Lidé i firmy v eurozóně se obávají návratu krize. Hromadí peníze, vyplývá z dat ECB
Peněžní zásoba v eurozóně narostla v červnu a červenci nejrychleji za posledních 12 let. Domácnosti šetří na horší časy. Zdroj: Profimedia.cz
Peněžní zásoba v eurozóně vzrostla v červnu a červenci nejrychleji od května 2008, tedy od propuknutí globální finanční a hospodářské krize. Lidé tedy přestávají utrácet a šetří na horší časy. Vyplývá to z aktuálních dat, která zveřejnila Evropská centrální banka ve svém ekonomickém bulletinu.
Objem peněžní zásoby vyjádřený nejširším měnovým agregátem M3 se v červnu a červenci letošního roku zvýšil přibližně o deset procent, což je asi 2,5násobek běžného tempa růstu. Podobný skok zaznamenala peněžní zásoba měřená agregátem M1, který zahrnuje hotovostní oběživo a vklady na běžných bankovních účtech. Podle ekonomů je to neklamné znamení toho, že domácnosti a firmy očekávají příchod horších časů, a tak hromadí peníze.
Čtěte také
„Na datech se ukazuje, že lidé i firmy v Evropě výrazně mění své jednání. Přestávají utrácet, aby se připravili na horší časy. V důsledku tohoto vývoje jsme svědky výrazného nárůstu peněžní zásoby, který byl navíc podpořen masivními podpůrnými opatřeními, jež měla zajistit dostatečnou likviditu v ekonomice,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Hrozí inflační skok?
Vlády peníze do hospodářství pumpovaly za účelem zmírnění ekonomického šoku způsobeného koronavirovou pandemií, respektive razantními protiepidemickými opatřeními. Evropská centrální banka zmiňuje i jiné důvody, proč ke „křečkování“ peněz došlo. Část nahromaděných úspor totiž nemohla být během té nejstriktnější karantény utracena, což se projevilo nárůstem peněžních zůstatků v bankách. Svou roli sehrálo také omezení pohybu přes hranice jednotlivých zemí. „Lidé také méně nakupovali například oblečení, protože omezovali svůj společenský život a častěji pracovali na home office,“ dodal Štěpán Křeček.
Pokud takto silný růst peněžní zásoby přetrvá i v dalších měsících, je na místě se ptát, zda v eurozóně poroste riziko zvyšování inflace nad přijatelnou úroveň. „Stále více ekonomů je přesvědčeno, že spojení mezi peněžní zásobou a inflací není v dnešní době nijak zvlášť silné. Většina dodatečně nahromaděných peněz totiž nemusí být utracena za zboží z běžného spotřebního koše. Spíše se za ně mohou nakupovat aktiva, jako jsou například akcie,“ myslí si Křeček.
Inflace v eurozóně se v srpnu propadla do záporných hodnot ve výši 0,2 procenta. Ještě v červenci přitom činila plus 0,4 procenta. Evropská centrální banka dlouhodobě cílí na úroveň dvouprocentního meziročního růstu cenové hladiny. Tento cíl se jí však podařilo naplnit naposledy na přelomu let 2018 a 2019.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
