K VĚCI 10.10.2023
Takřka 40 procent žáků devátých tříd vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 procent střední až těžké úzkosti. Alarmující výsledky přinesl průzkum Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). I přes nepříznivé závěry výzkumu ředitel ústavu Petr Winkler vnímá pozitivně, že jsou mladí daleko ochotnější přiznat si duševní problémy a řešit je, ve srovnání se staršími generacemi, které je často zahánějí alkoholem nebo násilím. Výsledky průzkumu okomentoval v pořadu K věci.
Winkler ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že mladší generace není přecitlivělá nebo méně odolná: „Narodili se do světa, který je odlišný od toho, ve kterém se narodili jejich rodiče. Spousta věcí pro ně není jasná a zřejmá, jsou tu daleko větší nároky na zodpovědnost, na úspěch.“
Výsledky průzkumu zveřejnili odborníci z Národního ústavu duševního zdraví.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když se objeví příznaky, je už pozdě. Nemoci, která zabila Patejdla, ale předejít lze
Z nárůstu psychických potíží viní ředitel NUDZ obrovské množství psychosociálních stresorů, jimž mladá generace musí čelit. „Žijí v pozdně informační společnosti, která je vysoce individualizovaná, je obrovský tlak na jednice, jak má vypadat, co má dělat, čeho má dosáhnout, aby byl považován za úspěšného,“ uvedl Winkler. Vše prý navíc doprovázejí ještě další faktory, kvůli kterým se mladí cítí nejistí, například covid nebo válka na Ukrajině.
Ačkoliv je podle Winklera přibývání duševních onemocnění dlouhodobý problém, kvůli zmíněným dalším faktorům významně eskaloval. „Viděli jsme to na datech, která jsme sbírali před covidem a za covidu, kdy počet duševních onemocnění v dospělé populaci narostl někde z 22 asi na 30 procent,“ popsal Winkler.
Kult těla u dívek
Průzkum ukázal, že ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. V tom podle Winklera hraje roli i kult těla: „Je velký tlak na to, jak dívky vypadají. Pokud nesplňují hodně přísná kritéria, tak často cítí pocity méněcennosti a podobně. Ale je to dáno i biologicky hormonálními změnami, odlišnou odpovědí na stres, která je u dívek jiná než u chlapců.“
Domnívá se, že se situace musí řešit efektivní prevencí a případnou včasnou intervencí. „To, co můžeme udělat v nějakém krátkodobém a střednědobém horizontu, je právě vybavit populaci znalostmi a schopnostmi efektivní péče o duševní zdraví. Být schopen se vyrovnat se základními stresory, vnímat problémy u lidí, kteří jsou kolem mě a pomoct jim,“ upřesnil.
V Česku totiž dlouhodobě chybějí dětští psychiatři a psychologové. „Čekací doby na dětského psychiatra nebo dětského psychologa jsou velmi dlouhé. Pokud jde o lůžkovou psychiatrickou péči, dle mých zpráv z praxe je tam situace taková, že většina dětí, která se tam dostane, je už sebevražedná,“ řekl Winkler. Vyřešit nedostatek odborníků by podle něj trvalo několik let. Proto je zatím nejlepší cestou věnovat se prevenci.
Winkler zároveň dodal, že nejde o situaci specifickou pro Česko. Problém je celosvětový, situace je však mnohem horší v nízkopříjmových nebo středně příjmových zemích.
