REPORTÁŽ: Lipavského cesta k nesmiřitelným sousedům. Jak Sarajevo a Bělehrad touží po EU? Zdroj: Tomáš Kačmár
Bosna a Hercegovina stojí společně se Srbskem o členství v Evropské unii. Tito dva nesmiřitelní rivalové, kteří mezi sebou mají plno zlé krve z dob války v Jugoslávii, jsou však vytouženému cíli stále daleko. Sarajevo nesplňuje řadu podmínek kladených Bruselem, u Bělehradu je problém zejména jeho náklonnost k Rusku, které už třetím rokem vede agresivní válku na Ukrajině.
Že je vliv Ruska v regionu mimořádně silný, potvrdil na dotaz CNN Prima NEWS bosensko-hercegovinský ministr zahraničí Elmedin Konaković. Ukázal to na příkladu prezidenta Republiky srbské (jedné ze dvou entit tvořící Bosnu a Hercegovinu; pozn. red.) Milorada Dodika. „Můžete se podívat na snímky ze 6. června, jak je na návštěvě Ruska, a to letos už podruhé. Poprvé tam byl v lednu. Jednal s (Alexandrem) Lukašenkem i Putinem,“ řekl redakci bosenský šéf diplomacie.
ČTĚTE TAKÉ: Raketa by mohla v Bruselu rozbít fontánku, řekl Fico. Za výrok ho pochválil Lavrov
„Vliv Ruska v Bosně a Hercegovině je značný a zhoubný. Je to proto, že se jim nelíbí, jak zlepšujeme své vztahy s partnery v Evropě,“ sdělil dále Konaković.
Otázky na Rusko a tamního prezidenta Vladimira Putina jsou pro srbské politiky zjevně nežádoucí a k odpovědím se nemají. Ukázkou budiž chování, které českým novinářům předvedl srbský ministr zahraničí Marko Djurič. Původně počítal s otázkami na tiskové konferenci s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským při jeho návštěvě Srbska, když se ale dozvěděl, že se čeští novináři hodlají ptát mimo jiné na Rusko a Putina, byly dotazy zrušeny. Oficiálně z časových důvodů.
Bosňáci (slovanští muslimové v Bosně, největší zdejší etnická skupina, pozn. red.) ve válce sice podporují Ukrajinu, ale spíše jen symbolicky. Především se však staví proti Rusku, a to z vlastních důvodů. Kreml totiž na Balkáně a zejména pak právě v jeho východní části má velký vliv. A u Srbů, odvěkých rivalů Bosňáků, nachází útočiště, ze kterého může působit.
Trable Bosňáků v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsala i česká velvyslankyně v zemi Jana Lolić Šindelková, která poznamenala, že zde panuje nacionálně orientovaná politika a soužití mezi jednotlivými entitami bývá složité. „Připadá mi to jako dva oddělené světy,“ řekla redakci.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský při setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem v Bělehradě Zdroj: Tomáš Kačmár
Český ministr zahraničí Jan Lipavský se svým srbským protějškem Markem Ďuričem Zdroj: Tomáš Kačmár
Šéf tuzemské diplomacie Jan Lipavský v Bělehradě jednal mimo jiné s premiérem Milošem Vučevičem. Zdroj: Tomáš Kačmár
Jan Lipavský Zdroj: Tomáš Kačmár
Český ministr zahraničí Jan Lipavský se svým srbským protějškem Markem Ďuričem Zdroj: Tomáš Kačmár
Elmedin Konakovič Zdroj: Tomáš Kačmár
Jan Lipavský Zdroj: Tomáš Kačmár
Český ministr zahraničí Jan Lipavský při setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem v Bělehradě Zdroj: Tomáš Kačmár
Český ministr zahraničí Jan Lipavský se svým srbským protějškem Markem Ďuričem Zdroj: Tomáš Kačmár
Šéf tuzemské diplomacie Jan Lipavský v Bělehradě jednal mimo jiné s premiérem Milošem Vučevičem. Zdroj: Tomáš Kačmár
Jan Lipavský Zdroj: Tomáš Kačmár
Český ministr zahraničí Jan Lipavský se svým srbským protějškem Markem Ďuričem Zdroj: Tomáš Kačmár
Elmedin Konakovič Zdroj: Tomáš Kačmár
Jan Lipavský Zdroj: Tomáš Kačmár
Ani téměř tři dekády po válce v Jugoslávii se navíc jednotlivé národy stále neusmířily. „Existují názory, že 29 let po válce na skutečné usmíření není dost. Zároveň se lze zamyslet nad tím, kdy skončila druhá světová válka v Evropě, jak strašná byla, kdo koho zabíjel a kdy následně vznikla Evropská unie. Z tohoto pohledu 29 let bylo až dost,“ myslí si česká velvyslankyně.
Ruský vliv je podle ní v zemi silně znát, a to zejména právě v Republice srbské. „Nepodceňovala bych ho, ale ani nepřeceňovala. Pro oportunistickou Moskvu maličká Bosna a Hercegovina rozhodně není prioritou číslo jedna a pravděpodobně ani číslo 15,“ dodala Lolić Šindelková.
Samotná cesta do Evropské unie zůstává pro oba státy trnitá. U Bosny a Hercegoviny je problém, že nesplňuje drtivou většinu podmínek, které jí Evropská unie zadala. Proto zatím může o členství pouze snít.
Srbsko je v plnění podmínek dál. Ostatně Lipavský během své návštěvy Bělehradu řekl, že EU je potěšena progresí Srbů. Zůstávají však obavy, že by zejména kvůli liknavému postoji k odsouzení ruské invaze na Ukrajinu mohlo Srbsko v EU „zlobit“ podobně jako Maďarsko.
Bělehrad se nezapojuje do protiruských sankcí, nemá problém s ruskými občany na území svého státu a na jeho území působí i Kremlem řízená média. Místní prezident Aleksandar Vućić a jeho lidé navíc ovládají veřejnoprávní média či potlačují opozici.
Přijetí do unie je pro oba balkánské rivaly běh na dlouhou trať. Sen jménem Brusel jim zůstává, ale zatím je stále v nedohlednu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Žádná mistrná strategie, ale brutální síla. Jak Rusové dobyli ukrajinský Vuhledar?
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
