Policisté podezřívají myslivce ze sabotáže
Na Jablonecku pokračují v práci elitní odstřelovači, kteří tam byli povoláni kvůli odstřelu divokých prasat. Za poslední dvě noci ale nezaznamenali žádný úlovek. Policisté v této souvislosti vyšetřují, jestli někdo jejich práci nesabotuje: V lese byl rozsypán prací prášek a fotopast nachytala myslivce, kteří močili na takzvaném vnadišti.
Policie na Jablonecku vyšetřuje pokus o sabotáž odstřelu divokých prasat. Někdo v lese rozsypal prací prášek, zřejmě aby neznámým pachem odradil divočáky. Policejní odstřelovači, kteří jsou na lov nasazeni, vyšli dvě noci po sobě naprázdno. „Bohužel i tyto věci nám práci velmi znesnadňují,“ potvrdila mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.
ČTĚTE TAKÉ: Muž s puškou se procházel po dětském hřišti v České Lípě. Bleskově zasáhla policie
Myslivecký hospodář Jan Bejdák připouští, že prací prášek v lese rozsypal někdo z členů místního spolku. „Je to klukovina, která se neměla stát. Obvolal jsem všechny členy mysliveckého spolku Zelené údolí a apeloval jsem na ně, aby se takové věci neděly,“ zdůraznil Bejdák.
Policisté ale rozsypaný prášek v lese berou velmi vážně. Podle nich se někdo pokusil zmařit plnění jejich úkolu – tedy likvidaci přemnožených divočáků v dané lokalitě kvůli nebezpečí šíření afrického moru prasat. „Zahájili jsme úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci,“ informovala Rubášová. Za to v krajním případě hrozí až tři roky vězení.
V médiích se navíc objevila fotografie z fotopasti, která zachycuje dvojici myslivců močících na takzvaném vnadišti. To je místo, kam myslivci lákají divočáky, aby je pak mohli střílet z posedu. Poslední dvě noci tam ani jedno prase nepřišlo. Podle odborníka z České zemědělské univerzity (ČZU) ale lidský pach z moči prasata příliš vyděsit nemohl. „Jsou v téhle lokalitě na lidi zvyklá. Co se týká toho prášku, tam je to těžko říct, podle policie ho bylo celkem hodně,“ uvedl Miloš Ježek, vedoucí Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU.
Napjaté vztahy mezi myslivci a snajpry
Naschvály projevující se močením a rozhazováním prášku svědčí v každém případě o tom, jak napjaté jsou vztahy mezi myslivci a organizátory odstřelu. Myslivci jsou přesvědčeni, že nasazení odstřelovačů bylo zbytečné. Ministr zemědělství na druhé straně opakovaně v médiích tvrdí, že se myslivci málo snaží stavy divočáků snížit. Veterinární správa připomíná všemožné pobídky, které myslivci dostávali, aby byli motivováni divočáky lovit. „Přesto to číslo odstřelených prasat je každým rokem zhruba stejné,“ připomněl Roman Šebesta, krajský ředitel veterinární správy pro Liberecký kraj.
Podle myslivců je prasat v dané lokalitě mnohem méně, než tvrdí veterináři a policie. „Policisté dělají, co mohou. Mrznou tady, vůbec jim ty podmínky nezávidím. Ale kde není zvěř, nemohou být ani odstřelené kusy,“ komentoval nulový výsledek policejních střelců v aktuálním týdnu hospodář Bejdák. Minulý týden za tři noci odstřelovači ulovili čtrnáct prasat. Veterinární správa se opírá o monitoring z vrtulníku s termovizí i o data z fotopastí. „Podle našich údajů se v oblasti pohybuje 100 až 200 kusů prasat,“ řekl Šebesta.
Střílí se všichni divočáci
Policejní střelci dostali za úkol střílet všechna prasata bez rozdílu věku. „Potřebujeme snížit populaci tak, aby neměla potřebu migrovat na jiná teritoria a případně roznášet dál nákazu,“ vysvětlil krajský ředitel veterinární správy. Podle myslivců ale odstřelovači střelili i hlavní „bachnu“, tedy samici, která vodí stádo. „Bez ní se selata rozprchnou a na vnadiště už se nevrátí. Navíc to může podpořit i množení divočáků, protože hlavní bachna odhání samce od mladých samic a nenechává je brzy pářit, teď tu možnost mají,“ popsal Bejdák, co myslivci považují za chybu.
Africký mor prasat je vysoce nakažlivá choroba, která se sice na člověka nepřenáší, ale pro prasata je smrtelná. Pokud by se nákaza dostala do některého z komerčních chovů domácích prasat, způsobilo by to obrovské škody. Celý chov by v takovém případě musel být zlikvidován, podobně jako se to děje při proniknutí nákazy ptačí chřipky do chovu drůbeže. Nákaza pravděpodobně přišla do Česka z Polska a veterináři se nyní s pomocí policejních ostrostřelců snaží zamezit jejímu postupu do vnitrozemí. Honitby na Jablonecku jsou nárazníkovým pásmem. Žádné z odstřelených prasat zatím nakažené nebylo.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Odstřelené prase za milion. Nasazení elitních snajprů je plýtvání, zuří myslivci na Jablonecku
