Šéfuje firmě, která má v Česku desítky tisíc kabelů. Díky nim se tuzemští uživatelé mohou připojovat k internetu nebo využívat mobilní síť pro posílání SMS zpráv a vyřizování telefonátů. Cetin je největším provozovatelem telekomunikační sítě v Česku. Podle Juraje Šedivého má Česko špičkové pokrytí a síť. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětluje, v čem stát komplikuje modernizaci nebo výstavbu infrastruktury, a také proč Muskův Starlink nepovažuje za konkurenci.
Většina českých domácností nebo firem spoléhá na infrastrukturu telekomunikačního gigantu Cetin. Ten spadá do portfolia investiční společnosti PPF a pevnou nebo mobilní sítí pokrývá 99,6 % České republiky. Vedle toho provozuje i sítě v Bulharsku, Maďarsku, Slovensku či Srbsku.
ČTĚTE TAKÉ: Byl jsem dítě, Kingdom Come II mi nesmírně změnilo život, tvrdí představitel Jana Ptáčka
Šéf skupiny Cetin proto očekává, že s podzimními volbami do Poslanecké sněmovny přijde více kyberútoků. V druhé části rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak Cetin v posledních letech zmodernizoval tuzemskou síť.
Při ní namísto zařízení od čínského Huawei upřednostnil švédský Ericsson. „Vnímali jsme indicie od příslušných státních orgánů, zejména NÚKIBu, a vedle technických a ekonomických parametrů jsme při výběru dodavatelů zohlednili i ty bezpečnostní,“ vysvětluje Šedivý.
Skupina PPF byla dříve hlavně finanční skupinou, ale v posledních letech investuje na poli médií a také telekomunikací. Jak v Cetinu a celé skupině přemýšlíte nad segmentem telekomunikací a internetu? Co pro vás tato oblast znamená?
Vstup PPF do telekomunikačního sektoru byl extrémně odvážný krok. Skupina je schopná napříč sektory hledat synergie. Ať už jde o telekomunikační sítě, komerční operátory, televize, tvorbu obsahu a finanční služby, v budoucnu možná i další. Výsledkem jsou nové produkty a lepší hodnotová propozice pro zákazníka. Cetin je toho součástí.
Jiří Šmejc, který má zkušenosti z televize, z finančního sektoru a jako matematik, velmi rychle pochopil fungování telekomunikací a posunul tuto vizi dál. Máme podporu akcionářů, proces řízení je velmi agilní – tohle neuděláte ve velké korporaci, která má 25 schvalovacích struktur a než se k něčemu odhodlá, tak uplynou tři roky.
Skupina Cetin, které šéfujete, nepůsobí jen v Česku, ale i v dalších částech Evropy: v Maďarsku, Bulharsku, Srbsku a také na Slovensku. Jak si v porovnání s ostatními státy stojí fixní a mobilní síť v Česku?
Z hlediska uživatelských zvyků nevidíme významný rozdíl mezi námi a ostatními zeměmi. Co se týče legislativního prostředí nebo regulačního rámce, každá země má svůj vlastní charakter. Otázka je například v jakém sledu, kdy a jak přidělovaly frekvence, které jsou pro nás determinantem, jak obnovovat síť. Například v Srbsku se na aukci ještě čeká. Takže tam modernizujeme síť, ale její finální podoba se ustálí až po přidělení frekvencí. V ostatních zemích modernizace buď probíhá nebo proběhla. V Česku jsme ji v zásadě dokončili, v Maďarsku a Bulharsku ukončujeme, i na Slovensku doběhne v relativně krátké době.
Není naší rolí hodnotit, jestli Huawei nebo ZTE patří mezi více či méně důvěryhodné dodavatele, to je na příslušných státních institucích. Vnímali jsme indicie a vedle technických a ekonomických parametrů jsme při výběru dodavatelů zohlednili i ty bezpečnostní.
Cetin prováděl v posledních letech modernizaci tuzemské sítě. Jak na tom jste nyní v roce 2025?
Začnu našimi mobilními sítěmi, které jsou špičkové v Evropě a jsou špičkové obecně. Do sítě investujeme a využíváme nejmodernější prostředky optimalizace pokrytí a kvality. Český zákazník je extrémně náročný. Obvykle dávám příklad, že když jedete po dálnici D5 mezi Prahou a Rozvadovem, tak bez problémů si vyřídím videohovor. Na německé straně vím, že mi cestou do Mnichova několikrát spadne. Rádiová přístupová síť, kterou poskytujeme, skóruje v nezávislých měřeních na špičkové úrovni v České republice i ve srovnání s ostatními státy.
