Ministerstvo práce žádá o posílení svého rozpočtu kvůli vyšším výdajům na podpory v nezaměstnanosti. Z vládní rozpočtové rezervy navíc požaduje 3,65 miliardy korun. V pondělí by to měla projednat vláda. Loni na podporách resort vyplatil 8,11 miliardy korun. Letos na ně má ve svém schváleném rozpočtu 7,6 miliardy. Z toho k 20. srpnu vydal už 7,04 miliardy, tedy 93 procent letošní sumy.
„Na základě dosavadního vývoje čerpání lze očekávat, že výdaje na podpory v nezaměstnanosti dosáhnou za rok 2020 výše 12 miliard korun a současná výše disponibilních prostředků vystačí do začátku září,“ uvedlo ministerstvo v žádosti.
Spočítalo, že mu do konce roku bude chybět celkem 4,4 miliardy korun. Navrhuje z vládní rezervy po jednání s ministerstvem financí přesunout 3,65 miliardy. Zbývajících 750 milionů plánuje vzít z úspor na dávkách v hmotné nouzi a pro postižené.
Částka nebude stačit, avizovali kritici
Nižší sumu na podpory v nezaměstnanosti v ministerském rozpočtu už před krizí kritizovali někteří experti na sociální politiku. Poukazovali na to, že ekonomika zpomaluje a nezaměstnaných může přibýt, takže částka nebude letos stačit.
Během koronakrize se zvýšila nezaměstnanost. O práci přišlo zhruba 32 tisíc lidí
Míra nezaměstnanosti se v Česku za dobu koronavirovou zvýšila o šest desetin procenta, o práci tedy přišly desítky tisíc lidí. Na rozdíl od jiných evropských zemí je na tom Česká republika podle ekonoma Martina Slaného dobře, může se to ale brzy změnit.
Podle plánu ministerstva by úspora výdajů na dávky v hmotné nouzi mohla činit 450 milionů korun. Letos na ně má resort v rozpočtu 5,35 miliardy. Na sedm měsíců mu stačila polovina částky, vydal 2,66 miliardy. Stejné je to i u dávek pro lidi se zdravotním postižením. Na ně je v tomto roce k dispozici 3,1 miliardy korun. Za sedm měsíců se vyplatilo 1,5 miliardy. Podle ministerstva se tak dá využít 300 milionů na podpory v nezaměstnanosti.
Letos byly zatím podpory vyšší než loni
Ministerstvo žádost o peníze zdůvodnilo vyšším počtem nezaměstnaných kvůli dopadům koronavirové epidemie i vyššími podporami, které se vypočítávají z výdělků. Mzdy a platy v lednu před krizí rostly. V prvním pololetí tak nezaměstnaný dostával v průměru podporu 8 379 korun, tedy o 704 korun vyšší než před rokem.
Příspěvky na mzdy z Antiviru dostalo 56 tisíc firem, řekla Maláčová
Příspěvky na mzdy z kurzarbeitového programu Antivirus získalo 56 527 firem. Stát z něj dosud poskytl peníze na část náhrady či výdělku pro více než 708 tisíc konkrétních zaměstnanců. Celkově šlo o 1 399 446 výplat, na které stát přispěl 14 miliardami korun. Ve čtvrtek to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Program zpočátku kritizovali zástupci odborů i zaměstnavatelů, nyní už jej chválí.
Na konci června podpora činila 8 742 korun – meziročně o 731 korun víc. Podporu měsíčně pobíralo v průměru 93 400 lidí bez místa, což je o 9 500 víc než před rokem. Za prvních šest měsíců úřady práce vyplatily o 1,26 miliardy korun víc než loni.
V podkladech pro vládu ministerstvo uvedlo, že v prvním pololetí bylo v Česku měsíčně v průměru 241 000 nezaměstnaných. To je meziročně na měsíc o 18 100 víc. Průměrná měsíční míra nezaměstnanosti se v prvním půlroce zvedla z 2,9 na 3,2 %. Podle ministerstva se nezaměstnanost zvyšovala mírně díky vládním opatřením, jako je kurzarbeitový program Antivirus. V září a říjnu předpokládají autoři vyšší nárůst.
Letos v prvním pololetí se nechalo zaevidovat celkem 252 600 lidí bez práce. To je o 26 700 víc než za stejné období loni. Z evidence se vyřadilo 198 500 osob, tedy o 63 200 méně než v prvním půlroce minulého roku.