Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k „ochutnávání“ svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti. Vyplývá to z práce vědeckého týmu, o které napsala zahraniční média včetně CNN. Odborníci si od svého objevu slibují, že by jim mohl pomoci odkrýt tajemství evoluce.
V odborném časopise Current Biology vědecký tým popsal, jak štítníky po jednom umisťoval do nádrží s písečným dnem a vodou. Do písku zahrabal buď různé zástupce mlžů, mezi něž patří slávky či škeble, schránky s jejich extraktem nebo s mořskou vodou. Štítníci karolinští pak hrabáním na dně opakovaně zvládli objevit všechny položky související s kořistí. Schránky s pouhou vodou nenašli.
ČTĚTE TAKÉ: Slavný šimpanz ukradl matce dítě a roztrhal ho. Proč jsou z oblíbených opic zabijáci?
Další výzkum odhalil, že nervy v končetinách štítníků karolinských začnou vysílat signály, když jsou vystaveny chemickým látkám souvisejícím s potravou. Podle vědců jsou pokryty malými hrbolky podobnými těm na lidském jazyku – nacházejí se na nich totiž chuťové receptory.
Nebeský úkaz, který uvidíte jednou za život. Každým dnem má vybuchnout planoucí hvězda
Astronomové po celém světě se už několik měsíců připravují na jedinečnou událost. Očekávají výbuch novy v souhvězdí Coronae Borealis. Vzácný úkaz bude viditelný zhruba týden i pro lidi na Zemi a jasností se vyrovná hvězdě zvané Polárka.
Jiný druh štítníka, štítník rifový, ale pod pískem ukrytou kořist najít nedokázal. Jeho končetiny nebyly pokryté hrbolky a nervová soustava nereagovala na stejné chemické látky jako jeho výše zmínění příbuzní.
Na základě těchto zjištění se vědci domnívají, že „nohy“ všech těchto ryb původně sloužily k pohybu. „Štítníci mohou pohybovat nohama jednotlivě, což jim umožňuje lépe chodit a hrabat,“ sdělila CNN spoluautorka studie Amy Herbert. U některých druhů se však později v průběhu evoluce zřejmě objevily další vlastnosti, jako jsou citlivost a schopnost cítit chuť.
Štítníci by podle Coreyho Allarda, spoluautora studie z Harvardovy univerzity, mohli vědcům pomoci zjistit, z jakých důvodů se během evoluce objevují nové části těla a jak druhy nabývají nové schopnosti. Vědci by mohli také studovat, jak se u toho vyvíjí mozek a jak se podobným změnám přizpůsobuje.
„Tyto šílené a divné rybičky nám mohou prozradit spoustu věcí, které bychom se pravděpodobně při výzkumu běžnějších výzkumných organismů, jako jsou myši, nedozvěděli,“ uvedl Allard pro The Guardian.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Popularita roztomilého hrošíka přináší obavy. Mládě láká davy, kvůli snímkům ho však ohrožují
