Mrtví zůstávají na ulicích. Ekvádor kvůli koronaviru čelí kolapsu zdravotnictví
Výběr redakce
Nejdramatičtější dopady pandemie nového koronaviru v Latinské Americe řeší Ekvádor. Zdravotní systém malého jihoamerického státu se zhroutil a nemocnice v největším přístavu Guayaquil nemají kapacitu přijímat pacienty. Rodiny tak své mrtvé nechávají na ulicích. Nedostupné jsou i pohřební služby.
Internet zaplnila videa, která ukazují mrtvá těla zabalená v plastových pytlích odložená v ulicích. Pro to, aby mohly rodiny předat těla svých příbuzných pohřební službě, potřebují lékařské potvrzení. To ale v nastalé situaci většinou nemohou získat. Aby v rovníkovém Ekvádoru nemuseli sdílet domovy s mrtvými těly, rozhodli se obyvatelé Guayaquilu, že nechají mrtvoly na ulicích.
Ekvádor je po Brazílii a Chile nejvíce zasaženým státem Latinské Ameriky se 4,5 tisíci potvrzenými případy, reálná čísla ale budou vyšší.
Čtěte také
V tuto chvíli už prakticky ani nefungují nemocnice. Situaci komplikuje společenská situace. Podobně jako další latinskoamerické přístavy je Guayaquil plný chudinských čtvrtí. Více než polovina místních není přihlášená do systému sociálního zabezpečení. Soukromou zdravotní péči si ve městě s 12 procenty obyvatel pod hranicí chudoby může dovolit jen málokdo.
Ekvádorka Elsa Ortiz dlouhodobě žije ve Španělsku, ale v latinskoamerickém státě má rodinu, s níž udržuje čilý kontakt. Vysvětluje, že situace v Guayaquilu je náročná zejména kvůli silným sociálním rozdílům, neaktivní vládě a nemožnosti dodržovat karanténu.
Proč zkolaboval zdravotní systém?
Důvodů je více, zejména škrty ve zdravotnictví a nedostatek zdravotnického personálu a vybavení. Po nárůstu nemocných se naplnily kapacity nemocnic, lidé umírají v domácnostech bez toho, aby je někdo diagnostikoval. Pokud se dostanou do nemocnic, většinou je nikdo neošetří. Je to způsobené příšernou správou lokálních autorit, starostů a prefektů. V případě Guayaquilu situaci zhoršují sociální rozdíly. Je něco jiného dodržet karanténu ve standardním domě a v chudinské čtvrti, kde se chatrče staví z prken, plechu, na konstrukcích nad řekou a bez vodovodů (pozn. v provincii Guayas, jejímž hlavním městem je Guayaquil, žije 26 procent obyvatel bez přístupu k pitné vodě). Mnoho lidí v Guayaquilu pracuje v šedé zóně, žijí z toho, co denně prodají na ulici. Lidé si tak musí položit otázku: Umřu hlady, nebo umřu na COVID-19? Jiná situace je v hlavním městě Quitu, ačkoli i zde dochází vybavení, jako jsou ochranné obleky.
Bohatí mají přístup ke zdravotní péči a pohřebním službám? Týká se krize výlučně chudých?
Koronavirus zasáhl jak bohaté, tak chudé, ale bohatí se tak snadno nenakazí, mohou dodržet karanténu, mohou pracovat z domova. Podle fotografií, které jsem viděla u svých přátel na sociálních sítích, pohřební služby do domů bohatých jezdí. Jinak je tomu u chudších obyvatel, kteří dávají mrtvé na ulici, aby se těla nerozkládala v jejich domovech.
Proč je zasažen právě Guayaquil?
Guayaquil je nejvíce zasažen, protože právě sem přijela nakažená žena z Madridu, která byla také první registrovanou obětí COVIDu-19 na ekvádorském území. Také se předpokládá, že jedním z center nákazy se stala svatba uspořádaná vysokou společností v době karantény. Nakazili se tak číšníci, uklizečky a kuchaři.
Kdo nese za aktuální situaci vinu?
Na vině je centrální vláda. Dala přednost placení zahraničního dluhu před investováním do nastalé situace. Za přemrštěné ceny také nakoupila roušky. Místní správa pak nevyčlenila místo pro ukládání těl a nezajistila prostředky na boj s koronavirem.
