Patří k nejlepším rozhodčím v bojových sportech. I proto dostal Jakub Müller možnost dohlížet na zápasy v nejslavnější kleci, tedy pod značkou UFC. Trenér a sudí v jedné osobě má o MMA encyklopedické znalosti, a tak může asi nejlépe přiblížit bodování nejen v případě tolik diskutovaného duelu Patrik Kincl vs. Karlos Vémola na turnaji Oktagon 43. „Vémola se pral 25 minut a za celou dobu nepolevil ve snaze vyhrát zápas. I když Karlose člověk nemá rád, srdce mu upřít nelze,“ říká Müller v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Můžete pro připomenutí stručně vysvětlit, proč byl duel Patrik Kincl vs. Karlos Vémola 2 bodován jako jasné vítězství Kincla?
Zápas byl bodován 50:45. Pokud zápasník v kole zvítězí, a není to úplně dominantní, přičte si skóre 10:9 podle takzvaného „Ten point must“ systému, který původně pochází z boxu. A kola vyhrál proto, že byl lepší v hlavním kritériu, kterým je efektivní striking (údery, pozn. red.) a grappling (boj na zemi, pozn. red.).
ČTĚTE TAKÉ: Vémola zvažuje konec kariéry. Nevzal jsem si lehkou písemku, říká o soupeři pro poslední zápas
Je pravdou, že podle dřívějšího bodování by vyhrál Vémola? A s jakým výsledkem?
Nemyslím si. Už před 14 lety podle starých pravidel porazil Diego Sanchez Claye Guidu z nevýhodné pozice. Možná by Vémola vyhrál podle starých pravidel první dvě kola, ale to je za mě maximum.
Kdy se ta pravidla změnila? A jak často a proč k tomu dochází?
Od 1. ledna 2017. A bodovací kritéria se nezměnila! Jen bylo jasně vysvětleno, že efektivní agresivita a kontrola jsou pouze pomocná kritéria, která mají být brána v potaz, až když je efektivní striking a grappling naprosto vyrovnaný. Ovšem spousta bodových rozhodčích to tak chápala už před rokem 2017, jen to v pravidlech nebylo výslovně napsáno. Šlo třeba také o to, aby se takedown (strh k zemi, pozn. red.) bodoval, není to jen o změně pozice z postoje na zem, ale i o následné ofenzivě. Ale opět, pokud někdo soupeře hodil, a ten se do dvou sekund postavil, dobrý bodový tomu příliš váhy nepřikládal už před rokem 2017. Takže bych řekl, že bylo dáno na papír to, co dávalo smysl vždy. Tedy že na prvním místě je efektivita boje. Vše bylo jasně formulováno, protože v té původní verzi si to v podstatě každý mohl vyložit tak, jak se mu to hodilo.
Co je, a co není takzvaně signifikantní úder?
Signifikantní úder je statistika, kterou si televize a organizace vymyslely, aby mohly nějakým způsobem kvantifikovat, co se děje. Ovšem bodování není matematika, je to zhodnocení dopadu na soupeře, nikoliv počítání zásahů. Jeden zápasník může mít v kole dvojnásobek signifikantních úderů, a přesto může být několikrát otřesen a kolo jasně prohrát. Této statistice bych velkou váhu nepřikládal. Třeba v zápase Gábor Boráros vs. Mickael Lebout měl Gábor spoustu signifikantních úderů, ale já tam popravdě skoro žádné neviděl.
Jak si vysvětlujete, že Vémolovi trenéři z Anglie viděli svého svěřence vyhrávat? Dokonce se mu pak soukromě i veřejně omluvili. Jsou to přitom v oboru profesionálové.
V první řadě musím říct, že jeho trenéři z Anglie jsou famózní. Když jsem Vémolu rozhodoval, dostával od nich vždy naprosto precizní technické rady. Určitě patří k naprostému topu, co jsem jako rozhodčí z rohu slyšel. Nicméně spousta trenérů se ohledně pravidel příliš nevzdělává, popřípadě poslouchá rozhodčí ze staré školy, kteří si je častokrát vykládají po svém.
Hodně se mluvilo o damage na straně Vémoly. Jeho tvář vypadala hodně špatně. Ale má tento optický dojem vliv na samotné bodování?
Samozřejmě. Proto dobrý bodový nenapíše skóre do doby, než uvidí zápasníka dojít po svých do rohu. Bodování je posuzování efektivity. Efektivní je způsobit soupeři újmu, otřást jím, rozkopat mu nohu, přiškrtit ho v submisi, natrhnout ho (tržná rána v obličeji, pozn. red.)… To vše rozhodčí musí sledovat a posoudit efekt na soupeři. V nových pravidlech se slovo efektivní opakuje neustále dokola.
Vémola se stal po zápase terčem kritiky, že vlastně nic nepředvedl a podobně. Co na to říkáte?
