Lidstvo tvoří jen 0,01 % všeho živého, stihlo ale zničit 83 % volně žijících savců
naše populace, čítající 7, 6 miliard lidí v celku veškerého života tvoří pouze 0, 01 % Zdroj: Getty Images
Z nové studie, publikované ve vědeckém časopise Proceedings, vás zamrazí. Odhaluje totiž jak nicotná je lidská populace v celku všeho živého a zároveň, jak velký negativní vliv na život má.
7,6 miliardy lidí je pouhá setina procenta všeho živého
Studie odhaduje, že naše populace, čítající 7,6 miliardy lidí, tvoří pouze 0,01 % veškerého života. Dokážeme si vůbec představit, jak nicotné číslo to je? Teď ale přichází paradox. Od vzniku naší existence se nám „podařilo“ zničit 83 % všech volně žijících savců a polovinu rostlin. Zároveň jsme rozšířili počet chovaného dobytka pro naše účely.
Nová studie je komplexním náhledem na celou biomasu (Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů, poznámka autorky). Největším zástupce formy života jsou bakterie. Tvoří 13 % všeho, ale rostliny vše zastiňují a představují 82 % veškeré živé hmoty. Všichni ostatní tvorové, od hmyzu přes houby až po ryby a zvířata, tvoří pouhých 5 % světové biomasy, píše deník The Guardian, který na studii upozornil.
Biomasa na Zemi Zdroj: Prima Mazlíček
Většina života je suchozemská
Překvapením je též, že život v oceánech, odhalený nedávným televizním seriálem BBC Blue Planet II, představuje pouhé 1 % veškeré biomasy. To znamená, že naprostá většina života, je suchozemská a celou osminu tvoří bakterie, žijící pod povrchem.
„Byl jsem v šoku, když jsem zjistil, že ještě neexistuje komplexní, holistický odhad všech různých složek biomasy,“ řekl deníku The Guardian profesor Ron Milo z Weizmann Institute of Science v Izraeli, který vedl práci publikovanou ve vědeckém časopise Proceedings, vydaném Národní akademií věd Spojených států amerických.
Profesor Milo dále dodal, že doufá, že to lidem přinese jiný pohled na lidstvo a jeho roli na planetě. Současně řekl, že se bude snažit konzumovat méně masa, kvůli obrovskému dopadu hospodářských zvířat na životní prostředí.
60 procent všech savců na Zemi tvoří hospodářská zvířata Zdroj: Getty Images
Začalo šesté masové vymírání života
Proměna planety lidskou činností si od vědců vysloužila nový název geologické éry – antropocén (období, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém). Ukazatelem změny jsou podle vědců kosti kuřete domácího, které můžeme najít po celém světě. Nová práce odhaluje, že chovaná drůbež dnes tvoří 70 % všech ptáků na planetě. U savců je obrázek ještě ostřejší – 60 % všech savců na Zemi tvoří hospodářská zvířata, většinou skot a prasata.
„Ve filmech o divoké přírodě vidíme hejna ptáků všeho druhu v obrovském množství, a když jsme pak provedli analýzu, zjistili jsme, že existuje mnohem více domestikovaných ptáků,“ řekl profesor Milo.
Zemědělství, těžba dřeva, průmyslový rozvoj je to, co započalo podle vědců v řadě šesté masové vymírání života (Země byla za svou existenci svědkem pěti událostí, při nichž se množství živočichů na planetě výrazně změnilo).
život v oceánech představuje pouhé 1 procento veškeré biomasy. Zdroj: Getty Images
Z hlediska množství i hmotnosti jsme oproti ostatním formám života nicotní, náš vliv na biomasu je ale obrovský
Srovnání nových odhadů s odhady z doby před tím, než se lidé stali farmáři a začala průmyslová revoluce, odhaluje plný rozsah obrovského úpadku. Zůstala pouhá šestina divokých savců, od myší po slony, což překvapilo i vědce. V oceánech po třech staletích lovu velryb zůstala pouhá pětina mořských savců.
Navzdory nadřazenosti lidstva je Homo sapiens z hlediska hmotnosti maličký. Samotné viry mají dohromady třikrát větší hmotnost než lidé, stejně jako červi. Ryby jsou 12krát větší než lidé a houby 200krát větší. I přesto je dopad lidstva na život na planetě obrovský. Profesor Milo hlavně zdůraznil váhu toho, co si vybíráme k jídlu: „Naše dietní volby mají obrovský vliv na stanoviště zvířat, rostlin a dalších organismů.“
Chovaná drůbež dnes tvoří 70 procent všech ptáků na planetě Zdroj: Getty Images
Vědci vypočítali odhady biomasy pomocí dat ze stovek studií, které často využívaly moderní techniky, jako je satelitní dálkové snímání, které dokáže skenovat velké oblasti, a sekvenování genů, které dokáže rozluštit nespočet organismů v mikroskopickém světě.
Váhu nové studie vyzdvihují i další vědci
Paul Falkowski z Rutgers University v USA, který není součástí výzkumného týmu, řekl: „Tato studie je, pokud je mi známo, první komplexní analýzou distribuce biomasy všech organismů – včetně virů – na Zemi.“
„Z tohoto dokumentu plynou dva hlavní poznatky,“ řekl. „Za prvé, lidé jsou extrémně efektivní ve využívání přírodních zdrojů. Lidé vybíjeli a v některých případech vyhubili divoké savce pro potravu nebo potěšení prakticky na všech kontinentech. Za druhé, biomasa suchozemských rostlin drtivě dominuje v celosvětovém měřítku – a většina této biomasy je ve formě dřeva.
Čtěte také
Novinařině se věnuji více než devět let. Vystudovala jsem diplomacii a během své novinářské praxe se věnuji širokému spektru témat, od společenských a lifestylových až po odbornější. Baví mě hledat souvislosti a složitější témata převádět do srozumitelné podoby pro čtenáře. Mou srdeční záležitostí ale vždy byla a zůstávají zvířata. Jsem redaktorka a moderátorka Prima Mazlíčka a právě o zvířatech také nejraději píšu. Miluji je od malička, a přestože mě studium diplomacie původně zavedlo jiným směrem, nakonec si mě moje největší vášeň stejně našla. V naší rodině máme tři psy a já sama ještě dvě kočky. Všechna naše zvířata jsou adoptovaná, a tak z vlastní zkušenosti vím, jak důležité je pomáhat těm, která svůj domov teprve hledají. (barbara.sykorova@iprima.cz)
