Pavlína Wolfová mluvila v pořadu 360° o maturitě z matematiky a Rusku.
Koronavirová krize ukázala, že se zlepšila komunikace učitelů s rodiči a dětmi. On-line nástroje pomohly žákům rozvíjet osobní odpovědnost. Matematika je důležitá, shodli se Václav Klaus mladší a Bohumil Kartous. Ruská reakce na odstranění sochy Koněva je bizarní a ještě nejsme u konce, míní bývalý český diplomat Vladimír Votápek. Rusko se snaží oživit překonané vidění světa, říká někdejší velvyslanec v Moskvě Petr Kolář.
Úvodním tématem pondělního vydání pořadu 360° Pavlíny Wolfové bylo vzdělávání v čase koronaviru a maturita z matematiky. S moderátorkou diskutovali Václav Klaus mladší (Trikolora) a odborník na vzdělávání společnosti EDUin Bohumil Kartous. V pondělí 11. května se totiž znovu otevřely školy pro druhý stupeň ZŠ a pro žáky a studenty posledních ročníků. Podle Václava Klause se ministerstvo školství postavilo k tomuto problému politicky mazaně. Klaus vyjádřil přesvědčení, že školy se měly otevřít všem bez omezení. „Během karantény se potvrdilo, že vzdělání v rodinách, kde je vzdělání vysoko na žebříčku hodnot, dosahuje dobrých výsledků, a naopak,“ uvedl někdejší politik Občanské demokratické strany.
Moderátorka Pavlína Wolfová následně svedla debatu směrem k tématu povinné maturity z matematiky. Ukázalo se, že oba odborníci mají na tuto věc diametrálně odlišné názory, přestože se shodli na jedné věci: matematika je důležitý předmět. Poslanecká sněmovna ale nedávno zrušila povinnost z ní maturovat, která měla nastat v příštím školním roce. „Zrušení maturity z matematiky je populární a Sněmovna rozhodla honit se za hlasy budoucích prvovoličů,“ řekl Václav Klaus, jenž při klíčovém hlasování v Poslanecké sněmovně nebyl ke svému hlasovacímu zařízení přihlášen.
Matematika už za první republiky
„Pokud bude maturita z matematiky povinná, výsledky z ní se nezlepší. Maturanti se něco mechanicky naučí a po maturitě to následně s láskou zapomenou,“ nesouhlasil Bohumil Kartous. Podle něho bychom spíše měli ve vzdělávacím systému hledat způsob, jak výuku matematiky zlepšit a jak udržet motivaci studentů, aby se jí vůbec učit chtěli. Kartous by šel ale ještě dál. „Je nutné změnit celý koncept maturity, aby nebyla na všech typech škol stejná,“ dodal. Je přesvědčený, že pokud by středoškoláci měli lepší možnost výběru své budoucí kariéry, někteří budou studovat obory, ve kterých je matematika důležitá, jiné ne. „Tím pádem by si mohli vybrat i různé způsoby obtížnosti matematiky,“ dodal Kartous.
„Matematika je nutná. Všechny civilizace, které matematiku umějí, mají navrch ekonomicky a vojensky, ostatní prohrávají,“ opáčil Václav Klaus mladší. Podle něho navíc nedává smysl, že když se matematika poměrně intenzivně učí už od první třídy, aby se z ní nakonec neskládaly žádné zkoušky. „Zrušme tedy povinnou maturitu úplně, protože ostatní předměty mohou být pro někoho taky těžké,“ dodal Klaus.
Maturita z matematiky byla povinná na gymnáziích už za první Československé republiky. Tato tradice v zásadě zůstala zachována i během éry reálného socialismu. Větší změny se maturitní zkouška dočkala až po listopadu 1989. Tehdy se matematika zařadila mezi povinně-volitelné předměty, což z ní de facto udělalo předmět volitelný. Pokud ji mezi povinné nezařadila sama střední škola.
V roce 2011 se v Česku poprvé konaly státní maturity. V jejím rámci si studenti mohli zvolit matematiku, nebo cizí jazyk. O pět let později zákonodárci schválili povinnou maturitu z matematiky, ale její start se neustále posouval. Poslanci minulý týden povinnost maturovat z matematiky zrušili úplně. Pokud příslušný zákon posvětí i senát, mohou si budoucí maturanti „oddechnout“.
Poněkud neklidné Rusko
Téma číslo dvě obstarali Vladimír Votápek a Petr Kolář, oba bývalí diplomaté a experti na Rusko. Shodli se na tom, že česko-ruské vztahy zaznamenaly po listopadu 1989 velký „sešup“ a že Rusko stále považuje Česko za sféru svého vlivu. O to více jej rozlítila nedávná akce starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře, který je diplomatovým synem, odstranění sochy maršala Koněva, instalace pamětní desky Vlasovcům řeporyjským starostou Pavlem Novotným, nebo Hřibova iniciativa vedoucí k přejmenování náměstí u ruské ambasády na Náměstí Borise Němcova.
„Rusko se snaží obnovit historické narativy, které jsou překonané. Pro Rusko je to, zdá se, pořád velký problém,“ uvedl diskusi Petr Kolář. Podle něho si ani během svého působení v Moskvě nedovedl představit, že by se někdy něco takového, co se děje nyní, mohlo stát. „Rusko si tuto situaci užívá a ještě dlouho to neskončí,“ doplnil Koláře Votápek.
Votápek i Kolář vyjádřili souhlas s tím, že napínání vztahů Ruska s Českou republikou má za cíl zastínit domácí problémy. „Záleží, jak moc a jak dlouho bude Rusko potřebovat, aby situace zůstala dramatická. Vladimir Putin se stáhl z veřejného života, protože výrazně roste počet nakažených koronavirem, rubl i ropa padá, Rusko má vážné ekonomické problémy, vláda potřebuje odvést pozornost a skandál s Českem se jí hodí,“ řekl Votápek. „Chováme se zatím přiměřeně sebevědomě, reagujeme jednoznačně, ale klidně,“ dodal Kolář.
