Politico: Magyar chce vrátit na mapu Rakousko-Uhersko. Rád by měl větší vliv v Bruselu
Nový maďarský premiér Péter Magyar chce posílit spolupráci se sousedními státy, zejména s Rakouskem, a vytvořit užší středoevropský blok uvnitř EU, píše web Politico. Jeho plán stojí na ekonomických vazbách, společné historii a snaze získat větší vliv v Bruselu. Zároveň ale naráží na rozdílné postoje regionálních zemí v klíčových otázkách.
Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar chce navázat na silné ekonomické vztahy a společnou historii z dob Rakouska-Uherska na konci 19. století, píše web Politico. „Dříve jsme sdíleli zemi a Rakousko je klíčovým ekonomickým partnerem Maďarska. Rád bych posílil vztahy mezi Maďarskem a Rakouskem z historických, ale také z kulturních a ekonomických důvodů,“ řekl Magyar po svém vítězství nad Viktorem Orbánem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump chtěl kvůli Íránu jaderné kódy. Nejvyšší důstojník mu řekl „ne“, tvrdí exanalytik CIA
Magyar porazil Orbána částečně slibem resetování vztahů Maďarska s EU, ale předpokládá, že tak učiní v rámci posíleného bloku středoevropských národů vedeného podobně smýšlejícími pravicovými vůdci, o kterých se domnívá, že sdílejí kulturní rozhled, ekonomické zájmy a konzervativní názory na vše od migrace po energetickou politiku. S důležitou výjimkou Polska tyto země – ležící mezi západní Evropou a Ruskem – tradičně projevovaly větší ochotu udržovat obchodní vazby s Moskvou.
Čtěte také
Nastupující maďarský lídr již také veřejně nastínil, jak by mohl dosáhnout své vize středoevropského bloku. Na tiskové konferenci začátkem dubna navrhl sloučení Visegrádské skupiny – neformální aliance Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska – se Slavkovským formátem, rámcem spolupráce zahrnujícím Rakousko, Českou republiku a Slovensko. „Věřím, že je to v zájmu každé země, včetně Rakouska a Maďarska. Doufám tedy, že se nám zde podaří dosáhnout pokroku,“ řekl Magyar.
Ten zároveň uvedl, že jeho první cesty ve funkci povedou do Varšavy a Vídně. Magyar chce podle webu Politico hlavně dosáhnout toho, aby EU uvolnila 18 miliard eur, které jsou pro Maďarsko zablokované. Zároveň usiluje o přístup k dalším 16 miliardám eur na obranu a o zrušení pokuty milion eur denně, kterou Maďarsko platí za nedodržování migračních pravidel EU. „Návštěva Varšavy je o sdílení zkušeností s přechodem zpět k liberální demokracii. Návštěva Vídně má více společného s evropskou politikou a s tím, že je nutné vypracovat vlastní návrhy z tohoto regionu,“ řekl Emil Brix, bývalý rakouský diplomat a historik, který se zabýval koncem Rakousko-Uherska.
Rakouská vláda Magyarovu myšlenku nezavrhuje. Vysoce postavený rakouský diplomat, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že existuje inherentní logika v posilování spolupráce mezi středoevropskými státy v rámci EU po vzoru modelu Beneluxu. „Jsme zhruba stejné velikosti s mnoha společnými zájmy a společně bychom byli relevantnější z hlediska hlasovací kapacity,“ řekl diplomat.
Úzké propojení
Rakouská konzervativní vláda se snaží vztahy s Maďarskem dlouhodobě posilovat. Na počátku 21. století, před vstupem několika bývalých komunistických zemí do EU, navrhli rakouští představitelé obnovení spojenectví se střední Evropou. Tento plán nakonec nevyšel, protože Polsko a Slovinsko měly obavy, že se Vídeň snaží znovu získat dominantní vliv ve střední Evropě. Teď je to naopak Maďarsko, které jako silnější a sebevědomější země navrhuje užší spolupráci. Podle expertů se toho už ani Polsko nebojí, protože samo mezitím výrazně posílilo ekonomicky i vojensky.
A poté, co je Orbán pryč, vidí novou příležitost i rakouští konzervativci. „V 90. letech jsme s Orbánem úzce spolupracovali a já vždy říkám, že mladý Orbán by dnes jistě patřil k největším kritikům staršího Orbána. Navzdory všem problémům, kterým jsme čelili, se nám podařilo v některých otázkách spolupracovat, ale v průběhu let to bylo stále obtížnější a nakonec nemožné,“ uvedl Reinhold Lopatka, europoslanec vládní rakouské Konzervativní lidové strany.
Čtěte také
Magyar a rakouský kancléř Christian Stocker začali na bezpečnostní konferenci v Mnichově v únoru mluvit o budoucích vztazích mezi oběma zeměmi po Orbánově éře. Podle účastníků jednání plánovali Magyarovu první návštěvu Vídně. Řešili také, jak zlepšit podmínky pro rakouské firmy působící v Maďarsku. Ve Vídni se Magyar podle slov vysokého rakouského diplomata pokusí vytyčit společný postoj k migraci a projednat osud Středoevropské univerzity, která v roce 2019 přesunula svůj hlavní kampus z Budapešti do Vídně v důsledku Orbánovy kampaně proti této instituci.
Obě země jsou z ekonomického hlediska již úzce propojeny. Rakousko je po Německu druhým největším investorem v Maďarsku s objemem investic přesahujícím 11,7 miliardy eur. V Rakousku pracuje asi 134 tisíc Maďarů, z nichž mnozí dojíždějí za prací. Mezi středoevropskými zeměmi ale přetrvávají i zásadní rozdíly, které komplikují snahy o vytvoření užšího spojenectví. Například v případě Ukrajiny Rakousko a Polsko aktivně podporují další pomoc, zatímco Maďarsko ji blokovalo.
Odborníci však tvrdí, že mezi středoevropskými zeměmi přetrvávají silné společné zájmy, zejména pokud jde o ekonomické iniciativy a rozsáhlé infrastrukturní projekty. „Kdyby tyto země mohly předložit integrované návrhy a projekty, které by byly koordinované, posílilo by to jejich pozici při rozdělování finančních prostředků a fondů na soudržnost z Bruselu,“ uvedl Reinhard Heinisch, politolog ze Salcburské univerzity.
Magyar chce vytvořit středoevropskou alianci i proto, že dobře ví, jak funguje moc v Bruselu. V EU strávil skoro deset let jako diplomat za vlády Orbána, pak odešel z Fideszu a stal se europoslancem za vlastní stranu Tisza. „Je v podstatě prvním maďarským premiérem, který dokonale rozumí tomu, jak funguje bruselský a evropský aparát. A pokud chcete mít v Bruselu větší slovo, pokud chcete být protiváhou velkých zemí – Francie, Německa –, pak musíte spojit síly,“ uvedl Stefano Bottoni, profesor specializující se na východní Evropu na Univerzitě ve Florencii.
Podle oficiálních výsledků získala Magyarova strana Tisza v parlamentních volbách, které se v Maďarsku konaly 12. dubna, většinu se 141 mandáty. Vládní strana Fidesz vedená Orbánem získala 52 mandátů, zatímco strana Naše vlast získala šest mandátů. Prezident Tamás Sulyok by měl Magyara formálně požádat o sestavení nové vlády během úvodního zasedání parlamentu, která by mohla být uvedena do úřadu v polovině května nebo dříve, uvedl Magyar 15. dubna podle webu The New Voice of Ukraine.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jako Trump nemluvil snad ani Hitler. Zeman rázně odsoudil výroky prezidenta USA
vaclav.cerny@iprima.cz
