Lze investováním porazit inflaci? Není to jednoduché, ale jde to

Jednou z nejslibnějších možností jsou akcie. Vysoká inflace může mnoha společnostem pomoci k vyšším ziskům, navíc díky nedávným výprodejům na trzích je cena jejich akcií příznivá. Na druhou stranu, pokud dojde k výraznějším propadům, možnosti centrálních bank zachránit trhy pomocí měnové politiky jsou vyčerpané. Snižovat úrokové sazby a zaplavovat trhy levnými penězi, už dále není možné.

„Ukáže se, které firmy jsou skutečně kvalitní. Ty, které do teď nebyly schopny vytvářet zisky, budou mít problémy, ty ostatní mohou na inflaci profitovat,“ myslí si investor Aleš Vávra.

Velký propad akcií v uplynulých týdnech byl vyvolán splasknutím bubliny především u technologických firem. Jejich ceny byly během covidu vyhnané do extrémních výšek. „Vzhledem k velikosti tohoto sektoru, kde je koncentrováno mnoho peněz, klesal NASDAQ rychleji než ostatní indexy. Je pravděpodobné, že se tento sektor už nevrátí na úrovně, na kterých byl před rokem,“ domnívá se odborník na akcie a kapitálové trhy Daniel Gladiš. Mnohé z inovativních společností budou mít existenční problémy, naopak u ověřených firem jako je Google lze pokles ceny považovat za příležitost výhodně nakoupit.

Pokud na růst akciového trhu nevěříte, můžete zkusit strategii tzv. shortování neboli sázku na pokles. Není však pro každého, musíte se na trzích vyznat a mít zkušenosti. Investor Vávra nedávno strategii svého fondu změnil na pouze shortování. „Není to ale jednoduché. Prostřednictvím shortu můžu vzhledem k pákovému efektu více ztratit než vydělat. Člověk si musí být opravdu jistý tím, co dělá,“ varoval. Pro trh jako celek má tento typ investorů pozitivní efekt. Nacházejí firmy, které nemají šanci na akciovém trhu přežít a suplují tak regulátory.

Ropa vládne všemu

Komodity na rozdíl od akcií zaznamenaly nejvyšší růst za posledních 32 let. Stále však nejsou na svých historických maximech, znamenají proto zajímavou příležitost pro investice.

Hlavním důvodem současného růstu je dle ekonoma Štěpána Pírka covid. Cena ropy a dalších komodit se v období lockdownů propadla a producenti při nízkých cenách snižovali výrobu. Centrální banky však stále tiskly peníze, vlády je distribuovaly domácnostem a po skončení uzavírek prudce vzrostla poptávka. Tato nerovnováha vysoké poptávky a nízké nabídky se stala hlavním akcelerátorem cen komodit.

Dalším důvodem pro zdražování ropy a plynu je energetická politika Evropské unie. „Řada rozhodnutí nebyla domyšlena, přirovnal bych to ke skoku z letadla, kdy si teprve po výskoku začnete štrikovat padák. Zelená politika je dobrá věc, ale bude znamenat zdražování. Lidstvo poprvé v historii sahá po méně efektivním zdroji energií,“ poukazuje Pírko.

Vysoká cena ropy ovlivňuje cenu dalšího zboží, například zemědělských komodit. Bohaté a potravinově soběstačné země se sice hladomoru bát nemusí, chudší země však už nyní mají problémy. Roste cena pšenice, olejnin, rýže i cukru.

„Problémy mohou být enormní. Můžeme být svědky nepokojů a dalších migračních vln,“ varuje Pírko.

Jinou zajímavou komoditou, do které lze investovat je zlato. Slovenský ekonom Juraj Karpiš ho v současné době považuje za velmi vhodný nástroj: „Zlato má dvě základní funkce: uchovává kupní sílu a dobře funguje jako pojistka vůči špatným scénářům v ekonomice nebo politice. Navíc je teď ve srovnání s ostatními aktivy poměrně laciné.“ Přestože zlato nenese žádný výnos, je to peněžní aktivum s vysokou likviditou. Jen je třeba mít od něj realistická očekávání.

Dolar nebo euro?

Dalším tématem Analytického fóra byly měny a jejich možný vývoj. Kurzy měn se neřídí ani tak úrokovými sazbami, jako spíše stavem ekonomiky. A ten momentálně není příliš příznivý především pro Evropu. Roste proto pravděpodobnost, že dolar dožene euro a nastane parita. Experti proto radí diverzifikovat prostředky do jiných měn, než je ta evropská. „Euro oproti dolaru oslabuje. Tento trend může být smrtelnou kombinací pro Eurozónu i pro ostatní evropské země. Pokud začne dolar více posilovat budeme na tom zle,“ představil černý scénář šéfredaktor slovenského týdeníku Trend Ronald Ižip.

Další zajímavé měny, které by mohly v následujících měsících posilovat a stojí za zvážení, jsou kanadský a australský dolar či švýcarský frank.

Nejistá budoucnost kryptoměn

Oblíbenou investicí se staly také kryptoměny, především bitcoin. Lidé na něm cení snahu vytvořit peníze nezávislé na státu. Problém je ale jeho krátká minulost, proto lze jen těžko odhadnout další vývoj ceny. Ekonom a autor první knihy o bitcoinu u nás Dominik Stroukal jiným kryptoměnám (tzv. altcoinům) příliš nevěří a své úspory by jim nesvěřil. „Bitcoin sám o sobě je Divoký západ a ostatní měny jsou ještě divočejší, mohou spadnout až na nulu,“ přiznává.

Další odborník na svět kryptoměn Jakub Vejmola s ním souhlasí:

„Ostatní měny mohou růst rychleji, ale u bitcoinu bych si na rozdíl od ostatních vsadil, že tu bude i za deset let.“

Oba experti se shodují, že bitcoin v dohledné době zůstane spíše alternativní měnou. Podle Stroukala je aktuálně největší nevýhodou nízká ochrana této investice: „Pokud by bitcoin v budoucnu neuspěl, může za to zabezpečení bitcoinového účtu. Pokud se vám do něj někdo nabourá, policie ani banka vám nepomohou jako v případě běžného účtu." Přesto si Vejmola myslí, že spoření do bitcoinu může být pro mnoho lidí výhodnější alternativou ke spořicímu účtu. Je však lepší nesledovat vývoj ceny příliš často, pak nás může jen příjemně překvapit.