masové hroby

Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou i kuriózní, až bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší pátý díl třetí série Momentů války.

Zločiny z Buči nikdy neodpustíme, vzkazuje ukrajinský prezident v den prvního výročí masakru, který spáchali ruští okupanti ve městě nedaleko Kyjeva. Rusové z Buči utekli loni prvního dubna. Ukrajinští vojáci pak našli ulice plné zavražděných civilistů. Okupanti zabili za necelý měsíc na 500 lidí včetně 37 dětí.

Kriminolog Petr Pojman se na Ukrajině dostal nadosah nejstrašnějším hrůzám. Coby pozorovatel organizace Team4Ukraine dokumentuje válečné zločiny. V osvobozeném Izjumu se tak zúčastnil otevírání masových hrobů, v Charkově mluvil s oběťmi ruského mučení. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS přiznává, že po tom všem považuje Putinovu zemi za fašistický stát.

Za zvuků sirén a výbuchů se před rokem Ukrajinci probudili do začátku ruské invaze. Utrpení, zkázu a bolestná loučení zachytily snímky, které se za dvanáct měsíců staly odrazem života na Ukrajině. Fotografie pořízené ve válkou sužované zemi dnes připomínají nejen kruté chvíle, ale i naději, kterou si lidé navzdory všemu uchovávají.

Konflikt na Ukrajině má první známou českou oběť. Snaha pomoci lidem uprostřed válečného běsnění se stala osudnou 49letému Tomášovi. Jeho tělo našli ukrajinští policisté v masovém hrobu na kraji obce Makariv i s doklady totožnosti. Podle policejního náčelníka Kyjevské oblasti byl dvakrát střelen do břicha. Rodině se naposledy ozval před více než dvěma měsíci.

Řada lidí začala masakr v ukrajinském městě Buča přirovnávat k válečnému zločinu ve Srebrenici v roce 1995 během války v Bosně a Hercegovině. Podle komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka je mučení a zabíjení žen a dětí na Ukrajině nyní dokonce horší, než byl masakr civilistů ve Srebrenici.

Ukrajinské přístavní město Mariupol čelí tvrdému bombardování i humanitární katastrofě. Místním chybí jídlo, voda, teplo i střecha nad hlavou, na předměstí začaly vznikat masové hroby. Po středečním leteckém útoku na porodnici a dětskou nemocnici podle ukrajinských úřadů zemřeli tři lidé, včetně jednoho dítěte. Nálet dále zranil 17 lidí a způsobil obří škody na nemocničním zařízení.

Ačkoli představitelé hnutí Tálibán slíbili, že se „nikomu nebudou mstít“ a zavázali se udělit vládním pracovníkům amnestii, v jižní provincii Kandahár se objevily zprávy o zvěrstvech. Příslušníci Tálibánu se údajně zbavují mrtvol v masových hrobech.

Irská vláda ve vlastní studii v úterý odkryla, že v minulém století v zemi zemřelo v církevních sirotčincích pro svobodné matky zhruba 9000 dětí. Ženy i děti v nich zřejmě čelily špatnému zacházení a stigmatizaci. Irský premiér Micheál Martin se chce za temnou pasáž dějin svého národa omluvit veřejně ve středu.

Bývalý říšský ministr pro Protektorát Čechy a Morava Karl Hermann Frank patří k nejtemnějším postavám českých dějin. Své jméno pro historii spojil například se svou rolí ve vyhlazení obce Lidice, která byla srovnána se zemí 10. června 1942 jako odplata za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. I přesto se našel kdosi, kdo nacistickému zločinci na hřbitově v pražských Ďáblicích, kde je Frank anonymně pohřben, zapálil svíčku.

I když brazilský prezident Jair Bolsonaro nazývá koronavirus lehkou chřipkou, drony nad brazilskou půdou ukazují pravý opak. Na záběrech CNN se nacházejí nekončící pasáže masových hrobů.

CNN přináší reportáž o současné situaci v nigerijském městě Kano. Tamní hrobaři pozorují výrazně vyšší úmrtnost než obvykle. Teď musí pohřbívat až dvacet těl denně. Pracují proto přesčas a obávají se, že ještě nepřišlo nejhorší. Podle nich se bude situace dál zhoršovat, protože onemocnění COVID-19 se africkým městem rychle šíří. Federální vláda přitom popírá, že by byl zvýšený počet úmrtí způsobený právě novým typem koronaviru.