Mladí lidé nemají zájem o vakcínu (zdroj: CNN Prima NEWS)
Vakcína od společnosti AstraZeneca budí dlouhodobě emoce. Lidé již v minulosti odmítali její aplikaci kvůli hrozbám krevních sraženin, které se v některých málo případech objevily. V poslední době se však vyskytl další čistě praktický důvod, proč lidé tuto vakcínu nechtějí. Na druhou dávku se totiž musí čekat minimálně 84 dnů. Očkovaní si tak zároveň počkají na vytoužený covid pas, který jim má usnadnit běžný život a především cestování. Vláda sice v pátek poskytla některé výhody lidem i po první dávce, přesto zatím vypadá, že evropský covid pas bude respektovat až úplné dokončení očkování.
S blížícím se létem si stále více lidí zjišťuje, kdy budou mít dokončené očkování, aby mohli získat covid pas a bez problémů cestovat, chodit na kulturu či na sport. Jednotlivé vakcíny mají totiž různá pravidla a lidé si proto počítají, která vakcína se jim z praktického důvodu vyplatí.
Druhá dávka vakcíny Pfizeru, která v Česku převažuje, se podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví podává 38 až 42 dnů po podání první dávky. Stejné rozmezí platí také pro Modernu. Na druhou dávku si však počkají ti, kteří obdrželi vakcínu od společnosti AstraZeneca. Podává se po 84 až 91 dnech od podání první dávky.
„Dostal jsem od svého praktického lékaře možnost nechat se naočkovat vakcínou AstraZeneca. Spočítal jsem si však, kdy bych dostal druhou dávku, rozhodl jsem se proto raději počkat na Pfizer v očkovacím centru, až se otevře registrační systém pro osoby starší 35 let. Covid pas tak získám výrazně dřív,“ svěřil se CNN Prima NEWS Pavel z Prahy.
Že se však nejedná o žádnou výjimku, potvrzují praktiční lékaři, kteří často vakcínu od společnosti AstraZeneca nabízejí. „Nyní se nejčastěji setkáváme s tím, že naši pacienti, hlavně ti mladší, které bychom chtěli očkovat, tak nechtějí AstraZenecu právě z toho důvodu, že by druhou dávku dostali až za tři měsíce. To znamená, že když začnou nyní, přeočkování se dočkají až někdy v srpnu a český očkovací certifikát dostanou tedy ke konci prázdnin. Což je pro ně problém,“ uvedl redakci Vojtěch Mucha, místopředseda Mladých praktiků.
Pravidla pro vycestování
Kvůli tomu budou muset řešit, jakým způsobem vycestovat, což za současných pravidel znamená platit si testy na koronavirus či podstoupit karanténu. Z toho důvodu tuto vakcínu odmítají. Pokud by se schválilo prodloužení časového rozestupu i u jiných vakcín, nastal by i u nich stejný problém.
Obrovský problém vidí v jednodávkové vakcíně od Johnson & Johnson, pokud nebude schválena pro pacienty pod 50 let. Značná část mladých pacientů totiž by o ni měla zájem – znamená pro ně nejrychlejší cestu k očkovacímu certifikátu. „Mladí lidé jej dostali ještě před začátkem prázdnin. Pokud se tedy pro ně nepovolí, zase přijdeme o obrovskou skupinu zájemců o očkování. Obávám se, že proočkovanost potom bude hluboko pod tou 70procentní hranicí a budeme rádi, když se dostaneme aspoň na polovinu populace,“ sdělil CNN Prima NEWS.
Částečné řešení by mohlo přinést páteční rozhodnutí vlády, jelikož nově již také první dávka vakcíny bude mít svojí váhu. Jako potvrzení o bezinfekčnosti bude od pondělí 24. května stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu, dosud se uznávalo jen dokončené očkování. Po pátečním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Lidé po první dávce se zatím museli prokazovat testem.
ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
