CNN Prima News ■ Zdraví

Pět let s covidem: Miliony mrtvých a rozeštvaná společnost. Připomeňte si drtivé dopady nákazy

Téma: Zdraví
Ivana Syrovátková
1. prosince 2024 05:39

Výuka za covidu na Kubě

Zdravotníci byli mnohdy na pokraji sil.

Sportovní akce se konaly s mnoha restrikcemi, fanoušci si však našli způsob, jak týmy podpořit.

35 Zobrazit galerii

Výuka ve školách probíhala online.

Rakve s oběťmi koronaviru ve španělské Barceloně

35 Zobrazit galerii

Před pěti lety se v médiích objevila nenápadná zpráva, která zprvu nebudila velký rozruch. Několik měsíců nato se však svět nebavil o ničem jiném. Jedenáctimilionové čínské město Wu-chan, do té doby nepříliš známé, se během půl roku stalo pojmem, který dnes zná snad každý. Právě tam 1. prosince 2019 zaznamenali první případ nákazy člověka novou formou koronaviru, která se později začala šířit po celém světě. Vyžádala si miliony mrtvých, přinesla globální stav nouze a přísná opatření, která společnost rozdělila na dva znesvářené tábory.

Čínští vědci zkoumají záhadné onemocnění dýchacích cest, psala média v prosinci před pěti lety. Zpočátku někteří odborníci předpovídali, že by se šíření této nemoci mohlo podobat epidemii SARS z let 2002-2003. Nikdo netušil, že budou dopady onemocnění COVID-19 šířeného novým typem koronaviru mnohem drtivější. Nemoc získala jméno zkrácením anglického výrazu coronavirus disease 2019 (koronavirové onemocnění 2019).

ČTĚTE TAKÉ: Objev českých vědců může pomoci Oliverkovi a tisícům dalších. Od léčby je však dělí miliony

Původ nebezpečného viru zůstává dodnes pod rouškou tajemství. Vědci se ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) shodli, že se virus přenesl na člověka ze zvířat. Prvním případem nákazy měla být prodavačka z wu-chanského tržiště, kde mohlo k přenosu dojít. Jako možní původci jsou často zmiňováni netopýři.

Dlouho se přitom objevovaly spekulace, že nový typ koronaviru unikl z čínské laboratoře. Tyto domněnky podpořil fakt, že za prvního nakaženého byl původně považován účetní, který neměl žádnou vazbu na tržiště ani na divoká zvířata. K teorii o úniku viru z laboratoře se přiklání i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI), přestože dosud nepředložil přímé důkazy.

Epidemie viru Marburg se v Africe objevila už v minulosti.

Britští lékaři: V 17 zemích se šíří zabijácký virus. Varuje před ním i české ministerstvo

Nemoci

Úřad vyslal do Číny své experty, avšak čínská vláda se podle jeho vyjádření pokoušela vyšetřování záměrně blokovat. „Zdá se, že se čínská vláda snaží zmařit a zastřít práci, kterou děláme my, americká vláda a naši blízcí zahraniční partneři. To je neštěstí pro všechny,“ prohlásil minulý rok v rozhovoru pro Fox News ředitel FBI Christopher Wray.

Cesta do Evropy

Začátkem roku 2020 Čína potvrdila první oběti v té době ještě záhadné nemoci. Média o ní psala jako o „neznámé formě zápalu plic“. Během prosince se nemocí nakazily desítky lidí. Počet případů v průběhu ledna rapidně narůstal ke stovkám. Vypadalo to, že nemoc zasáhla i prvního Čecha, který v tu dobu pobýval ve Vietnamu a kvůli podezření na zákeřnou novou nemoc skončil v nemocnici. Nákaza se u něj však nakonec nepotvrdila.

Zásadní momenty covidu v zahraničí:

Provizorní ošetřovací místo před nemocnicí v Hongkongu

Výuka za covidu na Kubě

Roušky museli nosit i čínští vojáci.

Pacientovi s covidem lékaři po 52 dnech v nemocnici dovolili deset minut u moře.

18 Zobrazit galerii

Rakve s oběťmi koronaviru ve španělské Barceloně

Výuka ve školách probíhala online.

18 Zobrazit galerii

Už v průběhu ledna 2020 se virus dostal za hranice Číny. První případ prokázali v Thajsku, první oběti mimo tuto zemi hlásily z Filipín a Japonska. Nemoc podobná chřipce, která se projevovala horečkou, kašlem a problémy s dýcháním, se postupně začala šířit i do Evropy.

V posledních lednových dnech hlásily evropské země případy nákazy. První dva se objevily ve Francii. O pár dní později tam covid také poprvé zabíjel mimo Asii. V karanténě v Paříži nemoci podlehl osmdesátiletý čínský turista. Virus se rychle šířil i v Itálii, která v únoru hlásila první dva mrtvé Evropany – staršího muže a ženu.

V březnu počet případů nákazy koronavirem v evropských zemích prudce vzrostl, počet obětí se vyšplhal do tisíců. Nejkritičtější byla situace v Itálii, covid ochromil celý Apeninský poloostrov. Na konci měsíce Itálie evidovala více než sto tisíc potvrzených případů nákazy a přes dvanáct tisíc úmrtí. Italská vláda proto zavedla celostátní karanténu.

