Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k „ochutnávání“ svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti. Vyplývá to z práce vědeckého týmu, o které napsala zahraniční média včetně CNN. Odborníci si od svého objevu slibují, že by jim mohl pomoci odkrýt tajemství evoluce.
V odborném časopise Current Biology vědecký tým popsal, jak štítníky po jednom umisťoval do nádrží s písečným dnem a vodou. Do písku zahrabal buď různé zástupce mlžů, mezi něž patří slávky či škeble, schránky s jejich extraktem nebo s mořskou vodou. Štítníci karolinští pak hrabáním na dně opakovaně zvládli objevit všechny položky související s kořistí. Schránky s pouhou vodou nenašli.
ČTĚTE TAKÉ: Slavný šimpanz ukradl matce dítě a roztrhal ho. Proč jsou z oblíbených opic zabijáci?
Další výzkum odhalil, že nervy v končetinách štítníků karolinských začnou vysílat signály, když jsou vystaveny chemickým látkám souvisejícím s potravou. Podle vědců jsou pokryty malými hrbolky podobnými těm na lidském jazyku – nacházejí se na nich totiž chuťové receptory.
Jiný druh štítníka, štítník rifový, ale pod pískem ukrytou kořist najít nedokázal. Jeho končetiny nebyly pokryté hrbolky a nervová soustava nereagovala na stejné chemické látky jako jeho výše zmínění příbuzní.
Na základě těchto zjištění se vědci domnívají, že „nohy“ všech těchto ryb původně sloužily k pohybu. „Štítníci mohou pohybovat nohama jednotlivě, což jim umožňuje lépe chodit a hrabat,“ sdělila CNN spoluautorka studie Amy Herbert. U některých druhů se však později v průběhu evoluce zřejmě objevily další vlastnosti, jako jsou citlivost a schopnost cítit chuť.
Štítníci by podle Coreyho Allarda, spoluautora studie z Harvardovy univerzity, mohli vědcům pomoci zjistit, z jakých důvodů se během evoluce objevují nové části těla a jak druhy nabývají nové schopnosti. Vědci by mohli také studovat, jak se u toho vyvíjí mozek a jak se podobným změnám přizpůsobuje.
„Tyto šílené a divné rybičky nám mohou prozradit spoustu věcí, které bychom se pravděpodobně při výzkumu běžnějších výzkumných organismů, jako jsou myši, nedozvěděli,“ uvedl Allard pro The Guardian.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Popularita roztomilého hrošíka přináší obavy. Mládě láká davy, kvůli snímkům ho však ohrožují
