Koronaviry mohou napadat také mozek. Pacienti stále častěji přiznávají, že se u nich po léčbě nemoci COVID-19 objevují příznaky Parkinsonovy choroby jako zmatenost či třes. Vědci mají podezření, že viry mohou proniknout do mozku a poškodit buňky.
Rychlý nástup závažných motorických symptomů relativně krátce po infekci koronaviry znamená přímou souvislost.
S nejnovějšími poznatky přišli vědci z Van Andel Research Institutu v americkém Michiganu, které zveřejnil německý magazín Scinexx. Nedávná pozorování naznačují, že virus může způsobit Parkinsonovu chorobu, především pacienti středního věku si několik týdnů po prodělání onemocnění COVID-19 stěžovali na příznaky tolik typické pro Parkinsonovu chorobu a na změny v mozkové činnosti.
Patrik Brundin z Van Andel Research Institutu popsal stav tří pacientů ve věku 35, 45 a 58 let, kteří byli hospitalizovaní kvůli koronaviru. Ten také prodělali a dva až pět týdnů po propuštění najednou začali vykazovat neurologické příznaky a motorické poruchy. Proto byli vzápětí léčeni jako lidé s Parkinsonovou chorobou, což vedlo ke zlepšení jejích zdravotních stavů.
„Mozkové skeny odhalily ve všech případech sníženou funkci dopaminového systému, jako je to u parkinsona. Rychlý nástup závažných motorických symptomů relativně krátce po infekci koronaviry znamená přímou souvislost,“ vysvětlil Brundin a dodal: „Žádný z těchto pacientů neměl v rodině případ Parkinsonovy choroby a ani jiné předchozí znaky tohoto onemocnění.“
Výraznější šíření Sars-CoV-2 populací na větší počet lidí by mohlo znamenat zvýšené riziko Parkinsonovy choroby.
Jedním z možných spouštěčů je poškození cév v mozku virem Sars-CoV-2. Dalším může být také zánět, který virus v těle způsobuje, protože chronické záněy jsou rizikovým faktorem pro Parkinsonovu chorobu. Vědci připouštějí, že virus napadá přímo buňky mozku. A proto vyzývají pacienty po prodělání COVID-19, aby se nadále sledovali a zkoumali možný dlouhodobý dopad. „Výraznější šíření Sars-CoV-2 populací na větší počet lidí by mohlo znamenat zvýšené riziko Parkinsonovy choroby,“ doplnil Patrik Brundin z Van Andel Research Institutu.
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku. V roce 1817 ji jako první popsal londýnský lékař James Parkinson. Častým projevem jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech, křeče, zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti.