Zaorálek je neviditelný, nejlépe by udělal, kdyby rezignoval, míní Matěj Ruppert

Jak se jeho manželka vypořádala s onemocněním COVID-19? Čím ho nejvíc vytočil ministr kultury? Co nejvíce vyčítá vládě Andreje Babiše? A jakou historku má s prezidentem Milošem Zemanem? I to prozradil hudebník Matěj Ruppert v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Čím se nyní živíte, když nemůžete zpívat a koncertovat?
Teď zrovna stříhám manželce hvězdičky z filcu. Moje žena si v době koronaviru založila malou firmičku a začala doma šít krásné dětské postavičky. Tak ji trochu pomáhám.

V jakém oboru byste se jinak dokázal uplatnil?
Jsem vystudovaný pedagog, tak bych mohl učit v mateřské škole nebo působit jako vychovatel někde na intru. Předtím, než jsem se začal živit zpěvem, jsem pracoval jako asistent produkce a režie u filmu. Oba tyto obory jsou ale restrikcemi také výrazně zasažené, takže bych ani jednu z těchto profesí vykonávat nemohl. Uvažoval jsem, že bych jezdil pro nějakou zásilkovou službu nebo rozvážel jídlo, nákupy seniorům. Kdyby bylo úplně nejhůře asi bych poprosil bráchu, jestli by mě nevzal do party a začal bych obkládat koupelny.

To jste tak manuálně zručný?
Něco bych asi zvládl, ale museli by mě do toho pod odborným dozorem předtím trochu zapracovat. Já jsem učenlivý, ale lenoch. Jednou mě manželka dost zostudila. Asi čtrnáct dní mě prosila, abych přivrtal věšák do předsíně. Pak jsem odjel na šňůru s Monkey Business a když jsem se vrátil domů, byl už přivrtaný. Já ale věřím, že ta koncertní pauza nebude trvat dlouho a brzy se zase vrátíme na pódia. Můj odhad je, že v létě koncerty pod širým nebem už normálně proběhnou a v klubech se začne hrát od podzimu.

Takže budoucnost vidíte optimisticky?
Jednoznačně. Jako lidstvo jsme překonali daleko horší výzvy a rány. První světová válka, španělská chřipka, druhá světová válka, ohledně našeho státu i okupace sovětských vojsk v osmašedesátém... To byly daleko tragičtější milníky našich dějin, než to, co zažíváme teď. A zvládli jsme to. Nepředpokládám, že by se svět zhroutil. Akorát se musíme připravit na to, že po té zdravotní krizi přijde ta finanční. Velká Británie už povolila vakcínu, předpokládám, že je otázka dnů, týdnů, kdy ji uznají i ostatní státy, včetně ČR. Snad se naší vládě alespoň tohle podaří dotáhnout a dopředu těch vakcín objedná dostatečné množství, aby bylo co nejdříve všechno tak jako dřív. Budeme se muset naočkovat. Jako první rizikové skupiny, senioři, zdravotníci, učitelé. Čeká nás to všechny. Touto cestou bych chtěl apelovat na všechny lidi, nechte se prosím očkovat. To je jediný způsob a šance, jak se navrátit zase k normálnímu životu.

Náš premiér každý den koukne na Facebook, přečte si, co si lidé myslí, probere to se svým P. R. týmem a podle toho pak činí

U vás v rodině koronavirus prodělala manželka. Jaký měla průběh?
Naštěstí bez výrazných příznaků. Ztratila ale chuť a čich. To se jí vrátilo až po několika týdnech. Zajímavé je, že přesto, že jsme byli v jedné domácnosti a v blízkém fyzickém kontaktu, já ani dcery jsme pozitivní nebyli. Nedokážu si vysvětlit, že bych to ale od ní nechytl. Zřejmě budu mít dobrou imunitu.

Jak si podle vás vede často kritizovaná česká vláda v boji proti pandemii?
Na jaře jsme byli svědky něčeho, co nikdo nepředpokládal, že může přijít. Ať by byl ve vládě kdokoliv, měl by problém. Na druhou stranu v takovéto kritické situaci se naplno ukáží charaktery lidí. Už na konci ledna se opoziční poslanci, konkrétně lékař Bohuslav Svoboda, tázal našich vládních činitelů, jestli máme dostatek ochranných pomůcek. Odpovědí mu bylo, že šíří poplašné zprávy a paniku. Ani ne za měsíc jsme se pak dozvěděli, že těch roušek máme strašlivě málo, takže jsme si je ve finále museli šít sami. To bylo první pochybení vlády, které bych jim ještě ale odpustil, neboť si třeba opravdu mysleli, že to taková hrozba nebude. Líbilo se mi, že se pan premiér Babiš za to veřejně omluvil, což u něj nebývá obvyklé. Přiznejme si, že na jaře jsme všichni tlačili na to, aby se všechno, co nejdříve zase rozvolnilo. Včetně opozice. Takže vláda podlehla tlaku. Na rozdíl třeba od Německa, USA a dalších zemí, kde se přes léto koncertovat nemohlo, my jsme mohli. Jenže od začátku srpna začalo prudce přibývat nakažených a místo toho, aby vláda nekompromisně zasáhla i za cenu toho, že se to nikomu líbit nebude, nechala všechno dojít hrozivě daleko... Nemůžu se zbavit dojmu, že v tom hrály roli říjnové krajské a senátní volby. Andrej Babiš nechtěl před volbami dělat nepopulární kroky, aby to pak jeho hnutí ANO neodskákalo. A to je prostě špatně. Státník by se neměl rozhodovat podle nálady ve společnosti, zda jsou volby, nebo nejsou, ale konat tak, jak je skutečně v danou chvíli potřeba. Přijde mi, že náš premiér každý den koukne na Facebook, přečte si, co si lidé myslí, probere to se svým P. R. týmem a podle toho následně činí.

Za vrchol arogance a plivance do tváře všem lidem, kteří v kultuře působí, považuji to, že nám povolil koncerty, na které ale nesmí nikdo přijít

Máte jako umělec důvěru v ministra kultury Lubomíra Zaorálka?
Ne! Místo toho, aby s námi alespoň mluvil, povzbudil nás, jednal s námi otevřeně, vyložil karty na stůl, řekl jak se věci mají, tak je naprosto neviditelný. A když už něco oznámí, tak je to fakt perla. Za vrchol arogance a plivance do tváře všem lidem, kteří v kultuře působí, považuji to, že nám povolil koncerty, na které ale nesmí nikdo přijít. To je prostě fa*áč do obličeje. Udělal by nejlépe, pokud by rezignoval. Mohl by se tam místo něj dostat někdo, kdo by pochopil, že v takovéto krizové situaci stačí mít k nám lidský přístup, být upřímný a snažit se být s námi a ne proti nám.

Požádal jste stát o finanční kompenzaci?
Ano. I když ten systém je dost složitý a mám pocit, že bych kvůli tomu měl vystudovat nějakou nástavbu. Žádost jsem zvládl vyplnil až s pomocí kamaráda.

O politiku se zajímáte dlouhodobě. Neuvažoval jste, že byste do některé strany vstoupil a zapojil se aktivně?
To si nedokážu představit. Měli by v ní být ti nejlepší z nás. Jak po stránce mravní, tak i schopností. Bohužel se to neděje. Chopili se toho psychopati. Nicméně je třeba respektovat, že vzešli ze svobodných, demokratických voleb. A my, kterým se to nelíbí, máme možnost to změnit jedině tak, že půjdeme volit a dáme hlas někomu jinému. Voliči u nás volí srdcem a ne pragmaticky, ale politika je pragmatická, ale přitom by měla mít srdce. S tím, jak z politiky odešel Václav Havel, se z ní vytratila humanita. Krásně je to vidět na zahraniční politice. Když například jednáme s Čínou, měl by být obchod výhodný pro obě strany. A měli bychom u toho otevírat vlastní témata. Například se ptát, kde je ten disident, kterého jste před týdnem zavřeli? Zkrátka udělat to podobě jako na konci osmdesátých let francouzský prezident Francois Mitterrand při státní návštěvě tehdy komunistického Československa, který Václava Havla pozval na snídani.

Jak jste daleko s realizací velkofilmu o Miloši Formanovi?
V létě jsem se sešel s vdovou, paní Martinou, kde jsem jí o tom u sklenky vína vyprávěl. Tvářila se jakože fajn, což mě potěšilo. Teď mě čeká další setkání se syny, dvojčaty Matějem a Petrem. Chci se ještě potkat s dalšími lidmi, kteří panu Formanovi byli během života nablízku. Všechno mám v hlavě, jenom si k tomu sednout a hodit na papír. Ale pokud by se to rozhodl zrealizovat někdo jiný, vůbec bych se nezlobil. Já si jenom myslím, že jeho příběh by si zasloužil zfilmovat. Vždyť je to jeden z nejúspěšnějších Čechů dvacátého století. Je mi hrozně moc líto, že jsem se s ním nikdy nepotkal osobně. S ním a ještě s dvěma významnými muži, ke kterým jsem vzhlížel.

Jací to byli?
Už zmiňovaný Václav Havel. Toužil jsem sedět u stolu, kde sedával, jenom popíjet pivo a poslouchat, co říká... A pak frajer světové literatury Arnošt Lustig. Tam už jsem byl přitom velmi blízko. Seděli jsme v jedné vyhlášené hospodě v Praze, která vždycky byla plná do posledního místa. Najednou se objevil u dveří a rozhlížel se, kde je volné místo. Mně bylo v tu chvíli trapné oslavit ho a nabídnout, aby si přisedl k nám. Dodnes mě strašně mrzí, že jsem to neudělal... A ještě si pamatuji, že do té restaurace jednou přišel i Miloš Zeman, bylo to v době, kdy byl předsedou vlády, ale toho nikdo ke stolu pustit nechtěl. Štamgasti tloukli půllitry o stůl, jeho ochranka byla velmi znepokojená, a tak raději odešel.

Jak letos prožijete vánoční svátky?
Nechceme podcenit bezpečnost, tak kvůli babičkám, aby mohly být s námi si dva dny před Štědrým dnem, si s manželkou necháme udělat antigenní testy. Jinak bude všechno jako obvykle. Miluji pospolitost. Těším se na salát, kapra, doporučuji k tomu nastrouhat čerstvý křen. To je strašná dobrota a moc lidí to nezná. Nemůžu se dočkat toho, až uvidím rozzářená očka svých malých dcer, až se vrhnou na dárky. Vždycky se ke stromku vrhnou po hlavě. Přirovnal bych to skokem do bazénu plného vody. Co se týče zvyků a tradic, pravidelně krájíme jablíčka a zapalujeme vánočního františka.

Dárky máte nakoupené?
Mám to štěstí, že všechno zařizuje moje žena. Už několik let všechno objednává přes internet, což je dneska velká výhoda. Letos jsme si ale poprvé řekli, co kdo chceme. Budeme sice ochuzeni o to překvapení, ale zdraví je hlavní. Není vhodná doba, abychom chodili po obchodech a koukali, co kde mají... Já už se dostal do věku, kdy mi nevadí ani měkké dárky, které jsem ještě před dvaceti lety bytostně nesnášel.

Plány na Silvestra už máte?
Nejspíš budeme doma. Řešili jsme hory, ale tam vyrazíme asi až během ledna.

Matěj Ruppert (42)
Zpěvák vystupující s kapelou Monkey Bussiness a příležitostný herec. V roce 2006 se v anketě Zlatý slavík stal Skokanem roku. Tuto cenu v roce 2013 vrátil s odůvodněním, že anketu provázela cenzura, neboť byl ze soutěže vyřazen raper Řezník. V roce 2007 získal sošku Anděl v kategorii Nejlepší zpěvák. Je ženatý, má dvě malé dcery ve věku tři a pět let.

Tagy: