Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) se postavila proti tzv. krizovému ošetřovnému, které prosazuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle Schillerové není krizové ošetřovné potřeba a navíc by prý ohrozilo českou ekonomiku.
Maláčová přišla s tím, že na ošetřovné by měli mít nárok rodiče dětí do 13 let po celou dobu karantény nebo v případě, že se zavřou třídy či školy.
„Zavírání škol kvůli COVID-19 začíná být Hrnečku vař. Krizové ošetřovné je sice připravené dávno, podle ministerstva financí a pana premiéra ale prý není potřeba,“ postěžovala si Maláčová na Twitteru. Za příklad dala paní Míšu, jejíž dítě navštěvuje školu, která je už deset dní zavřená, a ona musí být s dcerou nadále doma.
Podle šéfky státní kasy ale není krizové ošetřovné potřeba. „Nepodporuji to. Přistoupili jsme k ošetřovnému v době, kdy byla vypnutá ekonomika, byly zavřené školy a školky. Tehdy jsme přistoupili k 80 procentům. Slyším od většiny zaměstnavatelů, že s tím měli velký problém, byl velký výpadek. Ale byla to složitá doba, proto to vláda prosadila,“ řekla CNN Prima NEWS Schillerová.
„Teď ekonomiku nevypínáme, ošetřovné je nastaveno na 60 procentech. Školy nezavíráme. Nemůžeme ohrozit ekonomiku,“ dodala.
Pravidla jsou nyní taková, že ošetřovné mohou pobírat rodiče dětí do deseti let po dobu devíti dnů. Samoživitelé mají ošetřovné na děti do 16 let a pobírat ho mohou 16 dnů. Výše ošetřovného se vypočítává jako dávka z nemocenského pojištění a činí 60 procent denního vyměřovacího základu.
Ošetřovné se vyplácí z nemocenského pojištění. Kvůli plošnému uzavření škol se výdaje na dávku letos ve druhém čtvrtletí meziročně zvedly zhruba patnáctkrát. Činily 7,06 miliardy korun. Systém nemocenské se dostal do největšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Schodek na konci prvního pololetí dosahoval zhruba 13 miliard.