Nemocniční lůžko

Českým nemocnicím se transformace nedaří. Hrozí miliardové ztráty, varuje pojišťovna

Zdravotnictví

Ke stále přísnějším opatřením přistupovaly i další vlády evropských zemí. Některé po vzoru Itálie uvalily celostátní karantény. Nefungovaly školy, děti se do výuky zapojovaly on-line ze svých domovů. Společenské a sportovní akce byly zrušeny nebo odloženy. Symbolem pandemie, kterou v souvislosti s šířením nového viru vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) 11. března 2020, se staly roušky a respirátory.

Virus v Česku

V Česku se první případy nákazy novým typem koronaviru objevily 1. března 2020. Pozitivní testy měli dva muži a jedna americká studentka. Všichni tři do země přicestovali z Itálie. V průběhu měsíce počet případů narůstal, ke konci byly nakaženy zhruba tři tisíce Čechů. První úmrtí člověka s koronavirem úřady oznámily 22. března. Pětadevadesátiletý muž však trpěl řadou dalších zdravotních problémů.

Kvůli rychle rostoucímu počtu nových případů vyhlásila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) nouzový stav. Celkem trval s několika přerušeními 284 dní. Na jeho základě Babišův kabinet přijal řadu opatření proti šíření koronaviru. Postupně omezil obchody a služby, uzavřel školy, zakázal překračování hranic jednotlivých krajů a zavedl povinnost nosit roušky či respirátory.

Zásadní momenty covidu v Česku:

První dávky vakcíny podali zdravotníci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a válečné veteránce Emilii Řepíkové.

Zdravotníci byli mnohdy na pokraji sil.

Lidé museli nosit roušky a respirátory.

Od začátku pandemie se novým typem koronaviru nakazily 4 821 825 Čechů.

17 Zobrazit galerii

Centrum Prahy zelo prázdnotou kvůli vládnímu nařízení omezení pohybu.

Centrum Prahy zelo prázdnotou kvůli vládnímu nařízení omezení pohybu.

17 Zobrazit galerii

Nouzový stav se v tuzemsku stal i předmětem politického boje. Tehdejší opozice jeho prodlužování podmiňovala například přijetím strategie rozhodování o opatřeních, ukončením chaosu či návratem žáků do škol. Některá opatření zpětně nehodnotí pozitivně ani sami členové bývalé vlády. „Dlouhé lockdowny ve smyslu zavření škol určitě prospěšné nebyly. Řada opatření nebyla nutná a některá byla i chybná,“ řekl exministr zdravotnictví Roman Prymula pro CNN Prima NEWS.

Pandemie u nás také nahrála konspirátorům a dezinformátorům. Českou společnost rozštěpila na dvě části. „Jedna skupina vnímá opatření proti pandemii jako vakcinační totalitu, zatímco druhá obviňuje odpůrce očkování z nezodpovědnosti,“ uvedl odborník Miroslav Filip na středeční konferenci Akademie věd věnované covidu v Česku.

Zdrcující bilance

Onemocnění covid od začátku pandemie prodělalo na světě 776 841 264 lidí. Číslo tento týden narostlo o 41 174 případů, uvádí WHO. Dodává však, že do údajů zahrnuje pouze potvrzené případy. Skutečná čísla tak mohou být mnohem vyšší. Nejvíce virus zasáhl Spojené státy, kde se jím nakazilo přes 103 milionů lidí. V Číně, odkud virus pochází, postihl okolo 99 milionů obyvatel.

Coronavirus

Covid zničil v Česku zdraví stovkám lidí, říká expert. Vyčerpá je i minimální námaha

Koronavirus

Od začátku pandemie se novým typem koronaviru nakazily 4 821 825 Čechů. Během zatím posledního sledovaného týdne (od 18. do 24. listopadu 2024) přibylo 2 444 nových nakažených, ukazují data ministerstva zdravotnictví. Nejvíce případů, přes dva miliony, se prokázalo v roce 2022. V prvním roce pandemie laboratoře potvrdily přes 733 tisíc případů.

Po celém světě dosud zemřely v souvislosti s novým typem koronaviru desítky milionů lidí. Vyplývá to z dat webu Ourworldindata.org (OWID). WHO uvádí 7 075 468 případů úmrtí s covidem, z toho 571 jich přibylo za poslední týden. I v tomto případě však mohou být podle organizace čísla podhodnocená. Nejvíce obětí si onemocnění vyžádalo ve Spojených státech (přes 1,2 milionu).

V Česku zemřelo od začátku pandemie 43 773 lidí, u kterých se prokázala koronavirová nákaza, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví k 29. listopadu. V přepočtu na obyvatele patří k nejpostiženějším zemím světa. Podle OWID je se zhruba 4 096 mrtvými na milion obyvatel (k 10. listopadu 2024) na desátém místě žebříčku.

Kromě obrovských ztrát na životech pandemie negativně poznamenala i světové ekonomiky a vyčerpala zdravotnické systémy.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nosit roušku v lese byl nesmysl. Dlouhé lockdowny škol ublížily dětem, říká Prymula o covidu

Tagy:

nemoc zdraví zdravotnictví Itálie virus Andrej Babiš nouzový stav pandemie Roman Prymula oběť Světová zdravotnická organizace vláda Čína koronavirus COVID-19 infekční onemocnění (nákaza) přenosné nemoci nemoci a zdravotní potíže epidemie a pandemie