Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius mluví o jejich sbližování. Zdroj: AP
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko by se kvůli masovým demonstracím nespokojených občanů s oznámenými výsledky srpnových voleb mohl vzdát nezávislosti své země a přistoupit na hlubší integraci s Ruskem. Podle agentury Reuters to prohlásil litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí a tento záměr zopakoval naposledy minulý měsíc. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce jeho zemi pohltit. Jeho současná pozice je však oslabená vlivem protestů proti výsledkům prezidentských voleb z 9. srpna, které opozice označuje za zfalšované.
„Rusko nyní rychle dokončí to, co nebylo schopno udělat za 20 let. A to je velice znepokojivé,“ řekl Linkevičius v litevské televizi a doplnil: „Integrační proces mezi dvěma bývalými sovětskými republikami lze stěží zastavit a Lukašenko pro takový krok nemá morální ani politické ospravedlnění.“
Podle Linkevičiuse, jehož země vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu v roce 1990 a nyní je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, by užší svazek mezi Minskem a Moskvou mohl vést k rozmístění ruské armády v Bělorusku. Takový krok by vyžadoval „mandát od běloruských občanů“, bez něj by se podle litevského ministra jednalo o „cestu k dalšímu napětí“.
Putin koncem srpna oznámil, že na Lukašenkovu žádost vytvořil „zálohu“ bezpečnostních sil, která by měla zasáhnout v Bělorusku, pokud by se tamní situace vymkla kontrole. Lukašenko, který ještě nedávno vyčítal Moskvě údajné ekonomické křivdy, na oplátku na veřejnosti podle listu Kommersant hovořil o rusko-běloruském bratrství a o „společné vlasti dvou národů, sahající od Brestu po Vladivostok“.
Běloruský server tut.by s odvoláním na svědky v pondělí oznámil zadržení členky vedení opoziční koordinační rady Maryje Kalesnikavové, což ale běloruská policie citovaná agenturou Interfax popřela. Znepokojení nad vývojem v Bělorusku dala najevo diplomacie Evropské unie i Německo.
