Je na obzoru nový zázračný lék nebo způsob, jak bojovat s demencí? Nejspíš ne. Přesto se Američan Simon Nicholls během 14 měsíců zbavil příznaků počínající Alzheimerovy choroby. Jeho příběh je o odhodlání a snaze postavit se nepřízni osudu. Pětapadesátiletý muž dal na doporučení lékařů a změnil svůj životní styl. Nyní má naději, že si užije dospívání svých dvou malých synů.
„Nemohl jsem popadnout dech. Byl to pro mě úplný šok. Krevní testy jeho mozku byly v normálu,“ řekl neurolog Richard Isaacson pro CNN, který více než rok léčí 55letého Simona Nichollse. Toho potkal nemilosrdný životní osud.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Každý třetí Čech se v životě potýká s rakovinou, podíl mladých roste. Kde děláme chyby?
Ve svém těle měl dva exempláře proteinu APOE 4, které podědil po svých rodičích. Přítomnost tohoto proteinu u Nichollse zvyšovala riziko Alzheimerovy choroby téměř desetinásobně.
„Moje maminka bohužel v sedmdesáti letech zemřela na Alzheimerovu chorobu,“ řekl Nicholls v reportáži CNN. „Posledních deset let života jen seděla v křesle, houpala se a brala asi 14 léků. Mnohem raději bych byl, kdyby delší dobu byla zdravá a pak prostě rychle odešla.“
Nicholls a další lidé, v jejichž těle se nachází apolipoprotein E, se mohou chlácholit tvrzením lékařů, že přítomnost jedné nebo dvou kopií tohoto proteinu nemusí nutně znamenat, že se u nich rozvine Alzheimerova choroba.
Doktor Isaacson dokonce věří, že genetické riziko se dá snížit změnou životního stylu a různými lékařskými zásahy. Musí se k nim přistoupit včas, než se nemoc začne rozvíjet a poškodí lidský organismus.
„Nepoužiji termín zvrátit. Nevím, co znamená zvrátit, pokud jde o Alzheimerovu chorobu. Ale výsledky, které jsme zaznamenali u Simona a některých dalších pacientů v rámci našeho výzkumu, jsou úchvatné,“ řekl ředitel Institutu pro neurodegenerativní onemocnění v městě Boca Raton na Floridě.
Změna životního stylu pomáhá
Ve svém průzkumu prokázal, že dodržování opatření v oblasti životního stylu, pokud jsou prováděna 60 procent nebo více času, může zejména u žen zlepšit kognitivní funkce. Isaacson a jeho tým své výsledky nedávno publikovali v časopise Nature.
Vědci po celém světě proto zkoumají, jaký vliv má zdravá rostlinná strava, snížení stresu, silový trénink, aerobní cvičení a kvalitní spánek na poznávací funkce jako jsou vnímání, paměť, rozhodování či jazyk.
V případě APOE4 proteinu není Alzheimer jediným rizikem a strašákem. Místo něj může nastoupit vaskulární demence, která je druhou nejčastější formou demence a je způsobená aterosklerózou, tedy takzvaným kornatěním cév. To může vést k infarktu, mrtvici nebo krevním sraženinám, jež poškozují mozek.
„Celá moje rodina měla nekonečné množství infarktů, což vedlo k tomu, že můj dědeček z matčiny strany zemřel kolem padesátky. Moje matka prodělala tři infarkty. První v padesáti letech, pak trojitý bypass, než se u ní rozvinula demence,“ prozradil Nicholls chorobopis svých předků.
Proto podstoupil operaci, během níž mu lékaři rozšířili tepny, a také začal užívat léky na snížení LDL-cholesterolu. Stav jeho srdce se začal lepšit.
Doktoři mu poté nasadili léky potlačující chuť k jídlu a zároveň Nichollsovi nařídili, ať zvýší svou fyzickou aktivitu. Naordinovali mu silový trénink třikrát týdně a 45 až 60 minut svižné chůze nebo běhu.
Zamiloval si procházky a středomořskou stravu
„Zamiloval jsem si ranní procházky při východu slunce. Hodinu a půl se procházím a poslouchám podcasty. Každý den ujdu deset tisíc kroků a více. Jsem velmi důsledný. Také třikrát týdně cvičím hodinu celé tělo s činkami,“ řekl.
Dalším nutným krokem byla úprava jídelníčku. Pětapadesátiletý muž se začal vyhýbat cukru, umělým sladidlům, alkoholu a průmyslově zpracovaným potravinám. Do svého jídelníčku pak zařadil středomořskou kuchyni, která je spojována s konzumací ryb a je lehce stravitelná. Nicholls přiznal, že během devíti týdnů zhubl 21 kilo.
„Když jsem Simona viděl poprvé, vypadal jako většina mužů po padesátce,“ uvedl Isaacson a doplnil, že po devíti týdnech viděl úplně jiného muže. „Byl vyrýsovaný, dokonce i nabušený.“
Změna životního stylu a pravidelný pohyb ale byly pouhým začátkem. „Nyní bylo potřeba utáhnout šrouby,“ popsal Isaacson.
Zbývalo vyřešit problémy se spánkem. Jeho nedostatek totiž může urychlit zhoršení kognitivních funkcí a vést k rozvoji Alzheimerovy choroby. Nicholls tak začal brát léky proti nespavosti.
„Simon opravdu potřebuje zlepšit svou spánkovou hygienu a pravidelný spánkový režim,“ řekl Isaacson.
V říjnu 2023 obdržel výsledky krevních testů. V nich stálo, že příznaky Alzheimerovy choroby jsou u Nichollse negativní. Lékař byl ale opatrný a nechtěl se radovat předčasně. Testy zopakoval před loňskými Vánoci a znovu dopadly výborně.
Isaacson tak svého pacienta konečně informoval, že jejich společné snažení má smysl a Alzheimerově chorobě se vzdalují.
„Pomohlo mi, že mám skvělé doktory, kteří mi pomáhají. Ale abych byl upřímný, mou největší motivací jsou děti,“ uvedl Nicholls. „Rád bych viděl své syny, jak se žení a mají vlastní potomky. K tomu musím vynaložit úsilí, abych stále byl tím, kým jsem teď,“ dodal.
Pětapadesátiletý Američan však přiznává, že veškerou dietu nedokáže vždy dodržet. „Je to prostě strašně těžké, víte. Samozřejmě že si chci dát pivo, hamburger nebo cokoliv hloupého. Miluji gumové medvídky a nezdravé jídlo,“ řekl.
Změna životního stylu se také promítla v pacientově mozku. Snímky tohoto orgánu prozradily, že část zvaná hipokampus se u Nichollse zvětšila. Tato oblast je důležitá pro paměť a schopnost krátkodobě uchovávat informace. Právě hipokampus je první částí mozku, která utrpí poškození při Alzheimerově chorobě.
Doktor Isaacson je ale opatrný a ještě zdaleka nejásá, že dokázal najít recept, jak porazit obávanou Alzheimerovu chorobu. Americký lékař přiznal, že jde zatím pouze o jediného člověka a je potřeba podobný postup aplikovat u mnohem většího vzorku pacientů.
„Když pracujete celou kariéru a všichni vám říkají, že to není možné, ale pak vidíte, že to jde. Ovšem stále jsem pokorný a ohromený,“ uzavřel Isaacson, který se nyní vrhne na získávání dalších dat a informací k výzkumu. Stále totiž neví, jestli nedojde k normalizaci situace a mozek se nevrátí do předchozího stavu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Když klíšťata útočí. Případů encefalitidy je dvakrát více než loni, jak se účinně chránit?
