Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Zdroj: Profimedia.cz
Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to v pátek prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní exekutivy zároveň vyzvala k úsporám energií, konkrétní plán by měla představit v polovině září.
Státy EU na jaře komisi pověřily, aby kvůli bezprecedentnímu růstu cen energií souvisejícímu s ruskou invazí na Ukrajinu připravila analýzu k možnému zastropování cen plynu.
„Jsem pevně přesvědčena, že už je na čase zastropovat cenu plynu z ruských plynovodů do Evropy,“ řekla německá politička po pátečním jednání s vedením německých křesťanských demokratů (CDU). Dalšími způsoby, jak se vypořádat s růstem cen plynu i elektřiny, jsou podle ní vedle úspor také investice do obnovitelných zdrojů.
Rusko vrací úder
Reakce Ruské federace na slova předsedkyně EK na sebe nenechala dlouho čekat. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že pokud EU ceny ruského plynu zastropuje, tak jej Moskva přestane dodávat. „V Evropě jednoduše nebude žádný ruský plyn,“ napsal podle agentury Reuters Medveděv na sociální síti Telegram.
Předsedkyně EK v pátek rovněž zdůraznila, že unie již v zájmu své energetické bezpečnosti a snahy o snižování cen učinila některé důležité kroky. Podařilo se jí například naplnit plynové zásobníky z 80 procent už dva měsíce předtím, než byl původní cíl, dodala.
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v říjnu se krátce po poledni ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 213 eur (5 215 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem činila asi 29 eur a před dvěma lety asi 15 eur/MWh. Citelněji zvyšovat se začala už loni na podzim, na maximum v blízkosti 345 eur/MWh vystoupila krátce po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu, ještě týž den ale klesla pod 200 eur za MWh. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Ursula von der Leyenová a Petr Fiala Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního t... Zdroj: Profimedia.cz
Petr Fiala a Ursula von der Leyenová v Litomyšli Zdroj: ČTK
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Zdroj: Profimedia.cz
Napojení českého plynovodu Gazelu, který je přes další plynovody spojený s Nord Streamem. Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: Profimedia.cz
Pokládání plynovodu Nord Stream 2 do Baltského moře. Snímek z listopadu 1918 Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin se účastní hlavní námořní přehlídky u příležitosti Dne ruského námořnictva v Petrohradě 31. července 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin a Si Ťin-pching Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Zdroj: AP
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Ursula von der Leyenová a Petr Fiala Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního t... Zdroj: Profimedia.cz
Petr Fiala a Ursula von der Leyenová v Litomyšli Zdroj: ČTK
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Zdroj: Profimedia.cz
Napojení českého plynovodu Gazelu, který je přes další plynovody spojený s Nord Streamem. Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: Profimedia.cz
Pokládání plynovodu Nord Stream 2 do Baltského moře. Snímek z listopadu 1918 Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin se účastní hlavní námořní přehlídky u příležitosti Dne ruského námořnictva v Petrohradě 31. července 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin a Si Ťin-pching Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Zdroj: AP
O možnosti zavést maximální ceny ruského plynu budou za týden hovořit ministři energetiky zemí EU, jejichž mimořádnou schůzku svolalo české předsednictví Rady EU. V reakci na rychlý růst cen o zastropování v posledních dnech mluví stále více zemí. Von der Leyenová by podrobnější postup měla představit 14. září, kdy přednese každoroční poselství o stavu EU.
