Ministerstvo sportu? Nesmysl. Vláda přece chtěla úředníky a agendu škrtat, zní kritika
Výběr redakce
Ministerstvo sportu je naprostý nesmysl a v současné době i zbytečnost, myslí si odborníci oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Reagují tak na návrh připravovaný některými koaličními poslanci. Zároveň připomínají, že vláda Petra Fialy (ODS) chtěla agendu zmenšovat a úředníky propouštět. Vytvoření dalšího ministerstva by bylo proti dosavadním prohlášením vládní koalice.
Někteří koaliční poslanci pracují podle webu Seznam Zprávy na návrhu vzniku ministerstva sportu. Vytvořili pracovní skupinu, v níž je například lidovec David Šimek nebo člen ODS Karel Haas, který má být i spoluautorem myšlenky. Podle zákonodárců má nové ministerstvo řešit praktické věci, jako je daňové postavení sportovců a zdravotní péči o ně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chceme hrát v EU první ligu. Farský naznačil, proč dala Nerudová přednost STAN před TOP 09
Ministerstvo by mělo podle záměru vzniknout až v příštím volebním období. Spolu s tím by zanikla Národní sportovní agentura, kterou vytvořila vláda Andreje Babiše (ANO). Nápad má ale hodně kritiků. Mnozí totiž nechápou, proč by měl mít sport samostatné ministerstvo a proč by stát měl zvětšovat byrokracii místo rušení zbytných úřadů.
Čtěte také
„Je to nesmysl. Další ministerstva nepotřebujeme. Například poslanec ODS Jan Skopeček neustále zdůrazňuje, že potřebujeme menší stát. Vytváří se ale nové úřady a dokonce i ministerstva,“ řekl pro CNN Prima NEWS ředitel Liberálního institutu a ekonom Martin Pánek.
Naráží na fakt, že při sestavování vlády Petra Fialy (ODS) přibyla tři ministerstva. Nově vznikla místa pro ministryni pro vědu, výzkum a inovace, ministra pro evropské záležitosti a ministra pro legislativu. S tím také vzrostl počet úředníků na Úřadu vlády.
Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček by ale ministerstvo sportu v současné době nezaváděl. „Nemá to tradici. Ministerstvo sportu dříve nebylo,“ řekl CNN Prima NEWS. Je pro propouštění úředníků a osobně by se snažil resorty spíše slučovat, například ministerstva pro životní prostředí a zemědělství nebo školství a vědy. Nově by podle Křečka mohlo také vzniknout ministerstvo hospodářství sloučením resortu dopravy a průmyslu. „Vláda by byla menší, kompaktnější a akceschopnější. Další ministerstvo znamená dalšího člena vlády,“ dodal Křeček.
Proti jsou i Okamura či Topolánek
Právě sloučení ministerstev dopravy a průmyslu slibovala v programu před volbami v roce 2013 vládní ODS. Ostatně Karel Havlíček (ANO) zastával v Babišově oba ministerské posty najednou.
Ministerstvo sportu odmítá i někdejší premiér Mirek Topolánek, který si na sociální síti X posteskl. „Koho budu volit?! To mi teda řekněte,“ uvedl k záměru koaličních poslanců.
Koho budu volit?! To mi teda řekněte.https://t.co/gJoPqPzSGP
— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) September 11, 2023
Záměr kritizuje i předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj se vytváří další místa pro koaliční spolupracovníky. „Hodně slimáčků a málo kapustičky. Fialova vládní pětikoalice chce vytvořit nové ministerstvo. Již čtvrté navíc oproti předešlé vládě… Tentokrát ministerstvo sportu. Co na to říct? Nic proti podpoře sportu, SPD podporuje sportování, ale na to přeci není potřeba další ministerstvo…“ uvedl.
Tlak lobbistů trvá několik let
Založení ministerstva sportu ale není novou myšlenkou. Už v roce 2010 si poslanci ČSSD pohrávali se záměrem vytvořit ministerstvo sportu, mládeže a cestovního ruchu. O tři roky později chtěla stejná strana vybavit ministerstvo sportu třemi miliardami korun na výplatu renty olympijských vítězům. Tehdejší záměr prezentoval mluvčí stínové vlády pro sport Petr Hulinský (ČSSD).
Na samostatný resort tlačila v posledních letech v zákulisí Česká unie sportu pod vedením vlivného Miroslava Jansty. Ten do médií několikrát zopakoval, že Česká republika by si ministerstvo sportu zasloužila. Naposledy to řekl letos v červenci. Prohlásil také, že chce tlačit na politiky, aby resort vznikl.
Veřejnost ale není ani zdaleka přesvědčená, že stát ministerstvo potřebuje. Jeho vznik totiž podle šetření společnosti Median pro Radiožurnál nepodporuje 60 procent Čechů.
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