Myslím, že ukázal obrovské srdce. Ta damage (poškození, pozn. red.) byla hodně podstatná. Spousta doktorů by to podle mě třeba v boxu zastavila. Tam je zvykem volat doktora mnohem častěji. Každopádně se Vémola pral 25 minut a za celou dobu nepolevil ve snaze vyhrát zápas. I když Karlose člověk nemá rád, srdce mu upřít nelze. Osobně jsem ho pískal v souboji s Piotrem Strusem, v němž to dozápasil na autopilota. Ve třetím kole prakticky nevěděl, kde je. Na druhou stranu si lidé platí vstupenky a PPV (placený stream, pozn. red.), takže mají právo říkat, co chtějí. I když komunita kolem MMA má zatím před sebou ještě hodně dlouhou cestu v pochopení toho sportu.
Replay se může použít ve chvíli, kdy si rozhodčí není jistý, jestli se stal faul.
Jak těžká je práce ringového rozhodčího? Lze to nějak přiblížit? Jaká je to zodpovědnost?
Je to samozřejmě hodně těžké. Člověk je zodpovědný za zdraví zápasníka a jeho kariéru. Proto bytostně nesnáším rozhodčí, kteří toto berou na lehkou váhu a třeba si před pískáním dají „pivečko“. Myslím, že třeba v profi boxu rozhodčí i trenéři v rohu dávají na zdraví zápasníka mnohem větší pozor a kolikrát zastaví zápas při jednostranné převaze, i když je zápasník fyzicky schopen ještě nějakou dobu odolávat. Tam totiž byla spousta úmrtí. To bohužel MMA čeká také, a poté někteří svůj přístup přehodnotí.
Musíte jako rozhodčí v kleci sledovat souboj určitě nějak specificky… A jaká je úloha ostatních rozhodčích během zápasu, jsou nějak rozdělené úlohy, kdo na co dává pozor?
Rozhodčí v kleci dohlíží na dodržování pravidel a je tam od toho, aby zápas ukončil ve správný moment. Bodový oceňuje, který zápasník je v kole efektivnější. „Pit“ kontroluje zápasníka před vstupem do klece. Komisaři kontrolují chování rohu bojovníka během zápasu, v pauzách a po zápase. Kontrolují i bojovníka v šatně. „Cutman“ maže zápasníka vazelínou před bojem a během přestávky ošetřuje tržné rány a otoky. Supervizor dohlíží na práci celého týmu. Každý má svou jasně danou roli.
Můžete během duelu použít něco jako VAR, tedy přehrání videozáznamu?
Ano, replay se může použít ve chvíli, kdy si rozhodčí není jistý, jestli se stal faul. Například zásah prstem do oka, to je někdy velice těžké registrovat. Popřípadě jestli při kopu nebo kolenu do hlavy nebyl zápasník na zemi, kde je toto zakázáno. Samozřejmě musí být k dispozici technologie.
Kincl se v zápase dopustil ublížení na zdraví, zatímco Vémola jen omezování osobní svobody.
Ještě k zápase Kincl vs. Vémola 2… Ozývala se kritika na ringového rozhodčího. Například, že měl bojovníky víc „roztrhávat“. Co na to říkáte?
A proč? Stejně když už to jednou trhnul, byl zápas po restartu do tří sekund zase v té samé pozici. Za mě by měl rozhodčí do boje zasahovat co nejméně. Restarty jsou od toho, aby se zabránilo „stalemate“, což je patová situace, která nikam nevede. Když se podíváme na obličej Vémoly po zápase, dovolil bych si tvrdit, že boj v té pozici někam vedl. Že to lidem nepřijde atraktivní, není starost rozhodčího. Ve fotbale taky nepískne jen tak ve 30. minutě penaltu, aby to bylo zajímavější. Pokud by se dalo něco hlavnímu vytknout – mohl Vémolu důrazněji varovat za údery pod pás, případně během pátého kola možná přivolat doktora, aby zkontroloval, jestli není nějaký vážnější problém s očima Vémoly, protože ten otok se zhoršoval každou vteřinou. Ale to je jen můj názor.
Poslední dotaz. Není bodování MMA trochu jako u krasobruslení… Tedy, že se do něj může promítnout nějaký „umělecký dojem“, názor toho, kdo hodnotí?
Bodování MMA je jako vyšetřování násilných zločinů. Jde o to posoudit, kdo komu jak moc ublížil. Kincl se v zápase dopustil ublížení na zdraví, zatímco Vémola jen omezování osobní svobody. (směje se) Proto je Kincl vítěz. Ale bez nadsázky: příměr ke krasobruslení asi nebude úplně mimo. Bodovat efektivitu násilí je hodně subjektivní. Navíc rozhodčí nemá v oku rentgen, takže úder, který mohl působit jako něžné plácnutí, mohl třeba zlomit soupeři žebro. Tím pádem bude ohledně bodování vždy hodně diskuzí.
