Malý Domísek si musel život vybojovat. Teď potřebuje pomoc, aby mohl sám stát a chodit
Malý Domísek brzy oslaví čtvrté narozeniny, přesto už během prvních okamžiků svého života čelil situacím, které si většina lidí jen stěží dokáže představit. Při porodu mu přestalo bít srdce a lékaři ho museli dlouhou dobu resuscitovat. Na svět tak vstupoval s řadou závažných diagnóz a byl veden pouze jako číslo 77, bez vlastního jména. Navzdory nepříznivému začátku je chlapec velký bojovník. V posledních letech udělal výrazné pokroky a existuje reálná naděje, že by v budoucnu mohl samostatně stát a chodit. K tomu však potřebuje speciální ortézy, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jeho rodina proto zřídila veřejnou sbírku na platformě Donio, jejímž cílem je získat prostředky na potřebné vybavení a další související péči.
Ještě 9. března 2022 se zdálo být vše v naprostém pořádku a rodiče se těšili na příchod chlapečka, jehož termín porodu připadal na začátek dubna. O den později však maminka pocítila, že „něco není v pořádku“, a vyrazila na neplánovanou kontrolu do nemocnice. Lékaři zaznamenali slabé srdeční odezvy miminka a rozhodli o akutním císařském řezu. Během porodu však Domískovi přestalo bít srdce a personál musel dlouhé minuty bojovat o jeho život.
ČTĚTE TAKÉ: Malá Vikinka bojuje s opožděným vývojem. Pomoci jí může speciální terapie, vznikla sbírka
Chlapečka se naštěstí podařilo oživit, jeho stav však zůstával kritický. Nedokázal sám dýchat, potřeboval řízenou hypotermii, oběhovou podporu a velké množství léků. „Tátu s mámou, kterou jsem ani neviděl, protože jsem byl na dětské JIP a máma na dospělé, připravovali na nejhorší. Slova jako kritický stav, vážné poškození mozku nebo minimální šance na přežití nechce slyšet žádný rodič. Ale protože jsem velký bojovník, tu první velkou zkoušku – přežít 72 hodin – jsem zvládl. Nebylo to však jen tak, a tak jsem do života vstupoval se spoustou diagnóz a první hodiny jsem ani neměl jméno, jen číslo 77 a příjmení,“ popsal tatínek na stránkách Donio, kde příběh vypráví z pohledu svého syna.
Necelé dva měsíce pak Domísek ještě strávil na různých odděleních Fakultní nemocnice Motol. Potřeboval permanentní dohled a speciální přístroje na podporu životních funkcí. Rodiče se zároveň učili všechny rehabilitační postupy a péči, kterou doma zajišťovali – od krmení přes PEG až po každodenní cvičení.
Chlapeček by mohl jednou chodit
Dnes Domísek dokáže lézt, sedět a s pomocí se pokouší stavět. Ze spastické kvadruparézy se jeho stav zlepšil na diparézu, tedy postižení „jen“ dolních končetin, a je naděje, že by jednou mohl sám stát a třeba i chodit. K tomu však potřebuje speciální ortézy, které nejsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění. Jedna série ortéz vyjde na necelých osm tisíc eur – v přepočtu zhruba 190 tisíc korun –, přičemž se očekává, že jich bude potřeba hned několik.
Čtěte také
Rodina proto založila sbírku na platformě Donio s cílovou částkou 1 077 777 korun. Vybrané prostředky budou primárně využity na úhradu speciálních ortéz, dále pak na cestovní a ubytovací náklady spojené s rehabilitacemi, na domácí cvičební vybavení a další aktivity, které pomohou Domískovi posunout se dál.
V případě, že by se podařilo vybrat vyšší částku, rodina plánuje použít prostředky jako příspěvek na pořízení dodávky, která by usnadnila časté přesuny. „Děkuju všem, kteří si můj příběh přečetli,“ vzkazuje za chlapce jeho tatínek.
Rodina je sama aktivní v pomoci ostatním
Domískova rodina je navíc dlouhodobě aktivní v pomoci ostatním. Maminka, která je lékárnice, se v roce 2020 podílela například na přípravě léku Zolgensma pro jiného nemocného chlapce. Tatínek se zase zapojil do projektů, které pomáhají pacientům s rekurentní klostridiovou kolitidou.
Pokud chcete i vy Domískovi a jeho rodině pomoci, můžete tak učinit prostřednictvím sbírky na platformě Donio.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Patrik v Olivově léčebně zhubl více než deset kilo. Teď se bude muset s váhou poprat doma