Co fixní, tedy kabelová síť?
Máme dobré pokrytí kombinací optiky, zejména v městských aglomeracích, a nedávno modernizované metalické sítě, kdy jsme dotáhli optiku relativně blízko bodu spotřeby uživatelů. Český tým přichází se způsoby, jak urychlit penetraci optikou do rodinných domů, většinou jde o venkovské oblasti nebo příměstské části, ve kterých není připojení domácností dostačující. Nákladová charakteristika bytových rodinných domů je výrazně odlišná, jsou to obrovské investice s návratností v dlouhodobém časovém horizontu, ale je to náš hlavní fokus v České republice.
Součástí modernizace, a velkým tématem v Česku, byla výměna techniky, respektive prvků od čínského Huawei, které jste nahradili zařízeními od švédského Ericssonu. Byla to výměna, kterou jste během modernizace chtěli udělat, nebo jste k tomu byli přinuceni všemi možnými politickými okolnostmi?
Ani jedna z možností to úplně nevystihuje. Není naší rolí hodnotit, jestli Huawei nebo ZTE patří mezi více či méně důvěryhodné dodavatele, to je na příslušných státních institucích. My jsme korporátní občané České republiky, majitel a provozovatel kritické infrastruktury, takže jsme vnímali indicie od příslušných státních orgánů, zejména NÚKIBu, a vedle technických a ekonomických parametrů jsme při výběru dodavatelů zohlednili i ty bezpečnostní.
Situace je taková, že v oblasti vývoje nových generací sítí západní svět trošku ztratil rychlost a dech. Ubyli tradiční dodavatelé, byli bychom rádi, kdyby konkurentů na trhu bylo víc. Ericsson byla dobrá volba a společně jsme vystavěli špičkovou síť připravenou na novou generaci digitálních služeb.
Jak obyčejný uživatel, který používá internet nebo mobilní telefon, pozná, že se zmodernizovala síť?
Vidíte to na symbolu 5G na svém displeji, což je důležitý marketingový signál, že to tu je. Ale uživatelé to budou cítit v náročnějších aplikacích. Dneska jsme schopní snížit latenci (odezva mezi akcí uživatele a reakcí systému či zařízení, pozn. red.) na úroveň 50 milisekund i níž. Jsou aplikace, které to využijí a jsou na tom závislé. Když v důsledku nižší latence soused odvedle zakřičí „gól“ o vteřinu dřív, je to spíše vtipná situace - ale například v počítačových hrách a zejména v industriálních aplikacích skutečně potřebujete mít odezvu v řádu desítek milisekund. Vedle latence je tady celá řada dalších technických parametrů, na které sítě ladíme a optimalizujeme, protože ve výsledku ovlivňují, jaký máte jako koncový uživatel pocit z vámi používané aplikace.
Mobilní i optická síť jsou součástí kritické infrastruktury státu podobně jako ropovody či plynovody. Na rozdíl od trubek na plyn či ropu se o digitální sítě starají soukromé společnosti. Měl by stát vlastnit infrastrukturu, jako jsou například 5G vysílače nebo optické a metalické kabely?
Nemyslím si to. Stát má v této oblasti plnit svoje funkce. Těmi nejsou vlastnictví a provoz infrastruktury, ale jasný regulační rámec, včetně přísných kritérií pro výběr dodavatelů služeb kritické infrastruktury. Privátní sektor je schopný vystavět komunikační síť, provozovat a poskytovat na ní služby mnohem efektivněji, než může stát. Jsou výjimky, kdy tržní mechanismus selže. Typicky odlehlá místa s příliš malou hustotou obyvatelstva. Výstavba takové sítě je drahá, ale signál je potřeba tam mít z různých důvodů. Tam může vstoupit do hry nějaká pomoc státu nebo evropské fondy.
Kde tedy vidíte úlohu státu?
