři sta kilometrů v hodině. „Limitem je váha, padák unese až dvoutunový stroj a do takového malého letadla se vejde i pět lidí,“ říká Milan Bábovka.

Dřívější rarita je dnes běžnou výbavou všech nových letadel. U nás ale povinná na rozdíl od sousedního Německa není. Podle expertů je to jen otázka času. Výrobce navíc tlačí sami zákazníci, kteří při koupi nového letadla za miliony korun obvykle na záchranném systému za cenu okolo sta tisíc nešetří. „V každém případě doporučuji instalaci tohoto zařízení tam, kde to je technicky možné, protože to zachránilo spoustu životů,“ říká Robert Theiner, vedoucí Ústavu letadlové techniky ČVUT.