Mírová dohoda

Rusko chce obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou, konat by se měly v Istanbulu. Rusové tak chtějí navázat na rok 2022, kdy požadovali faktickou kapitulaci Kyjeva. Zatím se ale nezdá, že by byla Moskva ochotná ze svých někdejších požadavků výrazně ustoupit, vysvětluje aktuální stav jednání analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Chce být konstruktivní a neztratit USA,“ dodává.

Americký prezident Donald Trump zřejmě dohodu o míru na Ukrajině nedomyslel. V pořadu K věci to řekl spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Ve středu podepsaný dokument Američanům dává přístup k ložiskům surovin na ukrajinském území. Část z něj, včetně zásob nerostů, je však pod kontrolou Moskvy. Uniklé plány Washingtonu o míru přitom počítají s tím, že Rusy okupovaná území na východě Ukrajiny by jim měla zůstat.

Řada bodů amerického návrhu by mohla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského politicky poškodit. Podle analytiků a úředníků by takový vývoj vytvořil prostor, který by Moskva mohla využít, píše deník The Washington Post. „Rusové se chtějí Trumpovi zavděčit – nebo by se dalo říct, že ho chtějí obehrát,“ uvedl jeden z evropských představitelů. Zmražení konfliktu podle analytiků v podstatě znamená vítězství Ruska na Ukrajině.

Smlouva, která mohla změnit svět. I tak někteří lidé mluví o izraelsko-jordánské dohodě z Londýna 1987, která měla vyřešit palestinskou otázku na Západním břehu. Smyslem smlouvy měl být společný dohled Izraele a Jordánska na zmíněný region, o který se v posledních desetiletích vedou četné spory. Zastánci Londýnské dohody naznačují, že v případě jejího aplikování by nikdy nevznikl Hamás ani Palestinská autonomie a zároveň by neexistovalo napětí ohledně vzniku nových osad. Co domluvu Tel Avivu s Ammánem nakonec zhatilo?

Vyjádření Andreje Babiše (ANO) v předvolební debatě o nepodpoře Polska a Pobaltí při hypotetické válce bylo nešťastné a nemělo zaznít. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Doplnil, že svým výrokem expremiér ukázal neznalost Ústavy a závazků k partnerům vyplývající z členství v NATO.

Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura TASS. Takový krok by podle Kyjeva znamenal konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Arménie a Ázerbájdžán se v Moskvě dohodly na příměří v bojích o Náhorní Karabach, oznámil to v noci na dnešek po třístranných jednáních v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Příměří by mělo platit od dnešního poledne, uvedla agentura TASS.

Afghánské úřady dnes oznámily, že začaly s propuštěním posledních 400 vězněných příslušníků hnutí Tálibán. Povstalci takový krok stanovili jako podmínku pro zahájení mírových jednání.

K podepsání mírové smlouvy mezi Spojenými státy a Tálibánem mohlo dojít už před dvaceti lety, řekl host moderátora Pavla Štrunce, arabista Petr Pelikán. Podle něj stažení vojáků NATO z Afghánistánu může způsobit další migrační vlnu v Evropě. To samé by se mohlo stát s uprchlíky z Libye, kde probíhá konflikt mezi generálem Chalífem Haftarem a premiérem Fáizem Sarrádžem.