Lipavský: Rusko nesmí mít vliv na dění v Evropě. V předsednictví EU jsme obstáli

Rusko musí z Evropy dostat signál, že už nebude schopno opakovat takový druh agrese, jako je tomu v případě Ukrajiny. Nesmí mít vliv na dění v Evropě, jako má dnes, ať už prostřednictvím vysokých cen energií, dezinformační války nebo vyvolávání umělých migračních vln. Uvedl to ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zásadní je podle něj vytrvat v pomoci Ukrajině, a to humanitární, vojenské i ekonomické.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku prosince v rozhovoru se stanicí TF1 uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. „Pomyslel jsem si, že je hlavně potřeba, aby Rusko dalo bezpečnostní záruky svým sousedům, že na ně nebude útočit. Pomyslel jsem si, že je důležité, aby neproběhlo nějaké mocenské dělení bez Ukrajiny, bez zemí střední Evropy nebo Pobaltí. Pomyslel jsem si, že ruské vedení musí nést odpovědnost za to, že rozpoutalo válku agrese a snaží se změnit v Evropě hranice silou,“ řekl Lipavský na dotaz ohledně Macronova výroku.

Za klíčové považuje vytrvat v pomoci napadené zemi. Se zimou a s častými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu se podle Lipavského proměňují priority pomoci. „Je kladen důraz na poskytování prostředků protivzdušné obrany, tam Česká republika úplně nedokáže sehrát žádoucí roli, ale zase ji plníme v jiných otázkách,“ poznamenal.

Konkrétní humanitární projekty se zaměřují například na dodávku dieselagregátů na výrobu elektrické energie třeba v nemocnicích. Šéf diplomacie poděkoval všem, kteří se na pomoci podílejí. „Spousta aktivit běží po soukromé linii. To je hrozně důležité. Stát nemůže sehrát kompletní roli,“ řekl Lipavský.

Ministerstvo pracuje na zřízení pozice zmocněnce pro obnovu Ukrajiny. Resort mu poskytne zázemí, ale půjde o zmocněnce vládního. „Pomůže i z hlediska propojení českého průmyslu, firem, humanitární pomoci, rozvojové pomoci s velkými aktéry,“ uvedl Lipavský. Návrh na zřízení postu ponese na vládu v lednu.

Velvyslanec v Kyjevě Radek Matula v srpnu řekl, že Česko by se mohlo zapojit do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti. Podle Lipavského se o věci průběžně vede debata. „Na Ukrajině působí celá řada českých společností, má tam zázemí. Ta odpověď bude přirozeným výsledkem toho procesu. Až to dovolí bezpečnostní situace, Česko v Dnipru otevře generální konzulát,“ uvedl. Aktuálně má na Ukrajině v provozu ambasádu v Kyjevě a generální konzulát ve Lvově. V Dnipru a Charkově sídlí honorární konzuláty, jsou ale dočasně uzavřeny.

Česko ukázalo, že dokáže vést Evropu

Česko při předsednictví v Evropské unii podle Lipavského obstálo. Ukázalo, že dokáže vést Evropu, v celé řadě agend dokázali čeští zástupci dovést věci ke konkrétním výsledkům. Úspěšné předsednictví je podle něj výsledkem intenzivní práce vládního aparátu i konkrétních ministrů, kteří zároveň mohli příležitost využít k vybudování silných vazeb s ostatními partnery.

Lipavský ocenil například výsledky rad ministrů pro energetiku pod vedením Jozefa Síkely (za STAN). „V mé agendě se podařilo prosadit zpřísnění vstupu osob z Ruské federace na území Schengenu,“ uvedl šéf diplomacie. Dále vyjmenoval iniciativy v rozšiřovací politice EU, ať už udělení kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu, nebo dohodu na vízové liberalizaci pro Kosovo.

Připomněl také, že ministři vnitra v prosinci schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Nepodařilo se to kvůli postoji Rakouska u Bulharska a Rumunska, u Bulharska bylo proti i Nizozemsko. „Vnímám, že především v Rumunsku to nesou poměrně těžce, na druhou stranu je potřeba i v takto složitých otázkách mít velkou míru vytrvalosti,“ uvedl Lipavský.

Na rozdíl od některých jiných členů vlády, sám radě ministrů zahraničí EU nepředsedal, neboť tak činí vysoký představitel unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Lipavskému to umožnilo více akcentovat zahraničněpolitické postoje ČR. „Jednoznačně mluvíme k ruské válce proti Ukrajině, o odpovědnosti (ruského prezidenta Vladimira) Putina za zločin agrese,“ poznamenal.

Nový prezident bude příležitostí pro zahraniční politiku

Nástup nového prezidenta bude příležitostí pro českou zahraniční politiku, pro debatu u jednoho stolu o prioritách, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Nyní se koordinuje zahraniční politika na úrovni prezidenta Miloše Zemana a předsedy vlády Petra Fialy (ODS). Volby se uskuteční v lednu, v březnu skončí současné hlavě státu mandát.

Zeman Lipavského původně nechtěl jmenovat do funkce, následně jej několikrát kritizoval a nekomunikoval s ním. „Co se týče třeba postojů pana prezidenta vůči Ukrajině, tak tam se zas tak poslední rok nerozcházíme,“ řekl ale ministr.

„S nástupem nového prezidenta bude velká příležitost pro českou zahraniční politiku, abychom si sedli k jednomu stolu, pobavili se o prioritách,“ řekl Lipavský. Jeho resort podle něj hraje klíčovou roli z hlediska servisu a domlouvání všech záležitostí. „Zároveň respektuji roli prezidentského úřadu jako hlavy státu,“ doplnil. Klíčový je podle něho dialog a vzájemná spolupráce.

Prioritou příštího roku je návštěva Indie

Za rok plný výzev a neočekávaných událostí označil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) první rok vlády Petra Fialy (ODS). Kabinet zprvu očekával, že největší výzvou pro něj bude předsednictví v Radě EU, které začalo v červenci. Nakonec se jí ale stala agrese ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině. V příštím roce se chce Lipavský zaměřit například na ekonomickou diplomacii nebo digitalizaci resortu. Prioritou je pro něj návštěva Indie.

Lipavský věří, že se vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se situací vyrovnává dobře. „Rozhodně se za náš vládní výkon nijak nestydím,“ uvedl. V příštím roce chce vést obchodní delegace při návštěvách i vzdálenějších regionů. „Věřím, že se povede zrealizovat návštěvu Indie. To je pro mě velká priorita,“ poznamenal. Oblast Indo-Pacifiku je podle něj klíčová, kabinet také nedávno schválil strategii zabývající se tímto regionem.

Posílit chce také vnímání české vědy, výzkumu a inovací ve světě. „Abychom dokázali dobře prodávat to, v čem jsme jako Česko na světě nejlepší, a abychom dokázali přivádět do Česka nejlepší a nejtalentovanější lidi, technologie a firmy a pracovali jsme na vytváření našeho bohatství,“ řekl.