mír

Ruský prezident Vladimir Putin při pátečním jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem řekl, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek. V sobotu to podle agentury Interfax oznámil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Donald Trump však mezitím na své sociální síti Truth Social napsal, že Putin vzhledem k útokům na civilisty v ukrajinských městech možná válku nechce zastavit, takže bude nucen jednat s Ruskem jinak, a to přes sankce, včetně těch bankovních.

Zatímco většina českých politiků komentuje smrt papeže Františka skrze běžné kondolence, předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová odchod představitele Vatikánu využila k pokárání premiéra Petra Fialy (ODS) a dvou ministrů za KDU-ČSL. Někteří představitelé vládních i dalších stran na slova exministryně práce ostře zareagovali.

Rusko odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO. V mírové smlouvě bude Moskva požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení jejího přijetí do NATO. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v listu Izvestija.

Poté, co Donald Trump nařídil pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině, lze definitivně konstatovat, že nová administrativa Spojených států zatím vyvíjí tlak na napadenou zemi, přičemž agresora přehlíží. Nyní je nutné, aby se Evropa s touto skutečností smířila a zařídila se podle toho. USA už nejsou zemí, která bude starému kontinentu neúnavně krýt záda. Winston Churchill měl na rozdíl od Volodymyra Zelenského velké štěstí. Franklin D. Roosevelt ho totiž netlačil do náruče agresora a Američané jej neuráželi za to, že se po Bílém domě producíroval bez kravaty.

Byť se americký prezident Donald Trump nechal slyšet, že konflikt na Ukrajině prakticky hned ukončí, zatím se tak nestalo. Podle bývalého konzula v Moskvě Vladimíra Votápka se šéf Bílého domu diplomaticky ještě moc nepředvedl. Uvedl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Dohody o ukrajinském příměří je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa možné dosáhnout velmi rychle. Když ji někdo nebude chtít uzavřít, „nebude u toho dlouho“ a nebudeme mu dlouho naslouchat, uvedl ve zřejmé narážce na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, o němž Trump tvrdí, že mír nechce.

O ozbrojeném konfliktu na Ukrajině a ruské invazi koluje mnoho mýtů, které zejména Moskva a její propagandisté využívají během informační války. Jaká jsou fakta o ruské anexi Krymu nebo o rozšiřování NATO? A jak to je s údajnou nacistickou ukrajinskou vládou, „diktátorem“ Zelenským a Putinovou „speciální vojenskou operací“? Nejčastější mýty o Ukrajině a Rusku naleznete přehledně shrnuté v následujících bodech.

Jaké bezpečnostní záruky by měla Ukrajina dostat od západních zemí, aby mohl být případný mír s ruským agresorem skutečně trvalý? Touto otázkou se nyní zabývají evropští lídři i ukrajinští politici. Například podle tamního poslance Romana Kostěnka musí být bezpečnostní záruky velmi konkrétní, přičemž by měly zahrnovat i připravenost Francie a Velké Británie použít jaderné zbraně proti Rusku.

Neřešme každý výrok Donalda Trumpa, přehnanými slovy si mnohdy vytváří vyjednávací pozici. Na sociálních sítích to uvedl předseda ANO Andrej Babiš. Definitivně tak prolomil mlčení v případě hodnocení mnoha kontroverzních výroků amerického prezidenta týkajících se Ukrajiny. Podle Babiše se Evropa musí na Trumpa spolehnout. S tímto názorem nesouhlasí někteří představitelé české vládní koalice.

Expremiér Mirek Topolánek se na sociálních sítích pustil do europoslankyně Danuše Nerudové (STAN), když reagoval na její příspěvek týkající se kroků prezidenta USA Donalda Trumpa v případě ruské invaze na Ukrajinu. Někdejší předseda ODS mimo jiné upozornil na obrovskou neakceschopnost Evropy. I Nerudová připustila, že je občas nešťastná z toho, jak dlouho některé věci v Evropské unii trvají.

Jak by měl vypadat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, které téměř tři roky v kuse vojensky útočí na svého západního souseda? Na tom se v nedělní Partii na CNN Prima NEWS neshodli ministr zahraničí Jan Lipavský a předseda SPD Tomio Okamura. Ten kromě jiného prohlásil, že špatný mír je lepší než žádný mír. Podle Lipavského opoziční politik tlumočí moskevskou propagandu. „Musíme zajistit mír, který bude spravedlivý a trvalý,“ sdělil šéf české diplomacie.

Valné shromáždění OSN ve středu jasnou většinou odhlasovalo požadavek na okamžité, bezpodmínečné a trvalé příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Informují o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž rezoluce také vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích.