Živočichům v zóně soumraku hrozí vyhynutí v důsledku klimatu. Zdroj: Profimedia.cz
Živočichům v zóně soumraku hrozí vyhynutí v důsledku klimatu. Zdroj: Profimedia.cz
Oceánská zóna soumraku čelí znepokojivé budoucnosti. Zdejší ekosystém by mohl dle studie Exeterské univerzity ve Spojeném království v důsledku změn klimatu dramaticky prořídnout a do konce století vyhynout. Oteplují se totiž moře a do slabě osvětlených vod se dostává méně potravy. Informují o tom americká a britská média.
V teplejších vodách se dle studie zveřejněné v časopise Nature snižuje množství potravy a do soumračné zóny se jí následně dostává čím dál méně. To znamená, že do konce století by mohlo v tamních vodách zaniknout až 40 procent života.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Green Deal pro letadla popírá fyzikální zákony. Ohrozilo by to cestující, varují čeští výrobci
Pokud se emise skleníkových plynů v blízké době nesníží, život v této části oceánu může do 150 let zcela vymizet. Obnova bude následně trvat celá tisíciletí.
Zóna soumraku se nachází v hloubce 200 až 1 000 metrů pod hladinou a je domovem nejrůznějších organismů a živočichů, včetně speciálně přizpůsobených ryb, jako jsou žraloci lucernoví a žraloci dračí, informoval britský deník The Guardian. Tyto druhy paryb mají obrovské oči a svítící, biologicky luminiscenční kůži. Živočichové se zde živí miliardami tun organických látek. Jde například o odumřelý fytoplankton a rybí trus, které se snášejí z hladiny oceánu. Těmto unášeným částicím se říká „mořský sníh“.
„Bohatý, rozmanitý život se v zóně soumraku vyvinul v posledních několika milionech let, kdy se vody oceánů ochladily natolik, že fungovaly spíše jako lednice, která déle uchovávala potravu a zlepšovala podmínky umožňující život,“ uvedla pro list The Guardian hlavní autorka studie a postdoktorandka na Exeterské univerzitě Katherine Crichtonová.
Program OSN se zabývá studiem soumračné zóny, a ačkoli je málo prozkoumaná, „obsahuje pravděpodobně největší rybí populaci na světě a recykluje téměř 80 procent organického materiálu, který se potopí,“ konstatují experti.
Zlatá střední cesta neplatí
„Nezdá se, že bychom dosáhli nevratného bodu. Nemůžeme se vyhnout určitým ztrátám, ale můžeme se vyhnout nejhoršímu, pokud budeme kontrolovat emise,“ zdůraznila Crichtonová.
Doplnila, že vědci zjistili o soumračné zóně oceánu stále poměrně málo informací, ale na základě důkazů z minulosti lze pochopit, co se může stát v budoucnosti.
Studie nabídla tři možné varianty dalšího vývoje soumračné zóny, napsalo americké zpravodajství CNN. První je nízkouhlíkový scénář, který počítá s celkovými 625 miliardami tun emisí od roku 2010, poté střední scénář, který odhaduje 2 500 miliard tun, a vysoký scénář, který připouští pět tisíc miliard tun. „Pokud se dostaneme ke střednímu nebo vysokému scénáři, oba jsou pro zónu soumraku velmi špatnou zprávou,“ řekla Crichtonová.
Podle odhadu Globálního uhlíkového rozpočtu pod vedením Exeterské univerzity dosáhly v roce 2022 celkové globální emise CO2 40,6 miliardy tun. V letech 2010–22 se emise každoročně blížily 40 miliardám tun, takže většina CO2 podle nízkouhlíkového scénáře studie již byla vypuštěna.
