Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Státní maturitní testy se možná od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit by se mohly jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech by určoval Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z návrhu úpravy vyhlášky k maturitám, kterou připravilo ministerstvo školství a ČTK ho má k dispozici. Novela má sladit podobu zkoušek se změnou školského zákona, podle níž testy zůstanou jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.
Podle návrhu by testy měly ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě, a neměly by se proto hodnotit stupni prospěchu. Testy by měly být podmínkou k získání maturity, ale prospěch by mělo tvořit hodnocení ze školní maturity, uvedlo ministerstvo. Podle něj by to mělo přiblížit obsah zkoušky k tomu, co se učí v různých oborech vzdělávání.
Z každého matematik nevyroste. Maturity zvyšují počty neúspěšných, říká expert
Minulý týden zasedli maturanti po celém Česku do lavic, aby vyplnili písemnou část maturitní zkoušky. Studenti, kteří budou maturovat z počtů, museli projít didaktickým testem z matematiky. Podle pondělních výsledků ho nesplnilo 17,5 procenta studentů. Podle experta na vzdělávání Bohumila Kartouse za to zčásti může také koronavirová pandemie.
„Součástí hodnocení (testů) bude konkrétní procentní úspěšnost žáka, která bude uvedena pouze v protokolu o výsledcích didaktických testů žáka,“ stojí v návrhu. Hranici úspěšnosti by podle něj uvedl Cermat v zadání testů. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka by tvořila ze 40 % známka ze slohu a z 60 % z ústní zkoušky. Z matematiky se dělá pouze test.
Další varianta? Z testů by byla nejhorší známka 4
Jinou možností by bylo hodnocení testů známkami od 1 do 4, které by se započítávalo do celkového výsledku maturity. Tato varianta by podle úřadu neplnila záměr posílit zaměření oborů. Pravděpodobně by ale mohla přispět k udržení vyšší úrovně testu z cizího jazyka, připustil úřad.
Didaktický test z matematiky letos u maturit nezvládlo 17,5 procenta studentů
Neúspěšnost u maturit letos proti loňskému roku vzrostla. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením týkajícím pandemie koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl. Ke zkoušce tak mohli jít všichni studenti posledních ročníků středních škol.
Dosud se hodnotily všechny tři části zkoušky známkami, z nich se pak vypočítala celková známka z předmětu. V cizím jazyce činilo hodnocení testu polovinu celkového výsledku, ústní a písemná část po čtvrtině. V češtině měly všechny části stejnou váhu.
Státní maturita se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat, z matematiky nebo cizího jazyka, kterému dává většina přednost. Zákon donedávna předpokládal, že od jara příštího roku začne být maturita povinná ze všech tří předmětů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) prosadil změnu, která zachová dosavadní stav. Zároveň ponechá státu jen didaktické testy; písemnou a ústní část zkoušek z jazyků vrací do škol.
Změnit by se mohl i počet témat slohové práce
U slohu z češtiny by ředitelé měli stanovit čtyři témata, ze kterých si maturant bude moci vybrat. Dosud jich Cermat vypisoval šest. Doba na napsání prací se nezmění, u češtiny bude 110 minut, u cizího jazyka 60 minut. Rozsah slohu z češtiny by měl být alespoň 250 slov a v cizím jazyce 200 slov.
Ministerstvo předpokládá, že vyhláška by mohla platit od 1. října. Maturitní slohy by mohly začít 1. dubna, ústní zkoušky 16. května. Období maturit by mělo skončit 10. června. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová na začátku srpna upozornila, že školy musí vyhlásit kritéria zkoušek nejpozději sedm měsíců dopředu. Podle ní ministerstvo začalo vyhlášku řešit pozdě. Plaga řekl, že jeho úřad počítá s tím, že se vše stihne včas.
