Ilustrační foto
Lidé nemají dostatečnou motivaci testovat se na koronavirus, bojí se ztráty příjmů, varuje sociolog Daniel Prokop. Jeho výzkumná agentura PAQ Research se podílí na výzkumu Život během pandemie, jenž ukázal, že dvě třetiny lidí, kteří byli za poslední měsíc v osobním kontaktu s nakaženým nebo měli typické příznaky nemoci, nebyly na testu. Z dotazovaných mělo kontakt či příznaky 14 procent lidí, jen jedna třetina z nich pak šla na testy, uvedl sociolog.
„Mluvím o tom pořád dokola, ale podle mne prostě potřebujeme motivaci k testování a trasování. Vyšší proplácení mzdy v karanténě plus stoprocentní refundace zaměstnavatelům v Antiviru A či podobném schématu. Plus omezit demotivaci dalekými dojezdy apod.“ uvedl dále sociolog Daniel Prokop na svém Twitteru.
Nová data o (ne)testování. 14 % lidí nám říká, že bylo v posledním měsíci v osobním kontaktu s nakaženým nebo mělo typické příznaky COVID (ztráta čichu/chuti). Jen 5 p.b., tedy třetina z nich byla v posledním měsíci testovaná. /1 https://t.co/VH4Ov0auK7 pic.twitter.com/4VOkgiM5tP
— Daniel Prokop (@dan_prokop) December 1, 2020
„Vyšší zastoupení testovaných v rámci rizikových je mezi lidmi, kteří nepracují, jsou na HO (práce z domova) či pracují v oborech IT/finance a státní správa. To sedí s tezí, že jednou z demotivací testovat je výpadek z práce (ztráta příjmů zaměstnance, ztráta pracovní síly a náklad),“ píše sociolog.
Pro účely výzkumu se kontaktem rozumí osobní setkání delší než pět minut. Hygienici za něj považují 15 minut ve vzdálenosti menší než dva metry, roli hraje také použití roušky či respirátoru.
Poměr testovaných lidí k těm s rizikovými setkáními byl podle Prokopa nejhorší v září a začátkem října, kdy jich byla asi šestina. „Pak se to trochu zvyšuje, ale pořád asi vidíme menšinu epidemie. Což tedy odpovídá více než dvacetiprocentní pozitivitě testů,“ uvedl.
Průzkumu v rámci výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém se vedle PAQ Research podílí iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS, se účastní 2 200 až 2 600 stejných respondentů, kteří jsou oslovováni jednou za dva až tři týdny. Cílem je sledovat vývoj sociálního chování Čechů od začátku pandemie a to, jak s ní související problémy dopadají na jejich život. Výzkum je reprezentativní pro populaci ČR, účastní se ho ale jen respondenti s připojením k internetu.
