Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Na tiskové konferenci to v úterý uvedli zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu. Upozornili, že na takovou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
V roce 2021 činila minimální důstojná mzda v regionech 31 146 korun, v Praze 36 717 korun. Nárůst v uplynulém roce způsobila zejména vysoká inflace, když nominální mzdy rostly pomaleji než spotřebitelské ceny. Pod úrovní minimální důstojné mzdy se tak ocitlo o 800 tisíc pracovních úvazků víc než v roce 2021.
ČTĚTE TAKÉ: Vybíráme hudbu na Titaniku. Nynější důchodový systém je neudržitelný, míní ekonomové
Minimální důstojná mzda se dostala na úroveň průměrné mzdy, která loni v ČR činila 40 353 korun. Zákonem stanovená minimální mzda loni byla 16 200 korun, letos se zvýšila na 17 300 korun.
„Vysoký růst cen se koncentruje v oblasti základních potřeb, které mají větší dopad na nízkopříjmové zaměstnance,“ upozornil ekonom Jan Bittner. Připomněl, že nominální mzdy inflaci nepokrývají. „Sledujeme politické tlaky, aby mzdy nadále nerostly tak vysokým tempem, protože by údajně hrozila mzdově-inflační spirála,“ dodal.
Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. Týká se to 68 procent pracovních úvazků žen a 53 procent pracovních úvazků mužů. „Důvodem je mzdová nerovnost mezi muži a ženami, která je v Evropě nadprůměrná,“ řekl Bittner.
Minimální důstojná mzda se počítá na základě aktuálních cen. Udává, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností.
Platforma pro minimální důstojnou mzdu ji zveřejňuje od roku 2019. Koncept minimálního důstojného výdělku vypracovali po vzoru obdobných statistik, které jsou zveřejňovány v zahraničí. Na české metodice pracovaly dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů, byli mezi nimi například zástupci Agentury pro sociální začleňování, Akademie věd nebo odborů.
Podle odborníků z platformy je jedním z důvodů, proč jsou mzdy v Česku pod úrovní minimální důstojné mzdy, slabší postavení zaměstnanců. „Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové, a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,“ uvedla Kateřina Smejkalová z nadace Friedrich-Ebert-Stiftung, která má blízko k německé sociální demokracii.
