Bankovky Zdroj: Profimedia.cz, ČTK / Profimedia.cz
Méně služebních cest či aut a nižší spotřeba elektřiny či tepla. Na ministerstvech se začalo propouštět a šéfové některých resortů začali dramaticky šetřit. Provoz na některých úřadech se v posledních letech výrazně prodražil. Rostly výdaje, a to nejen na platy úředníků, ale také v souvislosti s covidovou pomocí.
Největším hříšníkem je ministerstvo pro místní rozvoj, kterému za posledních pět let několikanásobně narostly výdaje. Nejvíc rozpočet bobtnal ještě v dobách ministryně Kláry Dostálové.
„V roce 2020 bylo covidové období. V té době se navýšila podpora ministerstva na covidové programy, jako například podpora ubytovatelů, škol v přírodě, lázní a dalších,“ uvedla bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Graf výdajů ministerstva pro místní rozvoj Zdroj: CNN Prima NEWS
Graf výdajů ministerstva pro místní rozvoj Zdroj: CNN Prima NEWS
Současný ministr Ivan Bartoš (Piráti) zase sklidil kritiku za to, že příliš utrácí za externí poradce. Předseda Pirátů se ale brání, oproti Dostálové se mu už za tyto služby podařilo utratit méně peněz. A šetří se dál.
ČTĚTE TAKÉ: Hrozba bankrotu je reálná, varují ekonomové. Bez zásahu vlády můžeme dopadnout jako Řecko
„Od ledna 2023 jsme snížili úřednický stav o dalších 17 systemizovaných míst včetně snížení objemu prostředků na platy o téměř devět milionů korun,“ řekla CNN Prima NEWS mluvčí resortu pro místní rozvoj Veronika Hešíková.
Ministerstvo pro místní rozvoj ale není jediný hříšník. K těm, komu za posledních pět let neúměrně zvyšovaly útraty, patří ještě resorty dopravy a zdravotnictví.
Klaus se zastal učitelky obžalované z popírání genocidy. Udal ji rodič typu Černochové, tvrdí
Bývalý prezident Václav Klaus nesouhlasí s tím, že byla ve čtvrtek státním zástupcem obžalovaná učitelka pražské základní školy, která měla zpochybňovat ruské válečné zločiny na Ukrajině. Domnívá se, že genocidu ve skutečnosti nepopírala. Podle něj pouze situaci popisovala jinak než současná ministryně obrany Jana Černochová. Uvedl to na svých webových stránkách.
„V případě ministerstva zdravotnictví si můžeme říct, zda pořád chceme financovat projekty typu chytrá karanténa. V případě resortu dopravy se nabízí otázka krácení slev, což by ušetřilo až čtyři miliardy korun,“ navrhl ekonom Milan Bednář.
Oba zmíněné resorty už nasadily zeštíhlující kúru. Z porovnání naplánovaných výdajů pro letošní rok vyplývá, že oproti loňsku zdravotnictví ušetří 31 a doprava 11 procent. Šetří se prý všude. „Redukujeme počet služebních cest, upřednostňujeme distanční jednání, snížili jsme vozový park ministerstva o dvacet vozů,“ zmínil mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Dojde na plošné škrty?
Podle některých ekonomů jsou ale jediným řešením stamiliardového deficitu státního rozpočtu plošné škrty. Bez toho se prý vysoké inflace nezbavíme. „Pokud bychom škrtli v průměru devět procent v každé kapitole, tak bychom ušetřili 200 miliard korun, což považuji za minimální částku, kterou je potřeba ušetřit,“ doplnil Bednář.
„Politika rovných škrtů, které postihují všechny stejně, je velmi nespravedlivá. Proto si myslíme, že by jim měla předcházet spravedlivá daňová reforma, která by analyzovala dopady na jednotlivé skupiny,“ uvedl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Jednání o dalších rozpočtových škrtech napříč celou ekonomikou už probíhají několik týdnů. Jak velké úspory dokáží ministři najít, by mělo být jasné během května.
