V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
Nosorožec bílý severní Zdroj: Safari Park Dvůr Králové
V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
Za vymírání nosorožců mohou jen pytláci
V současné době žije na Zemi pět druhů nosorožců, některé mají i poddruhy, a často jsou určité poddruhy už vyhynulé. V přírodě vyhuben byl nosorožec tuponosý (bílý) severní, momentálně jsou v rezervaci v Keni dva poslední zástupci, oba jsou samice původně narozené v Česku (najdete dále v článku). Dalšími zástupci jsou nosorožec tuponosý jižní (okolo 20 tisíc jedinců), nosorožec dvourohý (černý), nosorožec sumaterský - nejmenší nosorožec světa (okolo 300 jedinců), nosorožec jávský (do stovky jedinců), nosorožec indický (okolo 3 500 jedinců).
Bez rohů mají větší šanci přežít
„S těžkým srdcem se naše organizace rozhodla zbavovat nosorožce rohů, je to v rozporu s tím, co zastáváme. Ale přetrvávající hrozba od pytláků nás donutila k tomuto opatření na ochranu našich nosorožců,“ řekl tento týden novinářům Sihle Mkhize z vládní agentury Ezemvelo, která má na starost ochranu zvířat a přírody v provincii KwaZulu-Natal.
Čtěte také
Metoda odřezávání rohů nosorožcům veterináři není nová. Podle deníku El País ji používali už koncem 80. let minulého století v Zimbabwe či Namibii a v roce 2014 v některých regionech Jihoafrické republiky. V jihoafrickém Krugerově národním parku, který je domovem největší světové populace nosorožců, v letech 2022 až 2023 aplikovali tuto metodu asi 70 procentům tamní nosorožčí populace. To ale tehdy vedlo k tomu, že pytláci se přesunuli do jiných oblastí, kde tato zvířata rohy měla, například do rezervace v provincii KwaZulu-Natal.
Řezání je nebolí
Nosorožce odborné odřezání rohů nebolí, jelikož v něm nemají nervová zakončení. Cítí pouze vibrování motorové pily, kterou se roh odřezává. Ponechá se asi 10 či 15 centimetrů rohu. Celá „operace“, při níž se zvíře zklidňuje sedativy, trvá podle deníku El País asi 15 minut.
Dobrovolnice Hana u dstraňování nosorožčích rohů Zdroj: Redline expedition/ Kamila Paličková
Problém je ale v tom, že rohy nosorožcům dorůstají, asi o 12 centimetrů za rok, takže odřezání se musí zhruba po roce a půl či dvou opakovat, pokud má pytláky odrazovat. Pytláci zvířata často vážně zraní, nebo zabijí. Nosorožčí rohy jsou na černém trhu žádané jako dekorativní předmět či pro údajné léčivé účinky, které jim připisuje tradiční asijská medicína.
V záchraně nosorožců se velmi angažuje Česká republika a Safari Park Dvůr Králové, naše stopa ve světě je nesmazatelná.
Poslední nosorožec bílý severní Súdán, česká superhvězda
„Safari Park Dvůr Králové je jedinou zahradou na světě, kde se tato vzácná zvířata (nosorožce bílého severního) podařilo rozmnožit, jejich reprodukce však probíhala příliš pomalu. Proto jsme je v naději, že v přirozenějších podmínkách jim to půjde lépe, vrátili do Afriky,“ píše Safari Park na svém webu. Do Afriky tak v roce 2009 mířili čtyři nosorožci bílí (tuponosí) severní.
Čtěte také
Bohužel se rozmnožení v přirozených podmínkách nepovedlo. Momentálně mají nosorožci bílí severní jen poslední dva zástupce a jsou to samice Fatu a Nájin - obě narozeny ve Dvoře Králové. Posledním samcem byl Súdán, kterého vypiplali také v zoologické zahradě Safari Park Dvůr Králové a stala se z něho světová celebrita. Bohužel odešel ve věku 45 let, v roce 2018, a o uspání byli požádáni jeho čeští ošetřovatelé, kteří s ním trávili velkou část jeho života. Všechny to velmi zdrtilo. Svoje poslední roky prožil v rezervaci Ol Pejeta v Keni.
Přirozená cesta už není
Jelikož se tedy přirozenou cestou tento druh nosorožce již rozmnožit nemůže, byla samicím odebrána vajíčka a vědci se v rámci projektu BioRescue snaží přivést na svět další zástupce tohoto druhu. „Týmu koordinovanému Safari Parkem Dvůr Králové se jako prvnímu na světě podařilo vytvořit embrya nosorožce bílého severního v laboratorních podmínkách a dál pracuje na vývoji metod, které by nosorožcům mohly umožnit přežít,“ popisuje situaci Safari Park Dvůr Králové.
Březosti nosorožce bílého jižního se podařilo dosáhnout. Teď se spoléhá, že to vyjde i u severního. Narození nosorožce bílého severního je podle vedoucího mezinárodních projektů ZOO Dvůr Králové Jana Stejskala možné očekávat přibližně za dva až tři roky. „Je to optimistický odhad, protože březost u nosorožce trvá 16 měsíců, takže by všechno muselo klapat.“ Právě z těchto důvodů (zachování druhů) je důležité podporovat zoologické zahrady a uvědomovat si jejich velký přínos.
Vyrazte za nosorožci
Pokud byste se i vy chtěli přidat k záchraně nosorožců a účastnit se například preventivního odstraňování rohů, je to možné díky organizaci Redline Expedition. Člověk vyjede s organizací do předem ověřené rezervace, kde se specializují na záchranu a pomoc divokým zvířatům. Vy zaplatíte letenku a ubytování (bydlíte přímo v rezervaci) a místo dovolené se přímo účastníte prací okolo zvířat. Tím přiložíte ruku k dílu, současně rezervace dostane peníze z vašeho pobytu a vy budete mít zážitek na celý život. Vydat se můžete i za gepardy, slony, kočkodany, žraloky i vodními želvami. Na reakce dobrovolníků z cest se můžete podívat v reportáži z našeho pořadu Prima Mazlíček.
Podle deníku El País žije na světě už jen asi 27 000 nosorožců různých druhů. Chrání se proto i nosorožci černí (dvourozí), jejichž populace je odhadována na pouhých 800 kusů. Největší populaci nosorožců tvoří nosorožci bílí jižní. Těch se odhaduje 20 tisíc kusů a většina právě v Jihoafrické republice.
Čtěte také
