Maďarsko šokovalo finanční trhy výrazným zvýšením úrokové sazby. Zdroj: Profimedia.cz
Maďarská centrální banka v úterý šokovala finanční trhy razantním zvýšením základní úrokové sazby. Zvýšila ji o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta, Maďarsko tak má nyní nejvyšší základní sazbu v Evropské unii. Většina ekonomů podle průzkumu agentury Reuters očekávala zvýšení sazby o půl procentního bodu.
Centrální banka zpřísňováním měnové politiky reaguje na vysokou inflaci a na pokles kurzu domácí měny. Maďarský forint se v pondělí propadl na rekordní minimum vůči euru, po úterní zprávě o překvapivě prudkém zvýšení úroků posílil.
Banka uskutečnila nejvýraznější zvýšení své základní úrokové sazby od října 2008. Tehdy základní úrok zvýšila o tři procentní body v reakci na negativní důsledky globální finanční krize.
Úterní zvýšení úroků podle analytika Josepha Marlowa ze společnosti Capital Economics ukazuje, že centrální banka má teď mnohem výraznější obavy z rostoucí inflace a slabého forintu. „Domníváme se, že je pravděpodobné další zvyšování (úroků),“ uvedl Marlow. Základní sazba by se měla podle něj vyšplhat minimálně na devět procent.
Meziroční míra inflace v Maďarsku v květnu podle předběžných údajů tamního statistického úřadu vystoupila na 10,7 procenta z dubnové hodnoty 9,5 procenta. Ekonomové podle průzkumu agentury Reuters předpokládají, že průměrná inflace v celém letošním roce dosáhne 10,25 procenta, maxima za 24 let.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Takto vysoko byla její základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Až do úterý byla nejvyšší základní sazba centrální banky v zemích EU právě v Česku.
Podle údajů serveru Trading Economics má po Maďarsku a Česku nejvyšší úrokovou sazbu v EU Polsko (šest procent). V Evropě má vyšší úrokovou sazbu jen Ukrajina (25 procent), Moldavsko (18,5 procenta), Turecko (14 procent), Bělorusko (12 procent) a Rusko (9,5).
Evropská centrální banka (ECB) na nedávném zasedání základní úrokovou sazbu nechala podle očekávání zatím na rekordním minimu nula procent, ale oznámila, že od července zahájí její zvyšování. ECB, která určuje měnovou politiku v zemích eurozóny, sazby nezvýšila už 11 let a depozitní sazbu má od roku 2014 zápornou. To znamená, že komerční banky musejí za uložení peněz v ECB platit.
