Štrunc 2020 (6)
K podepsání mírové smlouvy mezi Spojenými státy a Tálibánem mohlo dojít už před dvaceti lety, řekl host moderátora Pavla Štrunce, arabista Petr Pelikán. Podle něj stažení vojáků NATO z Afghánistánu může způsobit další migrační vlnu v Evropě. To samé by se mohlo stát s uprchlíky z Libye, kde probíhá konflikt mezi generálem Chalífem Haftarem a premiérem Fáizem Sarrádžem.
„Část Afghánců, která je napojena na okupační síly, se bude po odchodu všech vojsk právem cítit ohrožena na životech. Lidé nebudou hledat pomoc u spojenců, ale u příbuzných, kteří jsou již někde usazeni. Takže půjdou například do Pákistánu, Indie, nebo Evropy,“ popsal možný příchod obyvatel Afghánistánu do Česka Pelikán.
Na napravování Afghánců už je pozdě. Nepovedlo se to Rusům ani Britům.
Únorové podepsání mírové dohody se Pelikánovi ale libí a mrzí ho, že to česká média v záplavě koronaviru vynechala. Dále připomněl, že smlouva má vlastně jediný bod, a to, aby se Afghánistán nestal základnou pro útoky proti USA a jejich spojencům. „Spojené státy se na to mohly dohodnout už na začátku a nemusely se tam utratit biliony dolarů a velké množství lidských životů,“ řekl Pelikán.
Podle arabisty už je na nějaké napravování Afghánců pozdě, protože se to nepovedlo ani Rusům, Britům nebo teď koaličním partnerům NATO v čele s USA. „Proč bychom nenechali Afghánistán Afghánistánem. Ať si tam klidně mlátí ženy a porušují lidská práva, když jsme jim za dvacet let a za cenu obrovského úsilí a investic neukázali opak,“ dal najevo svůj postoj Pelikán. Dále ještě doplnil, že podobné snahy budou marné třeba i za sto let.
Koronavirus prožívají v Libyi stejně jako u nás, jen se navíc ještě střílí.
Během rozhovoru došlo také na téma konfliktu v Libyi. Tam se generál Haftar, který ovládá východ Libye a je podporován Ruskem, Francií nebo Jordánskem, snaží dobýt hlavní město Tripolis. To je na západě země, kde vládne režim premiéra Fáize Sarrádže, na jehož straně stojí třeba Itálie a Turecko. To může být problém pro Českou republiku, protože Francie, Itálie a Turecko jsou aliančními partnery v NATO, avšak nyní stojí každý na jiné straně.
„Je to pro nás blbé. Předloni, když byl Den Afriky na Ministerstvu zahraničí, tak na pozvánce pro Libyi byly dvě různé podoby její státní vlajky. Takže pokud se k tomu naše armáda postaví podobně, můžeme řídit naše jednotky jako modré a červené,“ řekl s nadsázkou Pelikán. Samotní Libyjci bojují vedle zmíněného konfliktu ještě s koronavirem. „I když mi kamarádi, kteří tam žijí, řekli, že neznají nikoho, kdo by na koronavirus umřel, vládne tam stejná panika jako u nás nebo v Itálii. Jen se k tomu ještě na ulicích střílí,“ popsal tamní situaci Pelikán.
