Kanadská robotická paže pomáhá astronautám manipulovat na ISS s nákladem. Zdroj: Profimedia.cz
Roky omílaný problém s vesmírným odpadem trápí astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici čím dál více. Letící troska před časem narazila do komplexu a poškodila robotickou paži systému Canadarm2, díky kterému mohou kosmonauti manipulovat s nákladem mimo stanici.
Lidstvo za desítky let proměnilo vesmír v sice zatím stále velmi rozmělněnou, zato objemnou skládku. Trosky rotující po orbitě mohou bez včasného varování poškodit především Mezinárodní vesmírnou stanici, kde celoročně žijí astronauti.
Průrazná troska vrazila do komplexu již před několika týdny, na veřejnost se ale tato informace dostala až nyní. Podle webu televize NBC se astronauti o poškození dozvěděli při rutinní inspekci už 12. května.
Rusko postaví do roku 2025 vlastní vesmírnou stanici. Bude na ní i turistický hotel
Ruská kosmická agentura Roskosmos oznámila, že chce do roku 2025 vypustit na orbitu první modul z nové vesmírné stanice. Dosavadní Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) už totiž ruští konstruktéři považují za zastaralou a nebezpečnou pro astronauty. Rozhodnutí o stavbě ruské stanice přichází v době napjatých vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.
Kus vesmírného odpadu poškodil obři robotickou paži, která je součástí systému Canadarm2, který pro Mezinárodní vesmírnou stanici vytvořila Kanadská kosmická agentura. Díky němu mohou astronauti sbírat náklad a snadněji se pohybovat po vnějším povrchu stanice, například když musejí něco opravit. Se systémem Canadarm2 počítají ve vesmíru už od roku 2001.
Po nárazu trosek jsou nyní v rameni systému díry, robotická paže je ale podle astronautů nadále plně funkční.
Přesto je tento incident zdviženým prstem, který astronautům připomenul, že může kdykoli některý z úlomků raket, satelitů, lodí a dalších kosmických objektů Mezinárodní vesmírnou stanici vážně poškodit. Ve vesmíru bude navíc v příštích letech podobných objektů masivně přibývat, jen Elon Musk se svým projektem Starlink chce vynést do kosmu až 12 tisíc družic.
Americké ministerstvo obrany podle NBC stíhá trasovat zhruba 27 tisíc úlomků vesmírného odpadu, povětšinou těch objemnějších. Celkový počet trosek ve vesmíru se ale zřejmě pohybuje v řádech milionů a mohou letět rychlostí až 30 tisíc kilometrů za hodinu.
Za celou historii Mezinárodní vesmírné stanice museli astronauti celkem 26krát narychlo měnit kurz, aby se vyhnuli nárazu ohlášených trosek.
