Lídří KDU-ČSL - ministři Petr Hladík a Marina Jurečka Zdroj: ČTK
Vyšší zdanění bezdětných bylo za socialismu běžné, potvrzuje pro CNN Prima NEWS historik Jakub Rákosník. Podle zákonů z let 1952 a 1961 si bezdětní připlatili na daních o stovky až tisíce korun víc, naopak ti, co měli tři a více dětí, si mohli požádat o úlevy. Zdá se vám to povědomé? Ano, velmi podobný princip totiž dnes navrhují lidovci. Podle bývalého předsedy strany Pavla Bělobrádka nejde ale primárně o motivaci k větší porodnosti, ale o zachování solidarity systému.
„Vzpomínám si, že to, co navrhují dnes lidovci, bylo i za minulého režimu. Dokud jsme neměli syna, platili jsme víc, pak nám daně snížili a když vyrostl, tak zase zvýšili,“ řekl CNN Prima NEWS dnes již třiadevadesátiletý senior z Prahy, který má dodnes uložené výplatní pásky.
A skutečně, zákony z let 1952 a následně 1961 potvrzují, že ti, co neměli žádné děti, platili vyšší daň z příjmu, která se postupně s počtem vyživovaných osob snižovala.
„Celkově vzato, zda více zdaňovat bezdětné je čistě politickou otázkou. Historicky to v našich zemích ale bylo běžné, byť daňová konstrukce zvýhodnění rodičů s dětmi se v různých dobách lišila,“ uvedl pro CNN Prima NEWS historik s důrazem na moderní hospodářské a sociální dějiny Jakub Rákosník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Dále dodal, že to souvisí s nastavením sociálního systému obecně. „S ohledem na fakt, že náš systém sociální ochrany je konstruován výrazně na celospolečenské solidaritě, včetně té mezigenerační, není na požadavku finančního znevýhodnění bezdětných nic nelegitimního,“ doplnil Rákosník.
V 50. letech se bez dětí platilo o 40 procent víc
Na základě informací ze zákona z roku 1952 je tak patrné, že pokud si například řemeslník vydělal 20 000 korun ročně, byla mu vyměřena daň 2000 korun. Pokud takový člověk neměl děti, zaplatil na dani ještě o 40 procent, tedy o 800 korun víc, pokud měl jedno dítě, tak o 400 korun víc. Pokud měl tři a více dětí, tak se mu daň naopak o 600 korun snížila. Podobně tomu bylo i v navazujícím zákoně z roku 1961. Zároveň je patrné, že se to netýká pouze uvedené daně z příjmu, ale třeba i daně z budovy.
Lidovci letos na jaře přišli s návrhem, aby lidé se dvěma dětmi platili o jeden až dva procentní body nižší odvody na důchody. Naopak u bezdětných ve středním a vyšším věku by se odvody na penzi zvýšily ze současných 7,1 na 9,1 procenta z hrubé mzdy.
Bývalý předseda lidovců Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že by za něj byla spravedlivější spíše cesta zvýšení sociálních odvodů pro všechny a následně snížení rodinám s dětmi.
„Jestli je možné, že se zvýší odvody všem a potom budou slevy pro ty s více dětmi, tak to mi smysl dává,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS s tím, že jde především o zachování principu solidarity, na kterém důchodový systém České republiky stojí.
Ekonomové: Stát není farma a občané nejsou zvířátka
S návrhem na vyšší zdanění bezdětných ale lidovci narazili jak ve vlastní straně, tak v koalici, u opozice a nesouhlasí s ním ani ekonomové.
„Penalizovat bezdětné občany vyššími sociálními odvody mi přijde zvrhlé. Stát přece není farma, která si chová své občany v ohrádce jako zvířátka pro užitek. Stát je tu od toho, aby občanům poskytoval služby, za které občané platí daněmi či platbami daňového typu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS člen Národní rozpočtové rady Petr Musil s tím, že finanční demotivace rozhodně není to, co mladé lidi dnes naláká k tomu založit rodinu.
Předseda zmíněné rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl dodává, že na základě příkladů z jiných zemí se ukazuje, že porodnost není motivovaná penězi, ale jde spíše o kulturní proměnu.
„Jsou mnohem bohatší země než Česká republika, jako Švýcarsko, Německo, Itálie nebo Jižní Korea, které mají mnohem větší problém, že mají málo dětí, než u nás,“ uvedl Hampl pro Novinky.
