Matesová: Nic jiného než škrty teď dělat nejde. Hrozí, že Češi odejdou za lepším, namítá Janský

Bývalá zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský

360°, Miroslav Korecký, Viliam Buchert, Jan Herzmann - 2.6. v 22:22

Nic jiného než škrty teď dělat nejde. Nemůžeme si dovolit mít schodek 400 miliard, ke kterému spějeme. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedla bývalá zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová. S jejím prohlášením nesouhlasil ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský. Podle něj Česku nehrozí platební neschopnost, a tudíž není potřeba „tupě plošně škrtat“.

„Nemůžeme si dovolit mít 400miliardový schodek, ke kterému spějeme. Není nevyhnutelný. Vláda může ještě něco seškrtat letos a v druhém pololetí získat nějaké dodatečné příjmy. Nicméně více než 295 miliard by ten schodek byl, pokud by teď vláda neškrtala rychle,“ uvedla Matesová v pořadu 360°.

Žitníková: Zdravotnictví se propadá. Projde-li snížení tarifních platů, Válek rezignuje

České zdravotnictví se propadá, lékaři odcházejí do zahraničí kvůli vyšším platům. Uvedla to předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Zároveň kritizovala návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá se snížením tarifních platů. Pokud by byl schválen, mohlo by podle ní dojít k rezignaci ministra zdravotnictví Vlastmila Válka (TOP 09).

„Víte, jsou i velmi chytří ekonomičtí komentátoři, kteří říkají, že to jsou tupé škrty, ale ono to u běžícího rozpočtu jinak nejde provést. Čili alternativou je jenom, že další výdaje nebudou uspořeny. Česká republika v takové situaci byla už několikrát. Byla i v dramatičtější situaci, a to v roce 1997 těsně před platební neschopností. Naposledy v roce 2009 a 2010. Tehdejší guru sestavování státního rozpočtu Eduard Janota, dnes již zesnulý, vždy vysvětloval, proč žádná jiná varianta není,“ pokračovala ekonomka.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Neprali jsme se a dárky se nepředávaly. Pavel jednal s Fialou a Babišem, řešili i Ukrajinu

S jejím tvrzením ovšem nesouhlasil ekonom Petr Janský. „Obvykle s paní Matesovou souhlasím, ale tady jsem proti. Nehrozí nám platební neschopnost jako v roce 1997, a není tudíž potřeba tupě plošně škrtat. V interních debatách, kdy jako člen Národní ekonomické rady mluvím s členy vlády, silně argumentuji proti těmto škrtům,“ uvedl Janský.

Jako příklad zmínil snížení platů u státních zaměstnanců. Vládní plán na úspory totiž počítá s tím, že se sníží objem na platy, s tím souvisí snížení stupnic platových tarifů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru o pět procent, uvádí materiál ministerstva. „Ve svém výzkumu jsem detailně studovat platy státních zaměstnanců a ve srovnání se soukromým sektorem jsou strašně nízké,“ upozornil Janský. „Jako příklad uvedu systémového analytika. Když pracuje v soukromém sektoru, pobírá mzdu kolem 65 tisíc, ve veřejném sektoru bude činit jeho plat 48 tisíc korun. To je obrovský rozdíl,“ zdůraznil.

Podle něj tak Česko může potenciálně o tyto lidi přijít, pokud se jejich plat ještě sníží. „Pokud platy ještě snížíme, hrozí, že část možná nejšikovnějších lidí odejde z veřejného sektoru za lepšími mzdovými podmínkami. A co pak zůstane státu?“ ptá se Janský

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.

Tagy: