Ropovod (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Ministři financí a guvernéři centrálních bank ze skupiny vyspělých zemí G7 se v pátek dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak ve čtvrtek označil zavedení cenového stropu za „naprostou absurditu, která destabilizuje celé odvětví“. Rusko podle něj nebude dodávat ropu ani ropné výrobky zemím, které stanovení cenového stropu podpoří.
Opatření vejde v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty. Jsou to stejná data, kdy v rámci šestého sankčního balíku EU proti Rusku začnou platit částečná embarga na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU.
Státy G7 už v červnu oznámily, že zastropování cen ruské ropy zváží jako další metodu, jak vyvinout na Rusko tlak za jeho agresi vůči Ukrajině. Rusko je přitom jedním z největších světových vývozců ropy. Americká ministryně financí Janet Yellenová řekla, že opatření také pomůže snížit ceny energií ve světě.
Rusko by za letošní rok mohlo zvýšit příjmy z prodeje ropy až na 337,5 miliardy dolarů (asi 8,3 bilionu Kč), což je o 38 procent více než loni. Vyplývá to z dokumentu ruského ministerstva hospodářství, který má k dispozici agentura Reuters.
Novak rovněž uvedl, že ruské firmy jsou na prosincové embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy připraveny a že mohou zachovat těžbu na dosavadní úrovni. Podle vicepremiérovy prognózy může těžba ke konci roku činit 520 až 525 milionů tun. Loni Rusko vytěžilo 524 milionů tun ropy.
Do České republiky se v loňském roce dovezlo 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. Polovina z toho byla dovezena z Ruska, vyplývá ze statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Druhým největším dovozcem byl Kazachstán.
Ekonom Lukáš Kovanda konstatoval, že Česko se jako člen EU bude muset rozhodnout, zda sankci podpoří. „Kreml hrozí, že zemím, jež tak učiní, zruší dodávky ropy. Dle JP Morgan hrozí růst cen ropy až na 380 USD/b, benzín v ČR by pak stál 90 Kč/l,“ vypočítal Kovanda. Taková cena však dle něj předpokládá, že by spotřební daň, DPH i marže rafinérií a čerpacích stanic byly na nynější úrovni. A na nynější úrovni by byl také kurs koruny k dolaru. „Přitom pokud by opravdu na ruskou odvetu došlo, lze předpokládat spíše další oslabení koruny vůči dolaru, jež by cenu pohonných hmot dostalo do pásma od 90 do 100 korun za litr,“ nastínil možný scénář analytik.
Úskalí nové sankce spočívá dle Kovandy také v tom, že se Spojeným státům, které iniciativu za její zavedení vedou, nepodařilo rozšířit okruh podporujících zemí o důležité odběratele ruské ropy typu Indie. „Indičtí představitelé koncem srpna uvedli, že zavedení sankce podpoří teprve tehdy, až se dále rozšíří okruh jejích podporovatelů, zřejmě třeba i o Čínu. Zdá se přitom nepravděpodobné, že by sankci Čína podpořila. Také ona představuje klíčového dovozce ruské ropy,“ vysvětluje expert s tím, že jak Indie, tak Čína nyní tlumí inflační tlaky ve vlastní ekonomice právě nákupem ruské ropy, citelně zlevněné v důsledku západních sankcí.
Rusko cení zuby
Aby toho s ropou nebylo málo, nevylučuje Rusko ani další přerušení dodávek plynu podmořským plynovodem Nord Stream do Evropy. Podle mluvčího Kremlu nejsou žádné technické rezervy. Informace se objevila krátce poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že by EU měla cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska zastropovat, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina.
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv v návaznosti na její slova napsal, že pokud EU ceny ruského plynu zastropuje, tak jej Moskva přestane dodávat. „V Evropě jednoduše nebude žádný ruský plyn,“ napsal podle agentury Reuters Medveděv na sociální síti Telegram.
O možnosti zavést maximální ceny ruského plynu budou za týden hovořit ministři energetiky zemí EU, jejichž mimořádnou schůzku svolalo české předsednictví Rady EU. V reakci na rychlý růst cen o zastropování v posledních dnech mluví stále více zemí. Von der Leyenová by podrobnější postup měla představit 14. září, kdy přednese každoroční poselství o stavu EU.
