Gruzie a Moldavsko chtěly do Evropské unie, ale brány na západ jim zřejmě budou minimálně po nějakou dobu ještě zavřené. Zatímco kavkazský stát má za sebou volby, ve kterých uspěli proruští politici a západní svět je považuje za zmanipulované, pod vlivem Moskvy se může ocitnout i další stát s podobnou historií. Moldavsko rovněž náleželo do ruské sféry vlivu, ze které se před lety vymanilo. Nyní se však do ní může vrátit. Vše se bude odvíjet od toho, kdo se v zemi stane prezidentem.
O víkendu se rozhodne, jakým směrem se Moldavsko vydá. Právě prezident má na stát velmi silný vliv.
ČTĚTE TAKÉ: Moskva hlásí dobytí města Selydove. Leží pár kilometrů od klíčového Pokrovska
Na první pohled se zdá, že vítězí cesta do Evropy. První kolo prezidentských voleb jasně vyhrála dosavadní prozápadní hlava státu Maia Sanduová, když získala přes 42 procent hlasů. Navíc uspěla i s referendem o zakotvení budoucnosti Moldavska v Evropské unii, byť velmi těsně. Pro se vyjádřilo 50,46 procenta hlasujících.
REPORTÁŽ: Lipavského cesta k nesmiřitelným sousedům. Jak Sarajevo a Bělehrad touží po EU?
Bosna a Hercegovina stojí společně se Srbskem o členství v Evropské unii. Tito dva nesmiřitelní rivalové, kteří mezi sebou mají plno zlé krve z dob války v Jugoslávii, jsou však vytouženému cíli stále daleko. Sarajevo nesplňuje řadu podmínek kladených Bruselem, u Bělehradu je problém zejména jeho náklonnost k Rusku, které už třetím rokem vede agresivní válku na Ukrajině.
Sanduová však nemá vyhráno. Prezidentku čeká druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém se jí postaví Alexandr Stoianoglo – bývalý nejvyšší zemský prokurátor s podporou opoziční Strany socialistů Moldavska. Ta je považována za populistickou a především proruskou, jak si už před lety všímal třeba deník The Washington Post.
Právě Rusko má velký zájem na tom, aby Sanduová neuspěla. Už tak pro něj bylo ránou (z jejich pohledu) neúspěšné referendum o EU. Kreml se na to konto ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova ozval s tím, že hlasování bylo „zmanipulované“ a moldavští představitelé „zatahují Západ do ruské sféry vlivu“.
Kreml tak i nadále může do voleb zasáhnout. Sanduová v prvním kole sice získala solidní výsledek, ale do druhého ji čeká těžký úkol – uspět i u voličů poražených. A většina z poražených kandidátů se mezitím vyjádřila pro Stoianoglua. Výjimkou je bývalý starosta města Balti Renato Usatij. Ten skončil třetí s necelými 14 procenty hlasů a stále se nerozhodl, zda ve druhém kole podpoří současnou prezidentku, či jejího vyzyvatele.
Ruský boj o bývalé sovětské republiky
Institut pro studium války uvádí, že ruský prezident Vladimir Putin se v Moldavsku může ještě více angažovat například vyvoláním proruských protestů namířených proti Sanduové. Svoji roli může sehrát uprchlý a v Moldavsku trestně stíhaný politik Ihor Shor, který měl finančně podporovat výcvik několika Moldavců v Rusku, Srbsku a také v Republice Srpské (území v Bosně a Hercegovině; pozn. red.). Jejich trénink byl především zaměřen na to, jak vyvolat nepokoje a destabilizaci.
Rusové tak pohlíží na Moldavsko podobně jako na Gruzii – další zemi, ve které se ozývaly hlasy po Evropě. V kavkazském státě nyní ruský vliv uspěl, když místní parlamentní volby ovládla proruská vládní strana Gruzínský sen, která by tak měla pokračovat u moci.
Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová svolala protest proti výsledkům voleb a v ulicích Tbilisi tak demonstrovaly desítky tisíc lidí.
PODÍVEJTE SE: Volby byly ukradeny, Gruzie se stala obětí speciální ruské operace, říká tamní prezidentka