V oblasti pevných sítí nepřekážet a vytvořit podmínky k jejich zrychlené výstavbě a pomoct s dotacemi tam, kde jsou potřeba. V mnoha oblastech s rodinnými domy nebo na venkově, kde je výstavba extrémně drahá, není síť k dispozici. Domácnosti a podniky nemají přístup k digitálním službám nových generací, což má jednoznačně negativní dopad na ekonomický rozvoj a konkurenceschopnost celých oblastí. Napáchané škody jsou v dlouhodobém časovém horizontu enormní.
Co považujete za největší problém ve výstavbě?
Dnes narážíme na neuvěřitelné administrativní překážky. Povolovací procesy trvají roky a zdržují celou věc. Paradoxně při výstavbě optické sítě není ten největší náklad samotné vlákno ani aktivní technologie. Jsou to výkopové práce a nekonečné procesy schvalování a koordinace různých subjektů. Osvícené státy v Evropě odstranily tyto bariéry a umožnily provádět výstavbu ve velmi rychlém sledu a levnějšími metodami. Jakákoliv komplikace prodražuje výstavbu. Mnohdy odepíšeme projekty, protože nejsme schopni obhájit návratnost naší investice.
Internet a digitální svět je všudypřítomný. Postupem let se proměnil i typ konzumovaného obsahu, kdy lidé sledují více videí nebo se více ukládají a stahují data z cloudu. Jak očekáváte, že se internet a váš obor promění v dalších letech?
V telekomunikacích jsem začínal v roce 1995, a už na začátku nového milénia se říkalo, že spotřebitel nemá schopnost spotřebovat více dat, než nabízela v té době nastupující 3G technologie. Všechny podobné prognózy nakonec skutečnost vždy podcenily. Dnes říkáme, že ani televize s 8K rozlišením nebo náročnější aplikace ve smartphonech nepotřebují rychlost vyšší než 20 nebo 30 Mb/s na zařízení. Ale s nastupující generací aplikací, včetně AI, to nebude pravda.
Faktem je, že se naplňuje saturace smartphony, z hlediska počtu zařízení pro osobní využití není možnost neomezeného růstu. Ale na druhé straně vidíme postupný nárůst industriálních aplikací: v návaznosti na umělou inteligenci a architekturu cloudových poskytovatelů začínáme vidět enormní nárůsty provozu ve všech částech sítě.
Ve střední Evropě je možná pozvolnější, ale když se díváme na partnery ve Spojených státech a v některých zemích západní Evropy a Středního východu, tak tam je extrémně strmý. V dalších letech očekáváme nové případy využití u tzv. machine-to-machine a industriálních aplikací.
Americký podnikatel Elon Musk provozuje svůj projekt Starlink. Díky síti satelitů, které posílá na oběžnou dráhu, dokáže internetem pokrýt oblasti, ve kterých signál dosud nebyl. Bude pro vás Starlink konkurentem v Evropě?
Jsou případy využití, kdy to dává smysl, a to je v oblastech, kde je ekonomicky neschůdné postavit konektivitu na bázi terestriálních mobilních nebo fixních sítí. Souvisí to s náklady. U fixní optické sítě jsou hlavním nákladem výkopy. Jsou obrovskou počáteční investicí, ale potřebujete ji udělat jednou. Životnost optických vláken je 20 až 30 let, pak se dají relativně efektivně obnovit výměnou v již existujících kabelovodech. Z hlediska provozních nákladů má tato technologie minimální nároky na údržbu, je velmi spolehlivá a datovou kapacitu můžete zvyšovat prakticky neomezeně.
Satelit pro pokrytí z nízké orbity, který dokáže pokrýt velké území včetně nedostupných oblastí, je nutné vyrobit a vynést na oběžnou dráhu. Životnost této technologie je šest až deset let. Pak satelit navedete do atmosféry, kde shoří, a musí se vynést další satelit. Dnes se jedná o tisíce satelitů, cílový stav je někde kolem 40 tisíc, které bude takto nutné periodicky obnovovat. Z hlediska ekonomiky hustě osídlených oblastí v České republice, nehledě na ekologické dopady, to pro nás konkurence není. Může posloužit jako doplněk v místech, kam nedokážeme natáhnout optiku. Satelitní technologie sehraje samozřejmě klíčovou roli v pokrytí odlehlých či málo osídlených oblastí, nebo jako záložní řešení v případě výpadku terestriálních sítí.
VIDEO: Vávra: Kingdom Come II stálo rozumné peníze. Potěší, když hra pomáhá k lepší náladě
