Možnost pálit do Ruska? Velký efekt pro Ukrajince, míní Bříza. Očekává smršť ruských výhružek

Americký systém protivzdušné obrany MIM-104 Patriot

ZPRÁVY PLUS, Josef Kraus, Vlastislav Bříza - 18.11. v 11:30

Povolení Ukrajině ostřelovat raketami dlouhého doletu cíle na území Ruska bude mít velký efekt, válku to ale nerozhodne, pronesl ve vysílání CNN Prima NEWS expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza. Kreml již varoval před okamžitou reakcí. Bříza však míní, že Rusko již nemá mnoho prostředků, jak válku eskalovat. Použití jaderných zbraní expert vyloučil.

Americký list The New York Times v neděli uvedl, že prezident Joe Biden, který v lednu Bílý dům opustí, povolil Ukrajině ostřelovat americkými raketami i cíle na ruském území. S podobnou informací přišla s odvoláním na vlastní zdroje také agentura Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat.

ČTĚTE TAKÉ: Drsný ruský útok na město Sumy. Zemřelo deset lidí včetně dvou dětí, desítky jsou zraněny

„Jsou to rakety, které mají dosah až 300 kilometrů a co je podstatné, jsou odpalované ze země a ještě navíc k tomu jsou odpalované z oněch raketometů HIMARS. To znamená, že ukrajinská obsluha s nimi umí velmi dobře pracovat,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza.

Dodal, že pokud tyto rakety budou použity proti logistickým uzlům, muničním skladům či velitelským stanovištím v Rusku, bude to mít velký efekt. „Nerozhodne to však válku, to je potřeba podtrhnout, nicméně bude to zapadat do mozaiky, která bezesporu ukrajinským vojákům pomůže především v Kurské oblasti, kde se očekává útok až 50 000 vojáků Ruské federace a Severní Koreje,“ sdělil Bříza.

Podobně to vidí i bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Bude to mít poměrně zásadní efekt na ruské území, které se s tím musí popasovat. Na druhou stranu je to mnohem důležitější symbolické gesto. Američané vlastně prolomili něco, o čem se tady dlouho spekulovalo, to znamená umožnění Ukrajincům intenzivně zasahovat ruské teritorium,“ pronesl Kraus.

Kreml již varoval, že reakce na možné střely bude okamžitá. Podle Břízy se nic jiného než tato slova nedalo čekat. „Kreml vždy reaguje, když přichází takový nový prvek na bojiště. Byly to raketomety HIMARS, byly to stíhačky F-16 či dalších několik příkladů. Kreml bude samozřejmě reagovat velmi rozrušeně,“ popsal Bříza. Dodal, že senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov mluvil i o hraně světové války. „To samé očekávám od některých prominentů z bezpečnostní rady Ruské federace, například bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva,“ řekl Bříza.

Zdůraznil ale, že Ruská federace již nemá mnoho prostředků, jak válku eskalovat. „Neučinila všeobecnou mobilizaci, tomu se ostatně brání ‚jako čert kříži‘, protože by to znamenalo velké vnitropolitické pnutí. A co se týče jaderných prostředků, Ruská federace určitě jimi na případné použití těchto raket reagovat nebude,“ ubezpečil Bříza. Podotkl, že něco jiného je ale jaderná rétorika. „To určitě vytáhne tak, jak jsme to slyšeli v posledních dvou letech již mnohokrát,“ sdělil.

Krok Spojených států v pondělí uvítal ministr zahraničí Jan Lipavský. „Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových náletů (na Ukrajinu) za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila,“ řekl Lipavský. Podobně se vyjádřila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Podle ní nyní jde o to, aby „nemuseli Ukrajinci čekat na to, až ruské rakety přeletí hranici, ale aby mohli ničit vojenské základny, z nichž rakety vysílají“.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Polské a spojenecké stíhačky byly ve vzduchu. Z Ukrajiny hlásí jeden z největších ruských útoků

Tagy:
válka Ukrajina politika Bílý dům The New York Times obrana Jan Lipavský Rusko ozbrojený konflikt Moskevský Kreml jaderná zbraň Josef Kraus Vlastislav Bříza konflikt, válka a mír