Ti nejlepší sportovci umí vystupovat ze své role, proto jsou při setkání s lidmi mimo zápasy, turnaje a závody normální, řekl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS mentální kouč Vít Schlesinger. Pomáhal například nejlepšímu českému tenistovi posledních let Tomáši Berdychovi a spolupracuje i s Romanem Staňkem, pilotem, který letos vlétne do formule 2.
Mentální příprava je v současném světě vrcholového sportu prakticky nepostradatelnou součástí. Zvláště v individuálních disciplínách a zvláště v motorsportu, kde jedna drobná nepozornost může mít fatální následky. S Romanem Staňkem – závodníkem italského týmu Trident, který se po loňské vydařené sezoně ve formuli 3 přesunul o třídu výše – spolupracuje Vít Schlesinger na dvou úrovních.
„Jedna z nich je krátkodobá. Jede závod v Abú Dhabí, je tam teplo, potřebuje se soustředit, takže děláme různá dechová cvičení. Jen svým dechem okamžitě můžu změnit své emoce, svůj pocit,“ vysvětlil mentální kouč v pořadu Nový den.
Pak je tu dlouhodobá úroveň, která má zajistit, aby sportovce, v tomto případě 18letého Staňka, jeho práce neustále bavila. „Protože vrcholový sport je takový, že děláte něco, o čem jste snili, ale postupem času zjišťujete, že je to extrémní rutina plná cestování a tlaku od médií i sponzorů. Jste v tom chyceni a můžete zapomínat na samotné řízení, na to, co vás baví, že občas je nutné zariskovat. Někdy přestanete riskovat, protože se bojíte třeba právě ztráty sponzora. Takže popíráte sami sebe. Snažíme se, aby si Roman sedl do kokpitu a žil přítomností. Nesmí si připouštět strach, je třeba, aby si do ničeho nenechal kecat,“ uvedl Schlesinger.
Pomáhá i 23letému rallye závodníkovi Eriku Caisovi, jenž brzy začne třetí sezonu v prestižním seriálu WRC2. Také u něj Schlesinger akcentuje prvek sebepoznání. „Musí v autě sedět beze strachu, protože jede přes 200 kilometrů v hodině po lesní cestě a troška strachu může znamenat i smrt.“
Těžká chvíle u vrcholového sportovce nastává ve chvíli, kdy ví, že se blíží konec kariéry. Podle mentálního kouče v uzavření jedné významné životní kapitoly pomáhá, když si už dopředu profesionálové uvědomí, že být tenistou, fotbalistou nebo závodníkem je jen jedna z mnoha rolí, kterou „hrají“.
„Člověk žije v několika rolích. Když jste tenista, žijete především v této roli. Trošku jste partnerem, trošku synem, ale hlavně jste chycení v roli tenisty. U sportovců je strašně důležité, aby uměli oddělovat to, kým jsou, od toho, co dělají. Když si uvědomujete, že být tenistou je jen role, dovedete být sami sebou,“ vysvětlil kouč.
„Vrcholový sportovec – a jakýkoliv zaměstnaný člověk – nesmí stavět sebehodnotu na svých výsledcích. Musí ji hledat jinde, poznat, co je pro něj důležité. Když z role občas nevypadnete, sežere vás to. Ti nejlepší to umí. Když potkáte Tomáše Berdycha, Novaka Djokoviče a obecně ty největší hvězdy svých sportů, poznáte, že jsou úplně normální,“ poznamenal Schlesinger, který právě s Berdychem v době jeho aktivní kariéry také spolupracoval.