Ve finále Australian Open bylo zcela zjevné, komu více přeje melbournské publikum. Rafaela Nadala hnalo nejen ve chvílích, kdy velkolepě obracel průběh zápasu, ale už od jeho začátku. Poražený Daniil Medveděv předváděl po celý turnaj výtečný tenis, ovšem to mu nestačilo na to, aby si diváky získal na svou stranu. Podle něj za to může jeho národnost.
Až do finálového duelu porážel soupeře, ale také publikum. Daniil Medveděv je svůj, občas v očích veřejnosti vystupuje poměrně arogantně. Tenisově vyšplhal zatím na druhé místo žebříčku ATP, pravděpodobně je jen otázkou času, kdy se stane světovou jedničkou. Ale v žebříčku popularity jeho pozice zas tak vysoká není.
Ten nejzraněnější je teď historicky nejlepší. Jak Nadal porazil své protestující tělo
Vrátí se ještě „Rafa“? A jestli ano, tak bude schopný znovu útočit na největší trofeje? Loni v létě se zdálo, že ve vzduchu visí odchod do důchodu. Kariéru Rafaela Nadala přibrzdilo – už poněkolikáté – vážné zranění. Podobně jako Roger Federer předčasně ukončil sezonu a budoucnost byla nejistá. Veškeré pochybnosti zmuchlal a zahodil, hned při první příležitosti. Vyhrál Australian Open a v počtu grandslamových titulů je nejúspěšnějším tenistou všech dob.
Renomé mu sráží občasné výlevy směrem k umpirovým rozhodčích, při kterých svůj hněv nijak nekrotí. „Jsi hrozně hloupý, jeho otec na něj může mluvit po každém bodu? Dívej se aspoň na mě, když se mnou mluvíš,“ řval nepříčetně Medveděv na sudího během semifinále se Stefanosem Tsitsipasem, kdy byl nespokojený, že soupeřův otec syna hlasitě koučuje, což na grandslamech není povoleno.
Na cestu do finále s Rafaelem Nadalem tak dostal pokutu 12 tisíc dolarů. Australské publikum ho popichovalo už od druhého kola, kdy hrál s domácím Nickem Kyrgiosem. Od té chvíle nenašel s lidmi v hledišti společnou řeč. Zároveň si nijak nepomohl tím, když řekl, že někteří jedinci sedící kolem kurtu mají nízké IQ.
Bitvu s Nadalem často narušovaly výkřiky ve chvílích, kdy se 25letý Medveděv chystal na druhé podání. Za toto narušení soustředění v důležitý okamžik později ruský tenista divákům několikrát ironicky zatleskal, zdvihl palec, aby tím neverbálně sdělil: „Wau, předvedli jste se.“
Národnost hraje klíčovou roli
Medveděv prohrál velkolepé klání trvající pět a půl hodiny 2:6, 6:7, 6:4, 6:4, 7:5 a na druhý grandslamový titul si zatím musí počkat. Po prohře nebyl nijak zapšklý, upřímně Nadalovi gratuloval k tomu, že získal rekordní 21. trofej z grandslamu. Ale na tiskové konferenci si neodpustil poznámku věnovanou tomu, jak se k němu fanoušci chovali. A že to může mít vliv na to, jak dlouho vydrží v profesionálním tenise.
„Dám vám příklad. Kdyby v pátém setu před Rafovým servisem někdo zařval: ‚Do toho Danieli,‘ tisíce fanoušků by ho hned okřikly: ‚Pšššt.‘ Ale když se to dělo před mým podáním, nic takového jsem neslyšel. Je to neuctivé a pro mě velké zklamání. Teď si ani nejsem jistý, že po třicítce ještě budu chtít hrát tenis,“ překvapil rodák z Moskvy.
Fenomenální návrat krále. Nadal otočil finálovou bitvu na Australian Open a má rekord
Na hodinách v Melbourne ukazovaly ručičky čtvrt na dvě v noci. Rafael Nadal s Rusem Daniilem Medveděvem vystřihli jednu z nejlepších finálových bitev v historii Australian Open. Po dramatu trvajícím pět a půl hodiny slavil španělský matador. Dokázal se vyhrabat ze stavu 0:2 na sety a získal rekordní 21. grandslamový titul. Odtrhl se tak od svých rivalů Rogera Federera a Novaka Djokoviče.
Právě místo narození podle něj může být částečně důvodem, proč neměl a nemá u tenisových fanoušků více sympatií. Ne to, že ve finále Australian Open čelil celosvětově populární osobnosti. „Myslím, že v tom hraje národnost klíčovou roli. Ruský tenis byl teď nějaký čas dole. Ale já se fakt snažím dělat maximum pro to, aby to bylo jinak. Mám pocit, že v Rusku je teď díky mně, Andreji Rubljovovi, Karenu Chačanovi a Aslanu Karacevovi kolem tenisu docela rušno. Myslím, že děláme velké věci,“ pokračoval Medveděv.
Je si vědom toho, že s jeho popularitou to nebude bůhvíjak slavné ani v jiných grandslamových dějištích. A proto je ochotný za určitých okolností upřednostnit daleko méně prestižní a dotovaný turnaj doma v Rusku, než aby vyrazil na nehostinnou půdu. „Jen povím, že pokud bude turnaj na tvrdém povrchu v Moskvě před Roland Garros nebo Wimbledonem, pojedu tam, i kdybych měl přijít o Wimbledon nebo Roland Garros.“